Apatheia je zralá všímavost, uzemněná citlivost a pozorné vnímání svého vnitřního světa i světa, do kterého člověk putuje. Silné emoce, jako je hněv, strach nebo úzkost, neovládaly a neřídily vnitřní svět askety – byly ukázněné, aby sloužily vnitřní cestě, a ne ji narušovaly.
