sůl a světlo země

Pozice odporu

První týden: Být solí a světlem

V této homilii na základě Matouše 5,13-16 otec Richard zkoumá, co Ježíš myslel tím, že nás vyzývá, abychom byli solí a světlem: 

Křesťanství nejlépe funguje v pozici odporu

V křesťanství bylo vždy velkým pokušením myslet si, že kdybychom měli vše pod kontrolou, kdybychom měli moc, „vyhráli bychom“, ale právě před tím nás Ježíš varuje. V Matoušově evangeliu nám Ježíš říká, abychom byli solí – ne masem, bramborami, nebo dokonce zeleninou – jen neviditelnou, ale velmi účinnou solí. Sůl je to, co dává jídlu šmrnc a chuť, a Ježíš nás vyzývá, abychom byli lidmi, kteří dávají životu smysl, význam a touhu. Podíváme-li se na dějiny křesťanství, kdykoli jsme byli „ve vedení“, právě tehdy jsme se stali nejzkaženějšími. Křesťanství nejlépe funguje v pozici odporu, v pozici, kdy můžeme rozlišovat a vybírat si, jak být solí, jak být světlem. 

Sůl i světlo nás varují před touhou mít vše pod kontrolou

Stejně tak metafora světla, jak ji zde Ježíš používá, není ovládající nebo násilná. Jak říkají anonymní alkoholici, nejde o postup vpřed sebeprosazováním, ale přitahováním. Stačí postavit světlo na svícen, a pokud je dobré a pokud je opravdové a pokud je krásné, lidé přijdou. To je něco úplně jiného, než co očekáváme. V podstatě si myslíme, že světem můžeme pohnout jen tím, že ho budeme ovládat. Oba obrazy, které zde Ježíš nabízí, nás však varují před touhou mít vše pod kontrolou. 

Menšina se musí rozhodnout být solí země…

To je tak v rozporu s naším zdravým rozumem. Myslíme si: „Kdybychom měli moc, kdybychom měli většinu, mohli bychom vytvořit Boží království.“ Ale to nikdy nebyla pravda. Ze svých dlouholetých cest vím, že když jsou křesťané v nějaké zemi menšinou a musí se rozhodnout a vybrat si, že budou solí země, že budou světlem na svícnu, tak to opravdu něco změní. 

…nikoliv se rozhodnout být mocnými…

Ježíš nás vyzývá, abychom světu dali chuť, smysl, cíl, směr, touhu. Je to pokorná pozice, že? Mnohem raději bychom byli ve vedení. Ale kdykoli má někdo nebo něco veškerou moc, většinou ji zneužívá. Ježíš nás před mocí varuje, protože jen málokdo s ní dokáže zacházet. Většina z nás ji využívá k vlastnímu zvelebování, k vlastnímu povýšení a postupu v cestách světa, což obvykle znamená více peněz a více moci. 

…musíme najít svůj cíl v lásce k Bohu a bližnímu

Buď se naučíme být solí země, skutečnou alternativou k běžným motivacím a jednání společnosti, nebo, jak to Ježíš vyjádřil velmi jasně, ji můžeme rovnou zahodit a pošlapat. Musíme najít svou vnitřní autoritu skrze Krista v nás; musíme najít svůj cíl v lásce k Bohu a bližnímu a v jednání milosrdenství a spravedlnosti. Jinak nenabízíme nic, co by svět už neměl nebo nemohl najít na jiných místech. 

Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.

Translated with DeepL.com (free version)

Prameny:

Adapted from Richard Rohr, “When Everyone Is a ‘Christian’ No One Is a Christian,” homily, February 5, 2017.   

Image credit and inspiration: Austin Ban, Untitled (detail), 2015, photo, UnsplashClick here to enlarge image. Just like these hands move the dust of the world around them, we too, can influence the world—hopefully for good by being salt and light. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *