A radost je také disciplína. Hledáme ji, hladovíme po ní a žízníme po ní, cvičíme ji, dokud se nestane zvykem. Jak? Tím, že v každém okamžiku zaměříme svou pozornost i na ty nejmenší předměty, vjemy a emoce, které nám stojí na cestě. Musíme se naučit ji hledat, dokud se naše hledání nestane zvykem.
Říci ano tělu a duchu
Kdykoli se materiální a duchovní snoubí, je tu Kristus. Ježíš tuto lidsko-božskou identitu plně přijal a vstoupil s ní do dějin. Od této chvíle Kristus „znovu přichází“, kdykoli jsme schopni vidět duchovní a materiální koexistenci, v jakémkoli okamžiku, v jakékoli události a v jakékoli osobě.
Činnost vedená Duchem
Duch nás vede dolů. Na dno, na místo pokory, do pozice a postoje služby… tam Duch jako voda proudí. . .