Identita

Volba společného života

potřebujeme radikálně nový způsob, jak k sobě navzájem patřit. Potřebujeme lidi, kteří nejsou spokojeni se současným stavem pokračující ekonomické nespravedlnosti, vykořisťování a nerovnosti, ale kteří jsou osvobozeni od tyranie moci, prestiže a majetku a vstupují do radikální sounáležitosti a radikální lásky. 

Eucharistie pro všechny

Ježíšův inkluzivní stůl

Než křesťanství vyvinulo relativně bezpečné rituální jídlo, které nazýváme eucharistie, byla Ježíšovou nejkonzistentnější sociální činností nová forma stolování s novými lidmi, setkávání se s těmi, kteří byli utlačováni nebo vyloučeni ze systému. —Richard Rohr

vztah k přírodě

Příroda novýma očima

Zvu vás, abyste některé věci „zahlédli“ přírodu!…např. strom: Dovolujeme stromu, aby odhalil svou přirozenou důstojnost, takový, jaký je, bez našeho zasahování. Stane se z něj zjevení a stěny našeho světa se začnou rozšiřovat.

vzkříšení

Smrt v život

Sestry a bratři, zvláště ti z vás, kteří prožíváte bolest a smutek, vaše tiché volání bylo vyslyšeno a vaše slzy byly spočítány; ani jedna z nich se neztratila!… Ježíšovo vzkříšení je skutečně základem naší naděje. Ve světle této události totiž naděje už není iluze….. Tato naděje není únikem, ale výzvou; neklame nás, ale posiluje.  -Papež František (1936-2025), „Urbi Et Orbi“, Velikonoce, 2025

cizinci jsou bližní

Pohostinnost: Svatá praxe

Christine Pohlová :
Praxe pohostinnosti je důležitá pro společenství, která oslovují druhé a pracují na posílení svých vnitřních vztahů. Pro komunitu je důležitá také praxe pohostinnosti. Ti, kdo přijímají cizince zevnitř společenství, mohou najít přátele, s nimiž se mohou dělit o práci a požehnání, pomoc při udržování perspektivy a příležitosti k odpočinku a obnově.

busta Dr.Nosek - kostel Spořilov

Sborník pramenů ke studiu díla JUDr. FRANTIŠKA NOSKA

Pro dnešní dobu je pak dobrým vodítkem tato věta z Noskova parlamentního projevu před volbami roku 1929: Žádná strana se nesmí domnívat, že by bylo možno omezený stranický zájem stavět nad zájem celku a nekompromisně ho vnucovat všem ostatním. Běžně se totiž u nás lidé staví k volbám tak, že vyhrát musí jen ta „jejich“ strana, zatímco ostatní musí být na hlavu poraženi. Jenomže přesně takový přístup František Nosek odmítá. Pro něj je jediným ústředním smyslem politiky přispívat k obecnému dobru, zcela ve shodě se sociálním učením církve. A k tomu je nut- ná spolupráce aspoň části politických subjektů. V systému poměrného zastoupení je to nezbytné. (Jiří Zajíc)