Pátý týden: Setkání s Bohem skrze Bibli
Bible plná příběhů o lidech, kteří se setkali s Bohem – a to bez ohledu na to, zda udělali všechno správně nebo všechno špatně!
Bůh je s námi ve vztahu
Řekněme to zcela jasně: Jednou ze základních a přesto i dnes revolučních myšlenek Bible je, že Bůh se projevuje v obyčejném, skutečném, v denním, v přítomném, v dějinách, v konkrétních vtěleních života. Bůh nepožaduje nic čistého, duchovního, správné myšlenky nebo ideálního. Zdá se, že biblický Bůh je mnohem raději ve vztahu, než aby byl o samotě se svojí pravdou! To je důvod, proč Ježíš staví náboženství na hlavu.
Bůh se převléká za náš život
Ale to je také důvod, proč musíme se musíme prokousat zdánlivě složitými, nudnými nebo dokonce znepokojivými knihami Bible: jako jsou Jozue, Soudci, Královské knihy, Letopisy, Leviticus, Numeri a Zjevení. V těchto knihách slyšíme o hříchu a válce, o cizoložství a aférách, o panovnících a zabíjení, o intrikách a podvodech. Čteme o tragických a smutných událostech lidského života spolu s událostmi obyčejnými a krásnými. Tyto knihy, dokumentující život skutečných komunit, konkrétních a obyčejných lidí a nám říkají, že „Bůh k nám přichází převlečený za náš život“ (nádherná věta, kterou jsem se naučil od své drahé přítelkyně a kolegyně Pauly D’Arcy). Ale pro většinu „náboženských“ lidí je to ve skutečnosti zklamání!
Bůh pracuje se i s námi zkaženými lidmi
V Bibli vidíme Boha, jak používá velmi zraněné životy velmi obyčejných lidí, kteří by nikdy neprošli zkouškami pozdějších římských kanonizačních procesů. Mojžíš, Debora, Eliáš, Pavel a Ester byli přinejmenším spoluviníky vraždy; David byl cizoložník a zároveň lhář; proroci jako Ezechiel, Abdiáš a Jeremiáš nebyli spíše neurotici. Čteme celá historie směšně zlých králů a válečníků – a přesto jsou to všechno ti, se kterými Bůh pracoval. Nejsou souhrnně odmítáni.
Boha potkáváme
Boží zjevení jsou vždy konkrétní a specifická. Nejsou platónským světem myšlenek a teorií, v nichž můžeme mít pravdu nebo se mýlit. Odhalení není něco, co můžeme změřit, ale něco nebo Někdo, koho potkáme! To vše se nazývá „tajemství vtělení“.
Bohu můžeme důvěřovat i dnes – nejsou to příběhy minulosti
Naším pokušením je nyní a vždy důvěřovat naší tradici víry místo důvěřovat Bohu. Není to to samé! V naší tradici mluvíme o lidech, kteří v minulosti důvěřovali Bohu, ale není to o naší víře. Je to jen smutný důvod, jak se vyhnout naší osobní zkušenosti, bojíme se setkáním s živým Bohem, vyhýbáme se vtělení.
Bůh se zjevuje v naší obyčejnosti
Nejde vůbec o to stát se duchovními bytostmi. Jde jen o to, jak se stát lidmi. Bible odhaluje, že už jsme duchovními bytostmi – jen to ještě nevíme. Bible nám odhaluje tajemství tím, že Boha zjevuje v obyčejnosti. To je důvod proč tolik textů vyznívá všedně, prakticky, konkrétně a upřímně řečeno někdy neduchovně! Princip Vtělení prohlašuje, že hmota a duch nikdy nebyly odděleny. Ježíš přišel, aby nám řekl, že tyto zdánlivě odlišné světy jsou a vždy byly jedním.
Prameny
Adapted from Richard Rohr, Things Hidden: Scripture as Spirituality (Cincinnati, OH: St. Anthony Messenger Press, 2008), 16–17, 19.
Image Credit: Barbara Holmes, Untitled 17 & 20 (detail), 2021, photograph, United States, used with permission. Warren K. Leffler, Civil rights march on Washington, D.C., 1963 (detail), Photograph, public domain. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2021, triptych art, United States.
The creative team at CAC sent a single-use camera to core teacher Dr. Barbara Holmes as part of an exploration into contemplative photography. Her photos are featured here together with historical images in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image Inspiration: The Bible reveals the ongoing work of liberation by God and God’s people. It is a bridge to our understanding of God moving through the ordinariness of time and space. Just like this river: symbolizing the continuing story of the struggle for justice as it flows around and through this freedom fighter of the 1960s.