eště úžasnější bylo, že toto milostivé vědomí Boha a mě, jak se navzájem vdechujeme a vydechujeme, pokračovalo po další tři dny. Ne že bych chodil v nějakém transu. Vlastně spíše naopak, protože jsem se cítil velmi přítomný každé věci, kterou jsem během dne dělal, ale přítomný ve všudypřítomném základním vědomí, že jsem v přítomnosti Boha, který mě podporuje dech po dechu, zná mě skrz naskrz s pronikavým smyslem pro milosrdenství bez konce.
