023-3 Proroci

Myslitelé velkého obrazu

Třetí týden: Prorocká pravda

Na konferenci CAC v roce 2006 Richard Rohr označil proroka za člověka, který dává problémy do kontextu “velkého obrazu”:

Prorok je ten, kdo pojmenovává situaci pravdivě a v největších souvislostech.

Co je to prorok? Pokusím se o tuto definici: Ten, kdo pojmenovává situaci pravdivě a v největších souvislostech. Když dokážeme pojmenovat situaci pravdivě a v nejširších souvislostech, nemůžeme se nechat strhnout zájmovými skupinami a politickou účelovostí. Kázal jsem v Atlantě a poprvé jsem šel na výstavu Martina Luthera Kinga mladšího. Je tak zřejmé, že byl biblickým prorokem. Stál jsem tam a slyšel proslovy přímo v jeho samotném kostele, Ebenezer Baptist Church, kde neustále hrají jeho kázání. Uvědomil jsem si, jak vždycky dával rasismus a segregaci do velkého kontextu Božího království. A pak pokračoval dál a vystoupil proti válce ve Vietnamu. Říká se, že ztratil nejméně třetinu svých vlastních stoupenců, protože tento problém zasadil do příliš velkého rámce.

Pro nás je široká souvislost Boží království

My nechceme velký rámec. Nikdo nechce velký obraz. Jsem přesvědčen, že Ježíšovou metaforou a obrazem toho, co bychom jednoduše nazvali velkým obrazem, je Boží vláda neboli Boží království. Tak Ježíš popisuje větu, kterou jsme si zvykli říkat latinsky [sub specie aeternitatis], což znamená “ve světle věčnosti”. Uvažovat o věcech ve světle věčnosti je velkým objasněním. Možná nás to napadne na smrtelné posteli, když si říkáme: “Bude to mít nějaký význam? Má to vůbec nějaký význam? Bude tahle maličkost, kvůli které se teď rozčilujeme a pohoršujeme, ve světle věčnosti vůbec něco znamenat?” To je otázka. Prorok nebo prorokyně mluví pravdivě a v nejširších souvislostech. [1]

Projev Martina Luthera Kinga Jr k Vietnamu

V projevu Martina Luthera Kinga Jr. s názvem “Za hranice Vietnamu” mluvil z “velkého rámce”, aby vyzval k revoluci hodnot založené na lásce:

Tato výzva k celosvětovému společenství, které pozvedá zájem o bližního nad rámec vlastního kmene, rasy, třídy a národa, je ve skutečnosti výzvou k všeobjímající a bezpodmínečné lásce ke všem [lidem] ….. Když mluvím o lásce, nemám na mysli nějakou sentimentální a slabou odezvu. Nemluvím o té síle, která je pouhým emocionálním boomem. Mluvím o té síle, kterou všechna velká náboženství považují za nejvyšší sjednocující princip života.

Každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha.

Láska je jaksi klíčem, který odemyká dveře vedoucí ke konečné realitě. Toto hinduisticko-muslimsko-křesťansko-židovsko-buddhistické přesvědčení o konečné skutečnosti je krásně shrnuto v prvním listu svatého Jana: “Milujme se navzájem, neboť láska je z Boha. A každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha. Kdo nemiluje, nezná Boha, neboť Bůh je láska….. Jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás přebývá a [Boží] láska je v nás dokonalá” [1 Jan 4,7-8.12]. Doufejme, že se tento duch stane řádem dne. [2]

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version),mezinadpisy si dovolil vložit překladatel

Prameny:

[1] Adapted from Joan Chittister and Richard Rohr, Prophets Then, Prophets Now (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2006). Available as MP3 download.

[2] Martin Luther King Jr., “Beyond Vietnam,” in A Call to Conscience: The Landmark Speeches of Dr. Martin Luther King, Jr., ed. Clayborne Carson and Kris Shepard (New York: Warner Books, 2001), 160–161.
Image credit: A path from one week to the next—Benjamin Yazza, Untitled 10, 8, and 13. Used with permission. Click here to enlarge image.
Prophetic truth catalyzes us to stop avoiding uncomfortable truths.