Co je mým úkolem? – Středa, 11. listopadu 2026
Autorka a aktivistka Liza J. Rankow se zamýšlí nad tím, jak je mezigenerační služba plodem pochopení naší univerzální propojenosti:
Kořenové mosty v Indii
V subtropických lesích severovýchodní Indie se nachází síť živých kořenových mostů, které překlenují strmý terén přes údolí a řeky. Generace za generací domorodí obyvatelé této oblasti proplétají vzdušné kořeny obřích fíkusů a řídí jejich růst z jednoho břehu řeky tak, aby se spojily s kořeny na protějším břehu. Během desetiletí kořeny zesílí a zpevní natolik, že po nich lze chodit. Tyto mosty mohou vydržet po staletí, ale vyžadují péči každé generace, která do nich vplétá nové mladé kořeny, aby je formovala a udržovala. Když přicházejí monzuny a z mírných potůčků se stávají bouřlivé bystřiny, mosty vydrží a lidé je mohou bezpečně překročit….
Jeden kořen nestačí, musí jich být mnoho
Každý jednotlivý kořen přispívá nezbytnou měrou, ale sám o sobě nestačí. Most vyžaduje jejich spojení ve společném úsilí. Podobné odhodlání a sílu spolupráce potřebujeme i nyní, když překračujeme nebezpečný terén tohoto epochálního zlomu.
Spolupráce ke svobodě
Tyto časy nás volají, abychom se navzájem natahovali, abychom poznali pravdu o tom, kým jsme a kým se společně můžeme stát. Abychom brali lásku vážně – jako by na ní závisel celý svět. Protože na ní samozřejmě závisí. „V okamžiku, kdy se rozhodneme milovat, začneme bojovat proti nadvládě, proti útlaku,“ napsala badatelka a aktivistka Bell Hooks (1952–2021). „V okamžiku, kdy se rozhodneme milovat, začneme směřovat ke svobodě, začneme jednat tak, abychom osvobodili sebe i ostatní.“ [1]…
Šířící se koloniální individualismus
Kultura koloniální modernity nám vštěpuje, že jsme oddělené, atomizované bytosti, a nyní zažíváme podmínky, které tato ideologie vytváří. Podstata života však spočívá v jednotě. Jsme propleteni se vším, co existuje. Uvědomění si toho vše mění. Naše schopnost jako aktérů proměny se umocňuje díky naší sounáležitosti se sítí veškerého bytí. A stejně jako u pavučiny, kde každý dotek kdekoli přenáší vibrace do celé sítě, každý dotek na síti života se rozvibruje všude. [2] Každý čin lásky a spravedlnosti se šíří dál, než si kdy dokážeme představit. A stejně tak každý čin porušení se odráží dál, než dokážeme odhadnout.…
Pokusme se žít hluboké pravdy k probouzení
Krizové časy nás volají k záměru naší duše, k důvodu, proč právě teď žijeme, v tomto klíčovém okamžiku dějin. Můžeme překročit hranice toho, co je pohodlné nebo známé, a nechat zazářit vlastnosti toho, „kdo skutečně jsme“. Tím inspirujeme ostatní, aby si vzpomněli a žili podle hlubší pravdy, která v nich spočívá, a to zase podnítí stále širší probuzení.
Buďme prospěšní druhým
Možná nikdy neuvidíme, jaký vliv máme na život druhého, ani nepochopíme, jak zásadní mohou být i ty nejmenší činy. Ale upřímně věřím, že pokud se necháme vést záměrem být prospěšnou přítomností, pokud se zavážeme k tomu, že ve světě přineseme pozitivní změnu, Život naši ochotu nezmaří.
Prameny:
Bell Hooks, “Love as the Practice of Freedom” in Outlaw Culture: Resisting Representations (Routledge, 1994), 250.
[2] Liza J. Rankow, Soul Medicine for a Fractured World: Healing, Justice, and the Path of Wholeness (Orbis Books, 2026), 118–119.
Liza J. Rankow, “The Urging of Your Soul,” Oneing 14, What Is Ours to Do? (CAC Publishing, 2026): 20–21, 22–23. Available in print and PDF download.
Image credit and inspiration: Izzy Spitz, “hands at work,” 2026, mixed media, felt pen on paper, Placitas, New Mexico. Click here to enlarge image. We each respond to divine invitations in our own way, putting our hands in the soil and planting seeds of care without knowing what will grow, but trusting that each one carries life.