Bůh poslal na svět Ježíše jako toho, kdo toto sjednocení zosobní – kdo spojí lidské a božské, hmotu a ducha. Tomu se celý život snažíme věřit: že tento obyčejný pozemský pobyt něco znamená. [
Prorocká naděje
Myslím, že Matka Země bude nakonec v pořádku. Jen doufám, že tu budeme dost dlouho na to, abychom to viděli. Ačkoli si kvůli tomu můžeme připadat dost bezvýznamní, další způsob, jak tuto větu obrátit, je tento: „Jsme tu ještě… zatím. Ale Země zůstává navždy.“
Naděje která dodá energii
Boží zaslíbení nabíjejí a rozšiřují srdce, prohlubují naši schopnost žít a kvalitu našeho bytí v tomto světě. Vkládají do nás autoritu. To je nakonec jediné překonání smrti, jediná odpověď na absurditu, že tento čas skončí. Právě to dělají Boží zaslíbení – vedou nás ke zkušenosti hlubšího života. Autoři evangelií to nazývají vzkříšením.