Dne 20.9.2022 proběhla online formace pro národní společenství. Jako formátor byl pozván Sebastián Smrčina OFM z Plzně. Účastnilo se jí přes třicet terciářů z celé ČR. Udělal jsem si krátké poznámky a tak se s vámi o ně rozdělím.
František z Assisi nechtěl být otrokem systémů a plánů
Sice nechtěl zakládat řád, ale když rozeznal, že mu Pán dal bratry, šel se dovolit papeže. Nikdy nechtěl být otrokem systému, ale chtěl vždy aktuálně odezírat Boží vůli v souvislosti se situací v okolí. Nechtěl se nechat systémem okrást o svobodu. Nechtěl uvíznout v těžkopádném systému. Systém uznával ( vždyť nakonec napsal řeholi), ale doufal , že systém bude pomáhat a ne zotročovat.
Dá se shrnout, že František z Assisi prosazoval asi toto: :
Oproštěnost (chudoba) od systému za pomoci rozlišování. Stále hledal cestu k prostotě a jednoduchosti. Nechtěl příliš plánovat. Bratrovi Gineprovi řekl : roztoč své tělo dokola a pak se zastav. Šli pak směrem, kterým se Ginepro zastavil Na druhou stranu zvoleného ministra Eliáše však poslechl i když s ním nesouhlasil.
Oproštěnost (chudobu) vždy spojoval se slovy : Nebojte se spoléhat na Boha
František se nebál spolehnout se na vedení Duchem. Nic si sebou neberte…. Prosazoval jednoduchost, prostotu, svobodnou strohost. Poznal, že kdo vydrží chudobu najede na Boží hlubinu. Chudoba nás všechny nakonec obejme růstem v Duchu Božím. Nebojme se i nedobrovolné chudoby.
Oproštěnost (chudoba) měla vést vždy k radosti.
František měl nemoci, slzami vyplakané oči. Ale žil tak, aby i v jeho slzách byla radost. Opravdová radost pramení z bolesti, vyvěrá z kříže. Bolest vytváří v našich srdcích prostor pro Krista. A tak by měla být naše vnitřní radost vidět skrze náš pokoj a dobro. Chceme naplňovat své okolí pokojem a dobrem. Není důležité co děláme, ale jak to děláme. Františkánství nemá předmět činnosti. Tam, kde jsme máme být kamarádští.
ze soukromých poznámek –Luboš Kolafa