Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Existuje nějaký vzorec chování, něco nevyřešeného, něco, co se natolik vymklo kontrole, něco natolik destruktivního, že si řekneme: „Musím s tím jít do samoty.“ Vždycky se nám to podaří. Mysleli jsme si, že se nám to daří poměrně dobře skrývat. Mysleli jsme si, že to zvládneme nebo alespoň udržíme jeho destruktivní povahu v poměrně velkém soukromí, ale teď je to tady – všem na očích – a ničí to naše pokusy dosáhnout něčeho dobrého.
prosotry pro tebe v samotě
V prostornosti samoty se otevíráme pravdě o sobě samých. Hlouběji zakořeňujeme, zkoumáme, zbavujeme se a zjemňujeme. I v pouštních okamžicích každodenního života jsme zváni k obnově, kdy se zázrak nejistoty setkává s posvátným zastavením uprostřed rušného dne. A téměř vždy jsou pouštní prostory místy a okamžiky paradoxu: poznání uprostřed nevědění, osvěžení na vyprahlých místech, život uprostřed smrti, plodnost v neplodnosti, půlnoční rozkvět a přijetí ročních období.
vnitřní svoboda ve světě: Samota je odvážné setkání s naším nahým, nejsyrovějším a nejskutečnějším já v přítomnosti čisté lásky. Poměrně často k tomu může dojít přímo uprostřed lidských vztahů a rušného života.
Na závěr nás všechny prosím, abychom se modlili za svobodu, která by nás osvobodila od cynismu a odsuzování. Budeme se setkávat s lidmi, kteří dělají a říkají věci jinak. Pokud přejdeme do „sofistikovanosti“, ztratíme dětského ducha, o kterém mluví Ježíš. Poutník musí být jako dítě, které dokáže ke všemu přistupovat s postojem úžasu, úcty a víry. Modleme se za úžas. Modleme se za úctu. Modleme se za touhu, nebo lépe „touhu toužit“, a prosme Boha, aby nás zbavil cynismu.
… všímat si toho, co je přímo před námi. Moudrost, kterou nám pouštní matky nabízejí, spočívá v tom, že když zůstaneme sami se sebou, se svými vnitřními vzestupy a pády, se svými bolestmi a strachy, přineseme nový život, který v nás Bůh vytváří.