Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Boží děti. Když na kamna kápnete kapku vody, zmizí. Je to tak hluboká láska a naprostá důvěra, že veškerý strach zmizí. Bůh nás nekonečně miluje a drží nás v nekonečné lásce, která zcela a naprosto přesahuje jakýkoli zdroj strachu, jakýkoli zdroj smutku. Dítě je jako miminko v naprosté důvěře a bezpečí, které klidně spí v Božích náručích. Odpočíváme uprostřed strachu, uprostřed smutku, ale jsme zakotveni v této lásce, která přesahuje strach i smutek. (J.Finley)
Milovat Boha obohacuje nejen naši zkušenost s lidskou láskou, ale i naši životní zkušenost. Terezie z Lisieux dokázala vnímat dary svého Milovaného, které ji obklopovaly. Život prožívala s velkým zaujetím. Ráda objevovala přírodu a nasávala krásy stvoření… Láska přetékající z jejího srdce se projevovala v jejích četných básních a divadelních hrách. Její láska k Bohu dodávala energii jejímu každodennímu životu. Žila jako zamilovaná žena: radostná, nadšená, usměvavá. (Gina Loehr )
Terezie z Lisieux je nejlepší protiváhou jakékoli teologie či spirituality založené na perfekcionismu. Byla mým osvobozením. Prostě jsem tomu už nevěřila. Prostě to nebyla pravda. (R.Rohr)
Ztráta jistot a falešných představ o Bohu znamená objevit realitu
Období zdánlivě neplodné temnoty mohou ve skutečnosti poukázat na všechny způsoby, jakými se okrádáme o moudrost tím, že se upínáme ke světlu. Kdo roste tím, že se dívá pouze na světlou stránku věcí? Teprve když ztratíme své jistoty, budeme schopni dekonstruovat své falešné představy o Bohu a objevit absolutní realitu pod všemi našimi egovými fantaziemi a strachy.
„Když nic necítím…, je to chvíle pro hledání příležitostí, nicotností, které potěší Ježíše. . . . Například úsměv, přátelské slovo, když bych nejraději neřekla nic nebo nasadila mrzutý výraz,“ napsala Terezie a dodala: „Netoužím jet do Lurd, abych prožívala extáze. Dávám přednost (monotónnosti oběti)!“
Na rozdíl od „velké cesty“ heroického perfekcionismu v podstatě učí, že jako malá „se všemi [svými] nedokonalostmi“ je přitahována Boží láskou. Bůh ji musí milovat a pomáhat jí, protože je „příliš malá na to, aby vystoupala po drsném schodišti dokonalosti“. [5] S naprostou důvěrou „uvěřila, že je nekonečně milována nekonečnou Láskou“.