Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Terezie: Dokud neobjevíme „malou cestu“, téměř všichni se snažíme získat morální převahu tím, že dodržujeme zákony a myslíme si, že jsme tak duchovně pokročili. Přesto Terezie napsala: „Stačí poznat svou nicotnost a odevzdat se jako dítě do Boží náruče.“
R.Rohr: Historie ukázala, že poměrně velké procento křesťanů se nikdy nedostane k praktickým důsledkům své víry! „Proč neděláte to, čemu říkáte, že věříte?“ ptá se prorok vždy.
R.Rohr: Ve františkánském čtení evangelia není důvod být řeholníkem nebo milovat Boha jinak než v poznání, že „láska [Boha], který nás velmi miloval, je velmi milovat“, jak řekl František. [2] Náboženství není o hrdinské síle vůle, o vítězství nebo o tom, že máme pravdu. To bylo ve většině křesťanských dějin falešnou náhražkou svatosti. Skutečný růst ve svatosti je růstem v ochotě být milován a milovat.
Benediktinská sestra Joan Chittisterová: Vaše srdce je skutečným kompasem vašeho života. Pouštní mniši to věděli již před více než patnácti sty lety a vy to víte dosud: Čistota srdce je dar, který tě vede, vede tě, pase tě od jednoho konce života k druhému, vždy spokojený s vědomím, že jsi udělal to, pro co ses narodil. Co jiného by mohlo mít cenu života?
R.Rohr: Naše praxe, ať už je jakákoli, musí nějak zahrnovat problém. Kontemplace není vyhýbání se problému, ale každodenní splynutí s problémem a nalezení nějakého řešení. Tuto lekci se v kontemplaci rychle a pokorně naučíme: Jak děláme cokoli, tak pravděpodobně děláme všechno.
Nyní nastal čas, aby ti z nás, kteří se zjevněji pohybují ve světě, přijali mnišské hlubiny – což jsou hlubiny milosti, kterou k nám Bůh vylévá ve všech životních stanicích, v nichž se nacházíme.
Mirabai Starrová : Nemusíte vstoupit do kláštera, abyste se stali mystiky. Nemusíte se zříkat čokolády ani se vzdávat popkultury. Není nutné skládat formální sliby a bít se, když je nevyhnutelně nedodržíte. To jsou statické představy o tom, co znamená být oddán životu duše, a pravděpodobně nemají téměř nic společného s hřejivou a pikantní rozverností vašich dnů.
James Finley: S Mertonovou pomocí jsem si uvědomil, že Boží přítomnost je rozvětvena do těchto kontemplativních tradic velkých světových náboženství jako mnoho jazyků nebo cest ke kontemplativnímu společenství s božským tajemstvím, které on i já hledáme v naší vlastní křesťanské tradici…..
Beverly Lanzetta: Uvědomuje si, že mnišství není zvláštní výsadou tradičních řeholních slibů, ale univerzálním dědictvím lidstva…..
Výzva být „novými“ mnichy spočívá ve snaze rozšířit mnišskou moudrost do širšího osobního a společenského okruhu našeho života a zároveň urputně chránit středobod ticha a samoty v naší duši.
R.Rohr: Když vložíme náboženství do kultury, kultura vždycky zvítězí. Většina z nás je v první řadě Američany nebo naší národností, a pak možná, jednou za čas, jsme křesťany. To je prostě zřejmé – jsou to naše kultury, které nás formují. Chceme věřit, stále předstíráme, že věříme, ale ve skutečnosti nevěříme.