44.jpg

Láska za závojem  II

Čtyřicátý čtvrtý týden: Udržet si víru s našimi předky

V podcastu The Cosmic We moderátoři Barbara Holmesová a Donny Bryant vyzpovídali duchovního a vědce Dr. Waltera Flukera, který se podělil o transformační zážitek, který prožil během rituálu truchlení po předcích:

Celé stvoření sténá spolu

Walter Fluker: „Stěží poznáme zármutek našeho utrpení. Určitě mezi černochy, ale platí to pro nás všechny, když se zamyslíte nad vesmírným My a tímto univerzálním sténáním [utrpení]. I stvoření sténá. Proč bychom neměli sténat i my? . .

Smuteční rituál na Cortésově ostrově

Účastnil jsem se smutečního rituálu na Cortesově ostrově u Vancouveru v Britské Kolumbii. Na tomto ostrově všichni lidé z celého světa právě procházeli těmito rituály. Jednoho večera… během toho, čemu lidé z kmene Dagara říkali rituál smutku, kdy splácíme svůj dluh předkům prostřednictvím smutku, pláče a sténání, onoho univerzálního sténání. . . Tak [můj přítel Malidoma Somé] řekl, ať se prostě osvobodíme, tak začali hrát na buben a Sobonfu [jeho žena] mlátila do nějakého třesoucího se nástroje. Já jsem se prostě začal hroutit. . . . Najednou, z ničeho nic, tam byl můj otec. . . . Padl jsem na kolena a rozplakal se. Řekl jsem: „Tati, chybíš nám.“ Zemřel v roce 1984.

To nad čím jsem nejvíce truchlil byla jedna z mých dávných vzpomínek

Pronesl jsem smuteční řeč, ale nikdy jsem ho neoplakával. Byla jsem příliš zaneprázdněn tím, že jsem byl sama sebou. Řekl jsem: „Tati, chybíš nám. Mamince chybíš, B. chybíš mi.“ Prošel jsem celou rodinou. Když jsem se vzpamatoval, všechny ženy mě odvedly do rohu místnosti a houpaly mě. Jedna Japonka mi šeptala do uší. Říká: „Je ti teprve pět let.“ „A co?“ ptám se. Tehdy jsem nevěděla, co to znamená. Až po letech [jsem] zjistil, že když tatínek narychlo opustil Mississippi, díky Bohu pro nás poslal. Bylo mi pět let. Stále jsem truchlil nad tatínkovým odjezdem.

Dnes už nepochybuji, že jsou pro nás předkové přítomní

Byl to jeden z nejlépe uzdravujících okamžiků v mém životě. Byl skutečnější než i ve skutečném životě. Takže nepochybuji o tom, že předkové nejen existují, ale jsou pro nás přítomni. Přicházejí k nám ve chvílích velké nouze a zkoušky a také s námi oslavují životní okamžiky. Chtějí slavit s námi. . . .

Holmes a Bryantová vyzývají posluchače, aby dali prostor své vlastní potřebě truchlit:

Položme si otázky

Donny Bryant: Jaké trauma, jaké uzdravení, jaká bolest, kterou potřebujeme vyléčit, by nám mohlo pomoci vyléčit náš vlastní jedinečný rituál truchlení?

Barbara Holmes: Ano, a jak nám mohou pomoci organizované náboženské instituce, církve, místa, kde se shromažďujeme, abychom se konečně zbavili části své arogance? Jak nám mohou pomoci truchlit, naříkat, začít se osvobozovat? . . . Nad čím truchlíte, o čem nevíte, že nad tím truchlíte? Jak tento zármutek zpracujete?

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel

Prameny:

Adapted from Barbara Holmes and Donny Bryant, “Ritual Journeys through Grief and Joy with Dr. Walter Earl Fluker,” September 17, 2021, in The Cosmic We, season 1, episode 4 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2021), podcast, MP3 audio.

Image credit: Jeremy Bezanger, Mortuary Temple of Hatshepsut (detail), Egypt, photograph, Unsplash. Jon Tyson, Untitled (detail), 2018, photograph, Unsplash. Rasam, Takht-e-Jamshid (Persepolis) (detail), 2020, Iran, photograph, Unsplash. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image

Image inspiration: Human ancestors leave legacies in physical and cultural bones, while stones carry meaning and memory. How will you listen to the wisdom of your ancestors?