Julian z Norwiche: Univerzální mystička – Čtvrtek 14. května 2026
Julian z Norwiche je bezpochyby jedním z nejúžasnějších hlasů křesťanství.—Thomas Merton, Semena zkázy
Dr. Gloria Durka se zabývá Thomasem Mertonem a jeho obdivem k Julianině pozitivní teologii:
Zachovat si naději
Naučit se zachovat si naději uprostřed temnoty utrpení je boj, do kterého se čas od času zapojujeme všichni – a může to být hořká zkouška. Julianin optimismus nám může pomoci, stejně jako pomohl Thomasovi Mertonovi. Ve své knize Conjectures of a Guilty Bystander (Domněnky vinného přihlížejícího) Merton napsal následující:
Juliana věřila v milosrdenství
Hodně se modlím za moudré srdce a možná mi k tomu pomůže znovuobjevení lady Julian z Norwiche. Vzal jsem si její knihu s sebou na tichou procházku mezi cedry. Je to opravdová teoložka… Nejprve prožila, pak přemýšlela, a promyšlené prohlubování zkušenosti se promítalo zpět do jejího života, stále hlouběji a hlouběji, až se celý její život jako poustevnice v Norwichi stal pouhou záležitostí úplného nasycení světlem, které najednou přijala… Její život byl prožit ve víře v toto „tajemství“, ve „velký čin“, který Pán vykoná v den posledního soudu, ne čin zničení a pomsty, ale milosrdenství a života, kdy budou všechna částečná očekávání rozmetána a vše bude napraveno… [1]
Udržela si naději
Julianina díla jsou prodchnuta křesťanskou nadějí. Ve svém duchovním životě prožila všechny aspekty naděje: skálopevnou spolehlivost Boha, Boha, který je vždy nablízku, Boha nemožného, Boha, který je pro nás Otcem i Matkou.
Reagovala na Boží lásku nadějí
Julian si byla zvláště vědoma radostného charakteru naděje…. Lidská radost je pro Julianinu spiritualitu zásadní. Podle ní máme být plni radosti, protože naše radost v Bohu odráží radost Trojice. Stvoření je aktem Boží radosti. Čím věrněji a s větší nadějí reagujeme na Boží lásku v našem životě, tím větší bude plnost naší radosti.
Dnes: Potřebujeme velkou víru a naději
Byla Julian někdy aktuálnější? Její poselství naděje jistě povzbudilo ducha mnoha lidí v její pohnuté době. Její poselství pravděpodobně potřebujeme dnes přinejmenším stejně tak. Hrozba jaderné katastrofy, možnost vyhynutí všech forem života na planetě Zemi a smrtící násilí mezi válčícími národy nám denně připomínají mrak beznaděje, který se vznáší nad námi. Abychom pronikli temnotou způsobenou otřesnými událostmi, je zapotřebí velká víra a naděje…. Potřebujeme velkou víru a naději, abychom viděli za temnotu našeho osobního života – za naše selhání, slabosti a strachy.
Vzkříšený Ježíš – naše jistota
Ale temnota, strach a úzkost jsou jen jednou stranou reality. Druhou stranou je to, že jsme velikonočním lidem. I když utrpení je skutečné, život, utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše nám všem zajistily jistotu, že smrt je poražena… Aleluja!
Prameny:
[1] Thomas Merton, Conjectures of a Guilty Bystander (Image, 1968), 211–212.
Gloria Durka, Praying with Julian of Norwich (Christian Brothers Publications, 1989), 88–89, 90.
Image Credit and inspiration: Syuhei Inoue, untitled (detail), 2020, photo, Japan, Unsplash. Click here to enlarge image. The light streaming through the window represents Julian of Norwich’s quiet revelation; she is illuminated by a wisdom and strength she cannot contain or fully grasp—available to all of us, whether in peacetime or in crisis.