Týden šestnáctý: Vzkříšení
Arcibiskup Desmond Tutu (1931–2021) sdílí nadějnou vizi přeměny veškeré smrti v nový život, všeho zla v dobro.
Drahé Boží dítě, často je pro nás těžké rozpoznat Boží přítomnost v našich životech a v našem světě. V hluku tragédií, které plní titulky novin, zapomínáme na majestát, který je přítomen všude kolem nás. Cítíme se zranitelní a často bezmocní. . . . Nejsme však bezmocní a s Boží láskou jsme nakonec nepřemožitelní. Náš Bůh nezapomíná na ty, kdo trpí a jsou utlačováni.
Tutu se dělí o zkušenost, kterou měl, když se shromáždil s dalšími církevními vedoucími během nejtěžších dnů apartheidu:
Setkání s Kalvárií v přírodě
Setkali jsme se na teologické fakultě, která byla uzavřena kvůli rasistické politice vlády. Během našich diskusí jsem odešel do zahrady převorství, abych se trochu ztišil. Stála tam obrovská Kalvárie – velký dřevěný kříž bez korpusu, zato s trčícími hřeby a trnovou korunou. Byl to výrazný symbol křesťanské víry. Byla zima: tráva byla bledá a suchá a nikdo by nevěřil, že za pár týdnů bude zase svěží, zelená a krásná. Bude proměněna.
Jaro přemůže každý rok spánek přírody
Když jsem tiše seděl v zahradě, uvědomil jsem si sílu proměny – Boží proměny – v našem světě. Princip proměny [Richard: velmi podobné tomu, jak popisuji vzkříšení] působí, když se něco tak nepravděpodobného, jako je hnědá tráva, která v zimě pokrývá step, znovu jasně zazelená. Nebo když strom s pokroucenými bezlistými větvemi vybuchne s mízou tekoucí tak, že ptáci sedí cvrlikání v listnatých větvích. Nebo když kdysi suché potoky bublají rychle tekoucí vodou. Když zima ustoupí jaru a zdá se, že příroda zažívá své vlastní vzkříšení.
Vše lze proměnit Boží slávou
Princip proměny říká, že nic, nikdo a žádná situace není „neproměnitelná“, že celé stvoření, příroda, s napětím očekává svou proměnu, kdy bude osvobozena ze svého otroctví a bude mít podíl na slavné svobodě Božích dětí, kdy nebude jen suchou netečnou hmotou, ale bude prosvícena božskou slávou. . . .
Po celém tomto nádherném světě nás Bůh vyzývá, abychom rozšiřovali [Boží] království šalom – míru a svobody – spravedlnosti, dobroty, soucitu, péče, sdílení, smíchu, radosti a smíření. Bůh proměňuje svět právě v této chvíli skrze nás, protože Bůh v nás věří a protože nás miluje. Co nás může oddělit od Boží lásky? Nic. Absolutně nic. A když sdílíme Boží lásku s našimi bratry a sestrami, dalšími Božími dětmi, neexistuje žádný tyran, který by se nám mohl vzdorovat, žádný útlak, který by nemohl být ukončen, žádný hlad, který by nemohl být nasycen, žádná rána, která by nemohla být vyléčena, žádná nenávist, která by nemohla být proměněna v lásku, žádný sen, který by nemohl být naplněn.
Prameny:
Desmond Tutu with Douglas Abrams, God Has a Dream: A Vision of Hope for Our Time (New York: Doubleday, 2004), 1–3, 128.
Image credit: Suzanne Szasz, Window Box at 69th Street (detail), 1973, photograph, New York, public domain, National Archives. Jenna Keiper, Icon at the Center for Action and Contemplation (detail), 2021, photograph, New Mexico, used with permission. Suzanne Szasz, At High Rock Park on Staten Island (detail), 1973, photograph, New York, public domain, National Archives. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: We are invited to fully experience resurrection wherever we are. Can you sense it? See it? Smell it? Touch it? It’s all around.