Terezie z Lisieux: Cesta lásky – Úterý, 29. září 2026
Autorka Gina Loehr popisuje, jak Boží láska posílila Terezii z Lisieux, aby přijala plnost své vlastní lidskosti i lidskosti druhých:
Rozjímavé poznání reality
Tereziina učení nikdy nebyla vědecká ani akademická; byla to prostě poznání, k nimž dospěla skrze modlitební reflexi svých osobních zkušeností.
Tereziino chápání významu lásky například částečně vyrostlo z její touhy dělat vše pro Krista. Cítila touhu být nejen karmelitkou, manželkou a duchovní matkou, ale také misionářkou, bojovnicí, knězem, apoštolkou, mučednicí, křižáckou a papežskou strážkyní, mimo jiné. Při rozjímání o různých částech, z nichž se skládá Kristovo tělo, se Terezie viděla ve všech z nich.
Rozjímání nad Písmem
K důležitému poznání však Terezie dospěla při rozjímání nad 1. listem Korinťanům 13, který vysvětluje, že všechny největší dary jsou bez lásky nic. To vedlo Terezii k pochopení, že láska umožnila apoštolům kázat a mučedníkům přinášet své velké oběti. Láska udržovala Kristovo tělo naživu ve světě. Ve své autobiografii napsala: „Pochopila jsem, že láska zahrnuje všechna povolání, že láska je všechno, že zahrnuje všechny časy a místa… Jedním slovem, že je věčná!“ [1]
Láska k Ježíši
Svatá Terezie přijala pravdu, že milovat Ježíše je smyslem života a naším nejdůležitějším úkolem. Řekla: „Je tu pro nás jen jedna věc, kterou musíme dělat… a tou je milovat, milovat Ježíše celou energií svého srdce.“ [2] Její láska k Ježíši, ačkoli byla hluboce vášnivá, nebyla čistě emocionální. Byla to v podstatě volba, odpověď na Jeho lásku k ní… Její láska byla autentická, ne fantazijní iluze, a proto jí přinášela hluboké uspokojení.
Pro Terezii je láska k Bohu a láska k druhým jedno a totéž:
Od mládí milovala Terezie Ježíše celým svým srdcem a nikdy toho nelitovala. Tato láska jí nejen přinášela osobní útěchu, ale také jí pomáhala růst ve vztazích s ostatními. Pochopila, že když se odevzdáme Bohu, naše srdce neztrácejí svou přirozenou něhu, ale naopak se tato něha prohlubuje, jak se naše srdce stávají čistšími a božštějšími. Terezie napsala: „Když Ho milujeme, srdce se rozšiřuje a může těm, kteří jsou mu drazí, dát nesrovnatelně více něhy, než kdyby se soustředilo na jednu sobeckou a neplodnou lásku.“ [3]
Zamilovaná žena
Milovat Boha obohacuje nejen naši zkušenost s lidskou láskou, ale i naši životní zkušenost. Terezie dokázala vnímat dary svého Milovaného, které ji obklopovaly. Život prožívala s velkým zaujetím. Ráda objevovala přírodu a nasávala krásy stvoření… Láska přetékající z jejího srdce se projevovala v jejích četných básních a divadelních hrách. Její láska k Bohu dodávala energii jejímu každodennímu životu. Žila jako zamilovaná žena: radostná, nadšená, usměvavá.
Prameny:
[1] Thérèse of Lisieux, Story of a Soul: The Autobiography of Saint Thérèse of Lisieux, John Clarke, trans. (ICS, 1996), 27.
[2] Francis Jamart, Complete Spiritual Doctrine of Saint Thérèse, Walter Van de Putte, trans. (Alba House, 1961), 107.
[3] Story of a Soul, 2
Gina Loehr, The Four Teresas (Franciscan Media, 2010), 9–10, 20.
Image credit and inspiration: Annie Spratt, untitled (detail), 2020, photo. Unsplash. Click here to enlarge image. These little flowers remind us of the beauty of small acts of love, an invitation to recognize the little way.