neduální kontemplace

Svatá Tereza z Kalkaty:

Matka Tereza cítila, že kdyby se postavila na jednu stranu nebo se stala radikální aktivistkou, nemohla by být tím, čím jí Ježíš řekl, aby byla – láskou ke všem a pro všechny. Říkala, že kdyby začala napomínat a poukazovat na „hříšníky“, nemohla by pro ně již být nástrojem lásky a smíření. (R.Rohr)

neduální kontemplace

Činnost a kontemplace

Začít nezbytným, dualistickým jednáním a směřovat k kontemplaci se v dnešní době jeví jako běžnější – a pro některé možná i důvěryhodnější – cesta. Tento vzorec vidíme u Dorothy Dayové, Thomase Mertona, Martina Luthera Kinga ml., svaté (Matky) Terezy z Kalkaty a mnoha dalších. Tito lidé vstupují do bolesti společnosti a musí se obrátit k Bohu, aby našli odpočinek pro svou duši, protože jejich duše jsou tak roztrhané zlomenou, rozpolcenou povahou téměř všeho, včetně nich samých.(R.Rohr)

blahoslavenství

Radovat se z pronásledování?

Ježíšovo Kázání na hoře není o zachování status quo. „Zlí“ lidé Ježíše nezabili; ukřižovala ho konvenční moudrost. Ježíš učil alternativnímu způsobu života namísto zachování společenského řádu. Když dokážeme plakat, když se dokážeme ztotožnit s pokornými, když dokážeme uzavírat mír, když dokážeme být pronásledováni, a přesto zůstat radostní – pak to děláme správně. Blahoslavenství popisují, jak vypadá svatost v Božím království. (R.Rohr)

Láska

Naděje se musí pěstovat

Začal jsem si uvědomovat, že naděje přesahuje fyzickou rovinu. Naděje je jazykem neviditelného. Přesahuje okolnosti, protože přesahuje fyzickou realitu. Je duchovní. Je to jazyk neviditelné říše, která je stejně skutečná, ne-li skutečnější, než věci, které můžeme vidět a dotknout se jich. Naděje je hluboké vnitřní vědění, které pramení z budování tohoto [základu]. Proto rád říkám, že naděje je jako kontaktní sport. ( Jon Batiste)

Juliana z Norwich

Bůh přebývá ve všem

Takový pocit univerzálnosti se promítá do činu, neboť „ti, kdo mají v Bohu univerzální lásku ke všem svým spolu křesťanům, milují vše, co existuje. V nás všech je totiž obsaženo vše, to jest vše stvořené i Stvořitel všeho.“ Stvoření a vesmír patří všem – a nikomu – a volají nás k širšímu vědomí rozšířené lásky.

Juliana z Norwich

Základní radost

Abychom pronikli temnotou způsobenou otřesnými událostmi, je zapotřebí velká víra a naděje…. Potřebujeme velkou víru a naději, abychom viděli za temnotu našeho osobního života – za naše selhání, slabosti a strachy. Thomas Merton

Benedikt Vladimír Holota

Benedikt Holota OFM
Během let sestavil a napsal řadu knih, některé autobiografického rázu: Nebyl jsem hrdina, Nechtěl jsem být farářem, Co mi dala rodná ves, Zápisky (ne)zkušeného faráře, Neplánovaných deset besed. Dále třeba o Jiřím Mrázkovi Hovory na nemocničním lůžku, Cesta víry (různé texty související s J. E. Urbanem), Čtyři cesty. Dále k tématům duchovního života: Celibát, Zkušenosti z exercicií, Eucharistie, Aby člověk žil svůj život. Často se jeho myšlení točilo kolem tématu víry: Věřit… Jde to vůbec? V posledních letech nemalý zájem také sklízela jeho videa na YouTube. Ještě měsíc před svým skonem po dlouhé a pečlivé práci odevzdal k publikování rukopis své poslední knihy Člověk v pasti času, která je nyní v tisku.