Týden čtyřicátý první: Od hromadění k hojnosti-Pátek, 10. října 2025
Přepracování, tedy věnování času práci na něčem, co člověk nepotřebuje, znamená, že jeho život je v nerovnováze a narušuje kruh harmonie. —Randy a Edith Woodleyovi, Journey to Eloheh
Randy a Edith Woodleyovi společně založili Eloheh Indigenous Center for Earth Justice (Indiánské centrum pro spravedlnost na Zemi) a Eloheh Farm and Seeds (Farma a semena Eloheh). Zabývají se indiánskými hodnotami ve vztahu k materialismu a životní rovnováze:
Materialistické hodnoty
Materialistické hodnoty euroamerické modernity se velmi liší od našich indiánských hodnot… Obecně řečeno, Indiáni nejsou materialističtí. Materialismus a konzumerismus jsou hodnoty vnucené domorodým Američanům. Rozdíly mezi hodnotami severoamerických domorodců a hodnotami dominantní společnosti byly zaznamenány v celé naší společné historii.
Ronald Wright, autor knihy Stolen Continents, píše o tomto konfliktu mezi chápáním bohatství osadníky a domorodými Američany:
Přerozdělovat bohatství nebo ho hromadit
Problémy vznikaly všude tam, kde se střetával stabilní kolektivní systém s systémem založeným na expanzi a individuálních ziscích. Bylo například nemožné provozovat obchod nebo plantáž se ziskem, aniž by se porušila [zásada] vzájemnosti, která byla základním kamenem většiny amerických indiánských společností. Aby si lidé získali respekt v domorodém světě, museli přerozdělovat bohatství; aby si získali úctu v bílém světě, museli ho hromadit. Pro Čerokího bylo dostatek dost; pro bělocha bylo více všechno. [1]
Indiáni a osadníci
„Víc bylo všechno“: jak výstižný popis kultury, která nás obklopuje. A „dost bylo dost“ nám dává nahlédnout do pohledu domorodců na spotřebu. Cherokee koncept přerozdělování bohatství byl v přímém rozporu s individualismem osadníků. Až do devatenáctého století si Cherokeeové dokázali zachovat své komunitní hodnoty. Pamatujte: a to i po vyhnání z jejich domoviny. Je pozoruhodné, že si lid dokázal uchovat své kulturní hodnoty v době extrémního útlaku, včetně nuceného přesídlení.
Po prohlídce indiánského území v roce 1887 popsal senátor Henry Dawes Cherokee takto:
Společné vlastnictví indiánů
Hlavní náčelník nám řekl, že v celé zemi není rodina, která by neměla vlastní dům. V tomto národu není žádný chudák a národ nedluží ani dolar. Postavil si vlastní hlavní město … a postavil si školy a nemocnice. Přesto byla vada systému zřejmá. Dostali se tak daleko, jak jen mohli, protože svou půdu drží ve společném vlastnictví … Neexistuje sobectví, které je základem civilizace. Dokud tito lidé nesouhlasí s tím, že se vzdají své půdy a rozdělí ji mezi své občany, aby každý mohl vlastnit půdu, kterou obdělává, nedosáhnou velkého pokroku. [2]
Rovnováha mezi prací a odpočinkem
„Pokrok“ podle senátora Dawese znamenal individualismus, materialismus a dokonce sobectví. Žádná z těchto ideálů není hodnotou Cherokeeů, ani nereprezentuje hodnoty jiných amerických domorodců…
Domorodí Američané nejsou imunní vůči tvrdé práci. Ve skutečnosti jsou někteří z nejtvrději pracujících lidí, které známe, právě domorodci. Aby však bylo možné udržet harmonický život, musí existovat rovnováha mezi prací a odpočinkem nebo rekreací.
Pracujte tvrdě a dobře odpočívejte.
Prameny:
[1] Ronald Wright, Stolen Continents: Five Hundred Years of Conquest and Resistance in the Americas (Houghton Mifflin, 2005), 208.
[2] Scott L. Malcomson, One Drop of Blood: The American Misadventure of Race (Diane, 2000), 15.
Randy and Edith Woodley, Journey to Eloheh: How Indigenous Values Lead Us to Harmony and Well-Being (Broadleaf Books, 2024), 236–238.
Image credit and inspiration: Aarón Blanco Tejedor, untitled (detail), 2017, photo, Finland, Unsplash. Click here to enlarge image. An open hand offering apples becomes a quiet critique of greed, embodying the wisdom and spirituality of enoughness where abundance is shared, not hoarded.