Julian z Norwiche: Univerzální mystička – Pátek 15. května 2026
Matthew Fox sleduje univerzální povahu Julianina poselství o mystické naději a božské lásce:
Všichni lidé tvoří jediné lidstvo
Juliana při mnoha příležitostech jasně dává najevo, že hovoří k velmi širokému publiku – k publiku, které zahrnuje i nás, kteří žijeme o 650 let později. Z toho vyplývá, že tento pocit sounáležitosti vnímáme i my. „V Božích očích je celé lidstvo jednou osobou a všichni lidé tvoří jediné lidstvo.“… [1] Pro Julian se tradiční učení o církvi jako mystickém těle Kristově rozšiřuje na celý lidský rod….
Krása lidství a Boží vůle
Když oslavuje krásu lidství, znovu jasně říká, že mluví o všech a ne o nějaké sektářské skupině. „Bůh nás stvořil tak bohaté a vznešené ve své podstatě, že vše, co můžeme dělat, je snažit se naplňovat jeho vůli a ctít ho ve všech věcech. Když říkám ‚my‘, mám na mysli všechny opravdové duchovní hledače.“ [2] Když říká „všichni“, myslí tím opravdu všechny. To by v naší době zahrnovalo všechny křesťany, všechny židy, všechny buddhisty, hinduisty, taoisty, muslimy, uctívače bohyň, vyznavače domorodých náboženství i ty, kteří žádné náboženství nevyznávají, ať už jsou agnostici nebo ateisté. Tak ekumenická ona je – a to v čtrnáctém století.
Jsme součástí universa
Když hovoří o ústupu „do našich vlastních duší, kde přebývá náš Milovaný“, znovu se vyjadřuje o univerzálnosti, která zahrnuje naše duchovní hledání: „Ať žádný muž ani žena nemyslí, že se tato pravda vztahuje osobně na jednotlivce. Nevztahuje; je univerzální. Tato naše krásná lidská přirozenost byla připravena pro naši drahou Matku Kristovu.“ [3]
Při rozjímání nad svými vizemi v průběhu mnoha let Julian uznala, že Boží láska není určena jen jí, ale celému stvoření:
Poznání je pro všechny
Při vysvětlování, jak se dostala k napsání své knihy, přiznává, že nejprve vnímala [své vize] jako něco osobního, ale pak pochopila, že se vztahují k lidstvu jako celku. „Zpočátku jsem toto učení vztahovala na svou vlastní osobu, protože v té době mě nic nepodněcovalo k tomu, abych to viděla jinak. Ale velká a milostivá útěcha, která následovala, mi dala poznat, že Bůh zamýšlel toto poznání pro celé lidstvo.“ [4]
Pochopila, že její dílo by mělo oslovit široké publikum: „Udělala jsem chybu, když jsem si toto zjevení přivlastnila, místo abych to brala jako výzvu k tomu, abych více milovala své křesťanské bližní. Co by mě mohlo přimět milovat své křesťanské bližní více, než vidět, že Bůh nás všechny miluje, protože jsme všichni jedna duše?“ [5] …
Vědomí lásky k Bohu i k lidem
Takový pocit univerzálnosti se promítá do činu, neboť „ti, kdo mají v Bohu univerzální lásku ke všem svým spolu křesťanům, milují vše, co existuje. V nás všech je totiž obsaženo vše, to jest vše stvořené i Stvořitel všeho.“ [6] Stvoření a vesmír patří všem – a nikomu – a volají nás k širšímu vědomí rozšířené lásky.
Prameny:
[1] Julian of Norwich, The Showings: Uncovering the Face of the Feminine in Revelations of Divine Love,trans. Mirabai Starr (Hampton Roads, 2022), 133. Selection from chap. 51.
[2] Julian, Showings, 157. Selection from chap. 57.
[3] Julian, Showings, 172. Selection from chap. 62.
[4] Julian, Showings, 212. Selection from chap. 79.
[5] Brendan Doyle, Meditations with Julian of Norwich (Bear & Co., 1983), 64.
[6] Doyle, Meditations, 33.
Matthew Fox, Julian of Norwich: Wisdom in a Time of Pandemic—and Beyond (iUniverse: 2020), xxxii–xxxiii.
Image Credit and inspiration: Syuhei Inoue, untitled (detail), 2020, photo, Japan, Unsplash. Click here to enlarge image. The light streaming through the window represents Julian of Norwich’s quiet revelation; she is illuminated by a wisdom and strength she cannot contain or fully grasp—available to all of us, whether in peacetime or in crisis.