https://youtu.be/gGPL7-3xrpU?si=vzahgGDAuTYGRLgN V květnu se v duchovním centru na Vranově u Brna setkalo na 60 sekulárních františkánů z celého Česka na nevolební rohožkové kapitule. Setkání bylo plné radosti, sdílení, modlitby hudby…
změny v provincii sv. Václava
na základě rozhodnutí kapitulního kongresu, který se konal 8. června v Praze, dochází v naší provincii ke změnám, které se dotýkají i plzeňského konventu – Domečku. Vzniká nová komunita v Hájku u…
Bůh přebývá ve všem
Takový pocit univerzálnosti se promítá do činu, neboť „ti, kdo mají v Bohu univerzální lásku ke všem svým spolu křesťanům, milují vše, co existuje. V nás všech je totiž obsaženo vše, to jest vše stvořené i Stvořitel všeho.“ Stvoření a vesmír patří všem – a nikomu – a volají nás k širšímu vědomí rozšířené lásky.
Základní radost
Abychom pronikli temnotou způsobenou otřesnými událostmi, je zapotřebí velká víra a naděje…. Potřebujeme velkou víru a naději, abychom viděli za temnotu našeho osobního života – za naše selhání, slabosti a strachy. Thomas Merton
Uklidnění našich obav
Nemůžeme se strachu postavit čelem. Nemůžeme si prostě říct: „Neboj se,“ protože to nefunguje. Není to tak jednoduché. Musíme jít hlouběji, být zvědaví, odkud strach pochází, a důvěřovat Bohu. (R.Rohr)
Benedikt Vladimír Holota
Benedikt Holota OFM
Během let sestavil a napsal řadu knih, některé autobiografického rázu: Nebyl jsem hrdina, Nechtěl jsem být farářem, Co mi dala rodná ves, Zápisky (ne)zkušeného faráře, Neplánovaných deset besed. Dále třeba o Jiřím Mrázkovi Hovory na nemocničním lůžku, Cesta víry (různé texty související s J. E. Urbanem), Čtyři cesty. Dále k tématům duchovního života: Celibát, Zkušenosti z exercicií, Eucharistie, Aby člověk žil svůj život. Často se jeho myšlení točilo kolem tématu víry: Věřit… Jde to vůbec? V posledních letech nemalý zájem také sklízela jeho videa na YouTube. Ještě měsíc před svým skonem po dlouhé a pečlivé práci odevzdal k publikování rukopis své poslední knihy Člověk v pasti času, která je nyní v tisku.
Společenský rituál
S mylným pohledem na Boha jako na hlavního trestajícího, který zdá se zastává většina křesťanů, si myslíme, že naše vlastní násilí je nutné a dokonce dobré. Ale nic takového jako vykupitelské násilí neexistuje. Násilí nezachraňuje; pouze ničí všechny strany, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu. Ježíš nahradil mýtus o vykupitelském násilí pravdou o vykupitelském utrpení. Na kříži nám ukázal, jak snášet bolest a nechat ji, aby nás proměnila (R.Rohr)
Shrnutí minulého týdne
Shrnutí minulého týdne NeděleHřích primárně popisuje stav fragmentace – kdy si část myslí, že je oddělená od Celku. Je to ztráta jakékoli vnitřní zkušenosti s tím, kým jsme v Bohu.—Richard…
Dobrovolná františkánská skromnost
Sekulárního františkánského řádu v lednu Brně Petrinu. Náměty doplňujících obrázků zpracoval Vojtěch Dědek OFS a k nahrávce je doplnil Luboš Kolafa OFS.
Příběh pro všechny časy
Příběh Adama a Evy:
pohyb „opouštění zahrady“ začíná u všech lidí někde kolem sedmi let věku. Před tímto obdobím, stejně jako Adam a Eva v zahradě, existujeme v jednotném vědomí. Tam všichni začínáme, když „otec a já jsme jedno“ (Jan 10:30) nebo moje matka a já jsme jedno – jak to mnozí z nás prožívají v prvních letech života.
Nakonec dojde k rozdělení. Musí k tomu dojít. Budeme jíst ze stromu poznání dobra a zla a utrpíme „ránu poznání“.