Čtyřicátý šestý týden: Znovu se spojit s naším zdrojem
Autorka Mungi Ngomane se zabývá lekcemi ubuntu, které získala od svého dědečka, biskupa Desmonda Tutu (1931-2021):
vidět sebe sama v druhých lidech
Pokud jsme schopni vidět sebe sama v druhých lidech, naše zkušenost ve světě bude nevyhnutelně bohatší, laskavější a propojenější. Pokud se díváme na druhé a vidíme v nich odraz sebe sama, nevyhnutelně se k lidem chováme lépe.
To je ubuntu.
Ubuntu by se však nemělo zaměňovat s laskavostí. Laskavost je něco, co se můžeme snažit projevovat více, ale ubuntu jde mnohem hlouběji. Uznává vnitřní hodnotu každé lidské bytosti – počínaje sebou samým…..
Ubuntu nám říká, že jsme tím, kým jsme, jen díky ostatním lidem. Samozřejmě máme zásluhu na tom, že nás na svět přivedli naši rodiče, ale kromě toho jsou na naší cestě stovky – ne-li tisíce – velkých i malých vztahů, které nás učí něco o životě a o tom, jak ho dobře žít. Naši rodiče nebo opatrovníci nás učí chodit a mluvit. Naši učitelé ve škole nás učí číst a psát. Mentor nám může pomoci najít naplňující práci. Milenec nás může naučit citovým lekcím, dobrým i špatným – učíme se ze všech zkušeností. Každá interakce nás přivedla tam, kde jsme dnes. [1]
Teolog Dr. Michael Battle se zamýšlí nad spiritualitou ubuntu:
[Ubuntu] je obtížný světonázor pro mnoho lidí ze Západu
[Ubuntu] je obtížný světonázor pro mnoho lidí ze Západu, kteří mají tendenci chápat sebe sama jako něco nad a proti ostatním – nebo jako soupeření s ostatními. V západním světonázoru může být vzájemná závislost snadno zaměněna za spoluzávislost, patologický stav, kdy lidé sdílejí závislost na něčem, co není životodárné, například na alkoholu nebo drogách. Ubuntu se však týká symbiotických a kooperativních vztahů – ani parazitických a destruktivních vztahů spoluzávislosti, ani vysilujících a odcizujících vztahů konkurence.
Snad nejlépe to vystihl Desmond Tutu, když řekl:
patřičné sebevědomí, které pramení z vědomí, že patří do většího celku
Člověk s ubuntu je otevřený a přístupný druhým, potvrzuje druhé, necítí se ohrožen tím, že druzí jsou schopní a dobří, neboť má patřičné sebevědomí, které pramení z vědomí, že patří do většího celku, a snižuje se, když jsou druzí ponižováni nebo snižováni. [2] …
Naše identita se nedefinuje prostřednictvím konkurence
Naše planeta nemůže přežít, pokud budeme svou identitu definovat pouze prostřednictvím konkurence. Pokud se znám jako silný jen proto, že někdo jiný je slabý, pokud se znám jako černoch jen proto, že někdo jiný je bílý, pak moje identita závisí na věčné soutěži, která zanechává jen poražené. Pokud se poznám jako muž jen díky tomu, že dominuji ženám, pokud se poznám jako křesťan jen proto, že někdo jiný přijde do pekla, pak jak moje mužství, tak moje křesťanství postrádají obsah.
Naše identita se projevuje uznáním vzájemné závislosti
Namísto posilování soutěživých způsobů poznávání sebe sama nabízí Ubuntu způsob, jak objevovat vlastní identitu prostřednictvím vzájemné závislosti. Jako takový je možné tvrdit, že moje spása závisí na té vaší – pro západní uši radikální, ale pro přežití Země životně důležité. [3]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Mungi Ngomane, Everyday Ubuntu: Living Better Together, the African Way (New York: Harper Design, 2020), 19, 21.
[2] Desmond Mpilo Tutu, No Future Without Forgiveness (New York: Doubleday, 1999), 31.
[3] Michael Battle, Ubuntu: I in You and You in Me(New York: Seabury Books, 2009), 2, 6–7.
Image credit and inspiration: Georg Arthur Pflueger, Untitled (detail), 2022, photo, Germany, Unsplash. Click here to enlarge image. We are individual pieces in an intricately interconnected weave of reality; together we make a whole.