potřebujeme radikálně nový způsob, jak k sobě navzájem patřit. Potřebujeme lidi, kteří nejsou spokojeni se současným stavem pokračující ekonomické nespravedlnosti, vykořisťování a nerovnosti, ale kteří jsou osvobozeni od tyranie moci, prestiže a majetku a vstupují do radikální sounáležitosti a radikální lásky.
Rozjímání nad posvátnými texty
Prvním stupněm žebříku do nebe je čtení. Čtením Guigo myslí „pečlivé čtení Písma, při kterém člověk soustředí všechny své síly“. Čtení přirovnává k jídlu a říká, že když čteme Boží slovo, přijímáme duchovní výživu..
Ježíšův inkluzivní stůl
Než křesťanství vyvinulo relativně bezpečné rituální jídlo, které nazýváme eucharistie, byla Ježíšovou nejkonzistentnější sociální činností nová forma stolování s novými lidmi, setkávání se s těmi, kteří byli utlačováni nebo vyloučeni ze systému. —Richard Rohr
Trikolóra víry
„Kdo jsem?“. Namísto záporné odpovědi řekněte ano na vše, co se objeví.
Příroda novýma očima
Zvu vás, abyste některé věci „zahlédli“ přírodu!…např. strom: Dovolujeme stromu, aby odhalil svou přirozenou důstojnost, takový, jaký je, bez našeho zasahování. Stane se z něj zjevení a stěny našeho světa se začnou rozšiřovat.
Smrt v život
Sestry a bratři, zvláště ti z vás, kteří prožíváte bolest a smutek, vaše tiché volání bylo vyslyšeno a vaše slzy byly spočítány; ani jedna z nich se neztratila!… Ježíšovo vzkříšení je skutečně základem naší naděje. Ve světle této události totiž naděje už není iluze….. Tato naděje není únikem, ale výzvou; neklame nás, ale posiluje. -Papež František (1936-2025), „Urbi Et Orbi“, Velikonoce, 2025
Pohostinnost: Svatá praxe
Christine Pohlová :
Praxe pohostinnosti je důležitá pro společenství, která oslovují druhé a pracují na posílení svých vnitřních vztahů. Pro komunitu je důležitá také praxe pohostinnosti. Ti, kdo přijímají cizince zevnitř společenství, mohou najít přátele, s nimiž se mohou dělit o práci a požehnání, pomoc při udržování perspektivy a příležitosti k odpočinku a obnově.
Sborník pramenů ke studiu díla JUDr. FRANTIŠKA NOSKA
Pro dnešní dobu je pak dobrým vodítkem tato věta z Noskova parlamentního projevu před volbami roku 1929: Žádná strana se nesmí domnívat, že by bylo možno omezený stranický zájem stavět nad zájem celku a nekompromisně ho vnucovat všem ostatním. Běžně se totiž u nás lidé staví k volbám tak, že vyhrát musí jen ta „jejich“ strana, zatímco ostatní musí být na hlavu poraženi. Jenomže přesně takový přístup František Nosek odmítá. Pro něj je jediným ústředním smyslem politiky přispívat k obecnému dobru, zcela ve shodě se sociálním učením církve. A k tomu je nut- ná spolupráce aspoň části politických subjektů. V systému poměrného zastoupení je to nezbytné. (Jiří Zajíc)
Vzdělávací a výchovná činnost JUDr. Františka Noska na stránkách časopisu DOROST (Věstník české mládeže pro vzdělávání, zábavu a poučení): 1918–48
Ročník I. Č. 1, 13. září 1918 Redakce ve Spálené 15, Praha 1 je sídlem Ústřední záložny lidové a vedení družstevních podniků. Úvodník „Náš směr“ prozrazuje orientaci nového časopisu: Buďme…
JUDr. František Nosek a „Lidový hospodář“
1928 – První ročník nové verze časopisu „Lidový hospodář“ (XIX. ročník původní verze s názvem „Věstník zemědělský a družstevní“ – ten je dostupný v knihovně Antonína Švehly od r. 1922–27)…