Třicátý šestý týden: Procvičování přítomnosti-Pátek, 5. září 2025
Básnířka a autorka Alexis Pauline Gumbs přemýšlí o tom, co se můžeme naučit o procvičování přítomnosti studiem delfínů, pro které je prohlašování přítomnosti životně důležitou činností:
Přítomnost
Co by mohlo znamenat být přítomni jeden druhému napříč časem, prostorem a rozdíly? Přítomnost je mezilidská, mezidruhová a mezihvězdná, v jistém smyslu věčná. Jak můžeme přehodnotit naši přítomnost na planetě a její nejistotu tím, že budeme věnovat pozornost tomu, jak se delfíni indičtí vrátili z pokraje vyhynutí? Mentoring mořských savců nám nabízí šanci na přítomnost jako oslavu, jako přežití a jeho nadbytek, jako něco víc, než jak milovat sami sebe a jeden druhého…
Přítomnost delfínů svými zvuky
Delfíni z řek Indus a Gangy žijí ve zvuku. Neustále vydávají zvuky, echolokují ve dne v noci. V rychle se měnícím prostředí se ptají, kde, znovu kde, znovu kde. Báseň delfína z řeky Indus je neustálý zvuk zde, zvukové vědomí toho, co je obklopuje, forma reflexivní přítomnosti. Zde.
Jsem tady, volají delfíni
Domov delfína indického prošel mnoha změnami způsobenými člověkem. Především znečištěním. Především nelegálními rybolovnými metodami vyvolanými chudobou. Především, ještě předtím, legendou o mořském monstru a v nedávné době, v 80. letech, převzetím břehů řeky Sindh skupinou organizovaných gangů Daku Raj, která účinně vystrašila všechny rybáře. Přes to všechno delfín indický, který cvaká celý den a noc, říká: tady. Tady. Tady. Tady.
V jazyce, který se chci naučit. Podle vědců, kteří od roku 1972 sčítají populaci ohrožených delfínů indických, se jejich počet každým rokem neustále zvyšuje. Od 132, když začali sčítat, na 1419 v letošním roce. Tady. Tady. Tady.
Gumbs nás vybízí, abychom zvážili, jak bychom mohli nabídnout svou přítomnost:
Jak nabídneme naši stálou přítomnost?
V jazyce, ve kterém jsem vyrůstala, znamená „tady“ „místo, kde jsme“, ale také „tady“ ve smyslu „dávám ti to“. Mohla bych se od delfína indického naučit jazyk neustálé přítomnosti a nabízení? Jazyk, který zachraňuje druh před vyhynutím, jazyk, který dává život? Mohl bych se to naučit? Mohli bychom se to naučit? My, kteří klikáme jinak, na propojených počítačích dnem i nocí?
Lidi tady jsem
To, co vám chci říct, vyžaduje jemnější pole vnímavého jazyka, než jaký jsem kdy mluvila. Vyžaduje to, abych přetvořila své čelo, své plíce. Vyžaduje to, abych přerozdělila svou závislost na vizuálních informacích. Takže zavřu oči a řeknu to: Tady. Tady jsem. Tady jsem s vámi. Tady jsem celá já. A tady jsme. Tady. Uvnitř této oslňující přítomnosti. Tady. Neustálé volání v pohyblivém světě. Tady. Všechno. Tady. Tady. Pokorně naslouchám domovu. A tady. A tady. Právě tady. Moje báseň pro tebe. Moje nabídnutá přítomnost. Tento kalný život. Ano. Tady máš.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Alexis Pauline Gumbs, Undrowned: Black Feminist Lessons from Marine Mammals (AK Press, 2020), 67–69.
Image credit and inspiration: Bruce Tang, untitled (detail), 2019, photo, Japan, Unsplash. Click here to enlarge image. Attentive to the moment and the task at hand, we find that holiness lives in simple, ordinary rhythms—no grand cathedral required, only the quiet altar of a kitchen table.