Bůh není vázán lidskou domněnkou, že jsme středem všeho, a stvoření vlastně nevyžadovalo ani nepotřebovalo, aby mu Ježíš (nebo my) propůjčoval další posvátnost. Od prvního okamžiku velkého třesku příroda zjevovala slávu a dobrotu Boží přítomnosti. Ježíš přišel, aby žil uprostřed ní a těšil se ze života ve všech jeho přirozených variacích, a byl tak naším vzorem a příkladem. Dalo by se říci, že Ježíš je dar, který ctí dar.
