Pátý týden: Setkání s Bohem skrze Bibli
Lectio divina je kontemplativní způsob čtení a rozjímání v Bibli a dalších posvátných spisech. Středověký mnich Guigo II( † 1188) jmenuje čtyři kroky pro kontemplativní způsob čtení:
Být s Bohem při práci
Jednoho dne jsem pracoval rukama, a přitom jsem začal přemýšlet o naší duchovní činnosti. Najednou mi do mysli vstoupily čtyři fáze duchovního cvičení: čtení, meditace, modlitba a kontemplace. Ty tvoří žebřík pro mnichy, po kterých jsou pozváni ze země do nebe. Má málo příček, ale jeho výška je obrovská a nádherná, protože jeho dolní konec spočívá na zemi, ale jeho vrchol proniká skrze mraky a dotýká se nebeských tajemství. [1]
James Finley rozsáhle vyučoval o lectio divina od Guigo II. V Podcastu Obracíme se k mystikům, popisuje cíl – být v přítomnosti Boha. On je základem veškeré praxe při lectio divina:
Lectio divina
Sedíme při modlitbě a obnovujeme přitom svou víru, že tady sedíme v Boží přítomnosti. Že Bůh je všude kolem nás a v nás, je nám blíž než my sobě. Nepřišli jsem se pro nic jiného, než abychom se s Bohem setkali. Jsme tu proto abychom se obrátili k Bohu, aby nám pomohl prohloubit naše chvíle Boží přítomnosti v životě. Proto jsme tady. Prožíváme okamžik intimity, oddanosti, hlubokého spojení s Bohem v modlitbě. [2]
Boží slovo v srdci
Finley vysvětluje Guigovy rady pro transformativní [a]čtení:
Síla Boží slova působí jako kvas v srdci a probouzí v nás osobní zkušenosti s Boží přítomnosti, o které čteme v Písmu. Proto čteme Písmo jako jeden dlouhý milostný dopis od Boha. Každý verš nám vypráví příběh o lásce, která nás neustále volá k sobě.
Najít ve slovech Boží přítomnost
První příčkou žebříku je čtení Písma kdy hledáme Boha. Pak, uprostřed tichého, upřímného hledání, přichází událost lásky, kdy nacházíme slova, která ztělesňují to, co jsme hledali. Když čteme, najednou narazíme na něco z Boží přítomnosti. A když jsme našli co hledáme, začínáme sestupovat do hlubin svého probuzeného srdce. Ze srdce se vynořují myšlenky, obrazy a konotace, které jednoduše vytékají ven, aniž by byly jakýmkoli způsobem uchopeny nebo uchopeny.
Bůh je přítomen ve všem co uslyšíme nebo uvidíme
Každodenní meditační praxe jde nejlépe, když se naučíme nejprve pevně stát na první příčce žebříku do nebe. Co tím myslím? Naučme se být pozorní k Božímu hlasu, který se ozývá v poezii, románu, refrénech písní, v reportáži z večerních zpráv nebo v rozhovoru zaslechnutém v čekárně v ordinaci lékaře. Když se naučíme stát pevně na první příčce žebříku do nebe, naučíme se být vnímaví a otevření Bohu. Vyprovokovat nás to k opravdové existenci, když myjeme nádobí, opravujeme rozbitou branku nebo na konci dne se konečně zujeme z bot. [3]
[1] Guigo II, The Ladder of Monks: A Letter on the Contemplative Life, and Twelve Meditations, trans. Edmund Colledge and James Walsh (Garden City, NY: Image Books, 1978), 81–82.
[2] Adapted from James Finley with Kirsten Oates, “Guigo II: Dialogue One,” November 8, 2021, in Turning to the Mystics, season 4 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2021) podcast, MP3 audio.
[3] James Finley, Christian Meditation: Experiencing the Presence of God (San Francisco: HarperSanFrancisco, 2004), 82, 83, 87.
[a] překl.“ Teorie transformativního učení je teorie učení, která vychází z předpokladu, že každý je ovlivněn učením z minulosti, z dětství. Transformativní učení je typické pro dospělost a umožňuje nám rozumět zkušenostem se světem, s jinými lidmi nebo se sebou samým. Umožňuje nám na věc pohlížet kriticky (https://cs.wikipedia.org/wiki/Transformativní_učení)
Pokud ale nezměníme hlubší vrstvy našeho “já” , je zde reálné nebezpečí, že jakákoliv změna chování, kterou chceme udělat, nebude mít trvalý charakter a my se vrátíme zpět k našim starým návykům. Příčina je, že změna je pouze povrchní a nezměnili jsme systém pravidel, které za naším chováním stojí. Základem tohoto přístupu je tedy poznání, že změny v oblasti našeho “Core Self”, hluboce ovlivňují rozhodnutí, která děláme. (https://www.mindset.cz/prispevky/11257-transformativni-koucink/)