Boží obnovná spravedlnost – Pátek, 6. března 2026
Milujte [lidi] i v [jejich] hříchu, neboť to je zdání Boží lásky a je to nejvyšší láska na zemi. Milujte celé Boží stvoření, celek i každé zrnko písku v něm. Milujte každý list, každý paprsek Božího světla. Milujte zvířata, milujte rostliny, milujte všechno. Pokud milujete všechno, budete vnímat božské tajemství ve věcech. Jakmile ho vnímáte, začnete mu každý den lépe rozumět. A nakonec budete milovat celý svět všeobjímající láskou.—Fjodor Dostojevskij, Bratři Karamazovi
Potřebujeme mít jasno
Otec Richard ctí, že musíme mít jasno v tom, co je správné a co špatné, pojmenovávat, kdy dochází k nespravedlnosti, a zároveň si zachovat svůj závazek k milosti a lásce:
Písmo obsahuje obnovenou i trestnou spravedlnost
Úplným a konečným biblickým poselstvím je obnovná spravedlnost, ale většina dějin byla schopna pochopit pouze trestnou spravedlnost. Vím, že pravděpodobně myslíš na mnoho pasáží ze Starého zákona, které zní jako vážná odplata. A nemohu popřít, že existuje mnoho černobílých, pomstychtivých veršů, a právě proto si musíme uvědomit, že ne všechna písma jsou stejně inspirovaná nebo nevycházejí ze stejné úrovně vědomí. Doslovný výklad Písma je Achillovou patou fundamentalistických křesťanů.
Potřebujeme se naučit rozlišovat
Musíme začít s dualistickým myšlením, stejně jako si musíme nejprve vyvinout zdravé ego a rámce, než se ho můžeme zbavit. Ježíš často pronášel silná binární prohlášení, například: „Nemůžete sloužit Bohu i penězům“ (Matouš 6:24); „Syn člověka oddělí ovce od kozlů“ (Matouš 25:32–33). Než budeme moci pojmout paradox, musíme být nejprve schopni rozlišovat mezi dobrem a zlem.
Ježíš učí jak dualistickou tak i nedualistickou moudrost
Bez základní upřímnosti a jasnosti se neduální myšlení stává velmi naivním. Musíme nejprve uspět v dobrém dualistickém myšlení, než také objevíme jeho konečnou nedostatečnost, pokud jde o moudrost a soucit. Není divu, že Ježíš je příkladem a učí jak dualistickou jasnost, tak i neduální moudrost a soucit: „Slunce mého Otce svítí nad dobrými i zlými, jeho déšť padá na spravedlivé i nespravedlivé“ (Matouš 5:45).
Ego a duše
Ego preferuje dualistický světonázor, kde jsou špatní lidé věčně trestáni a dobří lidé (jako jsme my) jsou plně odměněni. Duše ale nepotřebuje vidět trestané ostatní, aby byla šťastná! Proč by se někomu líbila představa, že je někdo mučen na věky? Jaký druh psychiky nebo duše může odsoudit ostatní k pekelnému ohni? Určitě ne Boží Láska. [1]
a Bůh – Láska – nakonec zvítězí
Mohla by být Boží láska opravdu tak velká a univerzální? Mohla by být něco menšího? Láska je lekcí a Boží láska je tak velká, že ji Bůh nakonec naučí nás všechny. Kdo by jí dokázal odolat, jakmile ji uvidí? Nakonec se vzdáme a Bůh – Láska – nakonec zvítězí. Bůh nikdy neprohrává. To znamená být Bohem. To bude Boží „spravedlnost“, která pohltí naše menší verze trestné spravedlnosti. [2]
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, CONSPIRE 2016: Everything Belongs, session 3 (CAC: 2016), MP4 download. Unavailable. See also “Universal Love” Daily Meditation, December 8, 2016.
[2] Adapted from Richard Rohr, Everything Belongs: The Gift of Contemplative Prayer (Crossroad Publishing, 2003), 133.
Image Credit: Jordan Heath, untitled (detail), 2018, photo, New Zealand, Unsplash. Click here to enlarge image. At the meeting of river and lake, we see the great watershed of God’s mercy— justice rolling wide and without vengeance, drawing us into a love larger than our own grievances and inviting us toward the common good.