Posel pravdy

Jonáš: náboženství, politika, proroctví

Mnozí z nás mohou mít pocit, že neděláme dost. Můžeme se cítit vyčerpaní a unavení z nesení těžké váhy této univerzální odpovědnosti. Nejsme v tom sami. Vidíme, že i prorok může mít podobné pocity a v reakci na to se snaží utéct před svou odpovědností. Jonáš je jako my. My jsme Jonáš.  

Prorocká naděje

Myslím, že Matka Země bude nakonec v pořádku. Jen doufám, že tu budeme dost dlouho na to, abychom to viděli. Ačkoli si kvůli tomu můžeme připadat dost bezvýznamní, další způsob, jak tuto větu obrátit, je tento: „Jsme tu ještě… zatím. Ale Země zůstává navždy.“

Naděje která dodá energii

Boží zaslíbení nabíjejí a rozšiřují srdce, prohlubují naši schopnost žít a kvalitu našeho bytí v tomto světě. Vkládají do nás autoritu. To je nakonec jediné překonání smrti, jediná odpověď na absurditu, že tento čas skončí. Právě to dělají Boží zaslíbení – vedou nás ke zkušenosti hlubšího života. Autoři evangelií to nazývají vzkříšením.