Na prorockých knihách Bible mám nejraději to, že ukazují celou řadu lidí ve vývoji jejich chápání Boha. Stejně jako většina z nás, i proroci začínali nejen s odsuzováním a hněvem, ale také s komplexem nadřazenosti, kdy se stavěli nad ostatní. Tento pohled se pak v průběhu jejich spisů různými způsoby rozpadá. Od hněvu a odsuzování se dostávají k novému vědomí, v němž se stávají podobnějšími Bohu: trpělivějšími jako Bůh, shovívavějšími jako Bůh, milujícími jako Bůh.


