Láska bez násilí

Týden čtyřicet tři: Nenásilí

 Richard Rohr se zamýšlí nad duchovními základy nenásilí, které ztělesňoval a učil Martin Luther King Jr.

Násilí je nepraktické  a  nedosahuje  deklarovaných cílů

Součástí geniality Martina Luthera Kinga mladšího (1929-1968), inspirovaného Ježíšovým a Gándhího učením, bylo to, že dokázal lidem ukázat, že násilí je nejen nemorální, ale také nepraktické a nakonec marné. V dlouhodobém horizontu násilí nedosahuje svých vlastních deklarovaných cílů, protože pouze prohlubuje zahořklost na obou stranách. Zanechává obě strany v nekonečném a nemožném koloběhu, který nelze sám o sobě zastavit. Místo toho musí být zvenčí vložena nějaká neutralizující síla, která cyklus násilí zastaví a nasměruje nás novým směrem.

Praxe bez násilí je založena na duchovním nazírání

King by trval na tom, že pravá nenásilná praxe je založena na duchovním vidění. . . . Považoval za axiom, že postoje nenásilí jsou nakonec nemožné bez infuze agapé – lásky od Boha a našeho spoléhání se na tuto infuzi. Lásku Agapé definoval jako ochotu sloužit bez touhy po protislužbě, ochotu trpět bez touhy po odplatě a ochotu smířit se bez touhy po nadvládě. To je zjevně Boží láska, které malé já samo o sobě nemůže dosáhnout.

Abychom byli skutečně nenásilní, musíme žít v Jiném a skrze Něj. [1]

Při protestu proti segregaci u stánku s obědy v Arlingtonu ve Virginii v roce 1960 objevil kvakerský mírový aktivista David Hartsough Boží moc v síle nenásilí:

“Milujte své nepřátele… čiňte dobro těm, kdo vás nenávidí.”

Příběh o úsměvu, který zarazil útočníka

Meditoval jsem nad těmito slovy, když jsem za sebou uslyšel hlas: “Do dvou vteřin vypadni z tohohle obchodu, nebo tě probodnu.” V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem se rozhodl, že to udělám. Podíval jsem se za sebe na muže s tím nejstrašnějším výrazem nenávisti, jaký jsem kdy viděl. Oči mu planuly, čelist se mu třásla a v třesoucí se ruce držel vystřelovací nůž – asi půl centimetru od mého srdce. . . .

Otočil jsem se a snažil se ze všech sil usmát. Podíval jsem se mu do očí a řekl jsem mu: “Příteli, dělej, co považuješ za správné, a já se tě budu stále snažit milovat.” Spadla mu čelist i ruka. Jako zázrakem se otočil a odešel z obchodu.

Mám víru v  sílu lásky,  dobra , v  sílu Boha

To byl nejsilnější zážitek mého dvacetiletého života. Potvrdil mou víru v sílu lásky, sílu dobra, sílu Boha, který skrze nás působí, aby překonal nenávist a násilí. Měl jsem hluboký pocit, že nenásilí skutečně funguje. V tu chvíli se nenásilí stalo mnohem víc než jen filozofickou myšlenkou nebo taktikou, která kdysi v Gándhího Indii dokázala něco změnit. Stalo se způsobem, jakým jsem se chtěl vztahovat k ostatním lidem, způsobem života, způsobem práce na změně.

V  probuzení  lidskosti

Moje reakce se v žalobci něčeho dotkla. Viděl ve mně nepřítele. Ale věřím, že díky mé reakci jsem se pro něj stal člověkem. Lidskost v každém z nás se dotkla. [2]

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel

Prameny:

[1] Richard Rohr, “Martin Luther King Jr.’s Principles of Nonviolence,” Oneing 10, no. 2, Nonviolence (Fall 2022): 47, 48. Forthcoming at CAC Bookstore.

[2] David Hartsough with Joyce Hollyday, Waging Peace: Global Adventures of a Lifelong Activist (Oakland, CA: PM Press, 2014), 19, 20. 

Image credit: Susan Ruggles, Rally Against Iraq War 0017 (detail), 2003, Milwaukee, photograph, Wikimedia. Susan Ruggles, Iraq War Anniversary Peace Rally (detail), 2003, Milwaukee, photograph, Wikimedia. Susan Ruggles, Rally Against Iraq War 0014 (detail), 2003, Milwaukee, photograph, Wikimedia. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.

Image inspiration: Candles are on either side of a central image, as in a sanctuary. Nonviolence is sacred.