A kritické myšlení je těžké. Raději bychom si nechali odpověď prostě sdělit, ale učitelé – ti nejlepší z nich – vědí, že to tak nefunguje. (V.B.Wilse)
Znovu v souladu s pravým já
Efezským to nemohli vyjádřit jasněji: „I vy jste byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha Svatého – to je záruka vašeho dědictví“ (1,13–14). Jen málokterým křesťanům bylo kdy vážně vysvětleno jejich přirozené sjednocení s Bohem, a proto si najdou nejrůznější důvody vycházející z nenávisti k sobě samým, aby to popřeli. Pouze pravé já se odváží uvěřit dobré zprávě evangelia.(R.Rohr)
Prorocký sen o míru
Být živý v Ježíšově dobrodružství znamená mít touhu, sen, naději do budoucnosti. Znamená to proměnit tuto naději do budoucnosti v činy v přítomnosti a jednat podle ní i nadále.(Brian McLaren)
Od utrpení k posvátným ranám
Kniha Jób nás nakonec ujišťuje, že víru lze navždy nalézt, podobně jako Kalvárii, „mimo hradby“. Ve skutečnosti právě tam nachází nejúrodnější půdu – na dně, u zlomených, na okrajích věcí.(R.Rohr)
Svatá Tereza z Kalkaty:
Matka Tereza cítila, že kdyby se postavila na jednu stranu nebo se stala radikální aktivistkou, nemohla by být tím, čím jí Ježíš řekl, aby byla – láskou ke všem a pro všechny. Říkala, že kdyby začala napomínat a poukazovat na „hříšníky“, nemohla by pro ně již být nástrojem lásky a smíření. (R.Rohr)
Činnost a kontemplace
Začít nezbytným, dualistickým jednáním a směřovat k kontemplaci se v dnešní době jeví jako běžnější – a pro některé možná i důvěryhodnější – cesta. Tento vzorec vidíme u Dorothy Dayové, Thomase Mertona, Martina Luthera Kinga ml., svaté (Matky) Terezy z Kalkaty a mnoha dalších. Tito lidé vstupují do bolesti společnosti a musí se obrátit k Bohu, aby našli odpočinek pro svou duši, protože jejich duše jsou tak roztrhané zlomenou, rozpolcenou povahou téměř všeho, včetně nich samých.(R.Rohr)
Radovat se z pronásledování?
Ježíšovo Kázání na hoře není o zachování status quo. „Zlí“ lidé Ježíše nezabili; ukřižovala ho konvenční moudrost. Ježíš učil alternativnímu způsobu života namísto zachování společenského řádu. Když dokážeme plakat, když se dokážeme ztotožnit s pokornými, když dokážeme uzavírat mír, když dokážeme být pronásledováni, a přesto zůstat radostní – pak to děláme správně. Blahoslavenství popisují, jak vypadá svatost v Božím království. (R.Rohr)
Naděje se musí pěstovat
Začal jsem si uvědomovat, že naděje přesahuje fyzickou rovinu. Naděje je jazykem neviditelného. Přesahuje okolnosti, protože přesahuje fyzickou realitu. Je duchovní. Je to jazyk neviditelné říše, která je stejně skutečná, ne-li skutečnější, než věci, které můžeme vidět a dotknout se jich. Naděje je hluboké vnitřní vědění, které pramení z budování tohoto [základu]. Proto rád říkám, že naděje je jako kontaktní sport. ( Jon Batiste)
Rohožková kapitula sekulárního řádu
https://youtu.be/gGPL7-3xrpU?si=vzahgGDAuTYGRLgN V květnu se v duchovním centru na Vranově u Brna setkalo na 60 sekulárních františkánů z celého Česka na nevolební rohožkové kapitule. Setkání bylo plné radosti, sdílení, modlitby hudby…
změny v provincii sv. Václava
na základě rozhodnutí kapitulního kongresu, který se konal 8. června v Praze, dochází v naší provincii ke změnám, které se dotýkají i plzeňského konventu – Domečku. Vzniká nová komunita v Hájku u…