Mystika

Vtělení: Boží pokora

Jak by vypadal svět, kdyby křesťané skutečně věřili v pokorného Boha? Kdyby následování Boha chudoby a pokory vedlo k tomu, že by se vzdali svých názorů, předsudků a soudů, aby mohli být otevřenější k tomu, milovat druhé tam, kde jsou, stejně jako Bůh? František putoval po světě ve stopách Krista, ne proto, aby se podobal Kristu, ale protože to byly stopy božské pokory. Objevil, že Bůh v lásce sestupuje, aby se s námi setkal tam, kde jsme, a našel Boha v těch nej neočekávanějších podobách…( Ilia Delio)

Boží obnovující spravedlnost

Všeobjímající láska

Ego preferuje dualistický světonázor, kde jsou špatní lidé věčně trestáni a dobří lidé (jako jsme my) jsou plně odměněni. Duše ale nepotřebuje vidět trestané ostatní, aby byla šťastná! Proč by se někomu líbila představa, že je někdo mučen na věky? Jaký druh psychiky nebo duše může odsoudit ostatní k pekelnému ohni? Určitě ne Boží Láska.

pohyb dolů s Ježíšem

Velký pátek

Na Velký pátek oplakáváme Ježíšovu smrt a zároveň žijeme v naději, že smrt nemá poslední slovo v našem osudu. Rodíme se s touhou, přáním a hlubokou nadějí, že by to, čemu se říká život, mohlo nějak trvat věčně. Je to předtucha něčeho věčného, co už je v nás. Někteří by to nazvali duší. Křesťané by to nazvali přebývající Boží přítomností. Je to Bůh v nás, který nás nutí po Bohu toužit a hledat ho.

Boží přítomnost

Důvěra v lásku

R.Rohr: Abychom si uvědomili Boží milující přítomnost v našem životě, musíme přijmout fakt, že lidská kultura je v masovém hypnotickém transu. Jsme náměsíčníci. Všichni velcí náboženští učitelé poznali, že my lidé přirozeně „nevidíme“; musíme se to naučit. Ježíš dále říká: „Je-li tvé oko zdravé, je celé tvé tělo plné světla“ (Lk 11,34).

Nezasloužená štědrost

Milost nelze chápat podle nějaké knihy zásluh a záporů. Nelze se jí držet podle vzorců kupování, prohrávání, vydělávání, dosahování nebo manipulace, podle kterých bohužel žije většina z nás. Milost je doslova „k mání“. Je to Bůh, který věčně rozdává Boha – za nic, kromě samotného dávání. Věřím, že milost je životní energie, díky níž kvetou květiny, zvířata s láskou vychovávají svá mláďata, děti se usmívají a planety zůstávají na svých oběžných drahách – bez jakéhokoli dobrého důvodu kromě samotné lásky.

Boží vášnivá láska

Velkým a skrytým tajemstvím je toto: nekonečný Bůh hledá a touží po důvěrném vztahu s lidskou duší. Jakmile takovou intimitu zažijeme, popisuje nám ji jen intimní jazyk milenců: tajemství, něha, výjimečnost, zvláštnost, změna pravidel „kvůli mně“, nahota, riziko, extáze, neustálá touha a samozřejmě také nezbytné utrpení. To je mystický slovník svatých. [3]

Žebravá mystička Mechthilda z Magdeburku (asi 1207-1282) psala o své zkušenosti s vášnivou Boží láskou a touhou.