Čtyřicátý první týden: Osm základních principů CAC
Druhý základní princip CAC: Potřebujeme kontemplativní mysl, abychom mohli konat soucitné činy. Richard se dělí o to, jak kontemplace proměnila jeho pohled na realitu prostřednictvím „druhého pohledu“:
Naučit se žít bez obrany
První pohled je zřídkakdy soucitný. Je příliš zaneprázdněn vážením a pociťováním sebe sama: „Jak mě to ovlivní?“ nebo „Jakou reakci si nyní žádá můj obraz sebe sama?“ nebo „Jak mohu nad touto situací získat kontrolu?“. Přiznejme si, že tak začínáme všichni. Teprve když nás Bůh naučí žít „bez obrany“, můžeme se okamžitě postavit s druhými a pro druhé, a to pro daný okamžik.
Naučit se dívat na druhé se soucitem
Trvalo mi velkou část života, než jsem začal mít druhý pohled. Od přírody mám kritickou mysl a náročné srdce a jsem strašně netrpěliý. To jsou mé dary i prokletí, přesto se zdá, že jedno bez druhého nemohu mít. Obojí je dobrým učitelem. Život v samotě a tichu mi umožňuje obojí a vždy mě přivádí k druhému pohledu. Pohled soucitu, který se dívá na život z místa Božské intimity, je skutečně to jediné, co mám, a to jediné, co mohu dát, i když to ne vždy dělám.
Mít své místo k rozjímání a kontemplaci
Svou malou poustevnu jsem pojmenoval „Na východ od ráje“ kvůli jejímu významu v Kainově životě poté, co zabil svého bratra Ábela. Bůh poslal Kaina na toto místo poté, co selhal a zhřešil. Přesto mu Bůh paradoxně dal láskyplné a ochranné znamení: „JHVH tedy dal Kainovi znamení, aby mu nikdo neublížil. Poslal ho putovat do země Nód, na východ od Edenu“ (Genesis 4,15-16). Vždy jsem cítil Boží znamení a ochranu.
Nebát se přijímat Boží milost každý den
Do svých padesáti let jsem měl spoustu příležitostí vidět svá vlastní selhání, stín a hřích. První pohled na sebe sama byl kritický, negativní a náročný, vůbec nepomáhal mně ani druhým. Jsem přesvědčen, že taková vina a stud nikdy nepocházejí od Boha. Jsou to jen protesty falešného já, když je šokováno svou vlastní chudobou. Bůh vede soucitem, nikdy ne odsouzením. Bůh nám nabízí milost spíše plakat nad svými hříchy než je dokonale překonávat, spíše pokorně uznat svou malost než se stát velkými. Tento druh pláče a bloudění nás udržuje v askezi a zároveň v bdělosti.
Bůh hledí soucitnýma očima na mne i na druhé – chci se také tak dívat
Mým pozdějším životním povoláním je „putovat v zemi Nod“ a užívat si tolikrát osvědčené Boží lásky a ochrany. Ohlížím se za svým životem a životem každého z nás, za tím Jediným-Životem, šťastně a vděčně poznamenaným Kainovým znamením. Kontemplace a soucit se konečně spojují. Toto je můj druhý pohled. Vyplatí se na něj čekat, protože jen druhý pohled vidí plně a pravdivě. Vidí sebe sama, druhého, a dokonce i Boha soucitnýma očima Boha samotného. Z tohoto místa musí vycházet opravdové jednání. Jinak je většina našeho jednání pouhou reakcí a nemůže přinést „trvalé ovoce“ (Jan 15,16).
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, “Contemplation and Compassion: The Second Gaze,” Radical Grace 25, no. 4, The Eight Core Principles (Fall 2012): 13–17.
Image credit: Claudia Retter, The Villa Stairwell (detail), used with permission. Claudia Retter, Via Galuzza (detail), photograph, used with permission. Arthur Allen, Untitled 1 (detail), 2022, photograph, France, used with permission. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
This week’s images by Claudia Retter and Arthur Allen appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: Stairs and buildings provide structure for our movement and safety. The CAC’s eight core principles guide us in exploring the context and substance of our lived experiences.