K tomu by měla kontemplace vést – k zranitelnosti. Ne k ústupu ze světa, ale k hlubšímu zapojení do něj. Ne k útěku před utrpením, ale k ochotě setrvat s ním dost dlouho na to, abychom jasně viděli, co je na nás, abychom udělali. Zranitelnost vyžaduje žít reflexivně sám se sebou, ale také žít hluboce v celé komunitě stvoření – se všemi svými příbuznými.(R.S.Woodley)