O Indentitě Sekulárnímu františkánskému řádu (zkr.:SFŘ)lze číst v manuálu pro Duchovní asistenty, kteří mu slouží ( Z italštiny přeložil Bonaventura Štivar OFMCap.) Identita SFŘ.pdf
Je důležité správně pochopit charisma, poslání a prorocký úkol Sekulárního františkánského řádu v církvi a v dnešní společnosti, a to i proto, aby mohlo růst vitální vzájemné společenství sekulárních františkánů a řeholníků různých františkánských řádů i společenství v rámci františkánské rodiny.
Sekulární františkáni jako kajícníci usilují o obrácení svého srdce, neboť vědí, že tak je Bůh naplní sám sebou (neboť on je Svatý).
Kajícníci jsou ti, kdo chtějí otevřít své srdce Bohu, přičemž žijí mezi ostatními lidmi, kteří, aniž by si všimli, že podmínkou je obrácení srdce, přece touží po štěstí. „Kajícnost“ (metanoia) je pozitivním úkonem seberealizace: je proměnou vlastního srdce, které se otevírá vůči působení Boha v nás, a to ve spojení s Kristem prostřednictvím síly Ducha. Bohužel máme sklony zaměňovat „kajícnost“ s „vykonáváním kajících skutků“, což není totéž.
Sekulární františkáni jdou stejnou cestou, jakou šel při následování Krista i sv. František. Tato cesta spočívá v synchronizaci celého našeho bytí s Pánem, pravým Bohem a pravým člověkem, který přebývá mezi námi. Následovat neznamená duplikovat nebo klonovat. Sv. František byl „Kristovým zrcadlem“ a také v našich životech se musí odrážet jako v zrcadle život Pána Ježíše.
Sekulární františkáni svým životem dávají najevo, že uznávají tyto hodnoty:
- – poslušnost vůči Duchu svatému,
- – důvěru v Boží prozřetelnost,
- – skromné a uctivé užívání všeho stvořeného,
- – potěšení z darů Božích, které jsou kolem nás,
- – radost z toho, že jsou křesťany v církvi,
- – vděčnost za práci chápanou jako dar,
- – nasazení při pomoci druhým.
Závěr sv. Františka byl tento: Jestliže Bůh je naším Otcem, pak my všichni, kteří jsme stvořeni k jeho obrazu, jsme jeho dětmi, a tudíž jsme si navzájem bratry a sestrami. Máme stejného Otce a skrze Krista, našeho bratra, jsme členy stejné rodiny.
Bratrské společenství lze brát jako službu:
- Služba „nesení břemen jedněch druhými“
- Služba dobrého příkladu
- Služba dialogu
- Služba důvěry a úcty
- služba důvěry v to že se potřebujeme
- Služba upřímná a věrná