Naděje která dodá energii

Týden čtyřicátý první: Prorocká naděje

Úkolem proroka je přivést k vyjádření nové skutečnosti proti viditelnějším skutečnostem starého řádu. Energizace úzce souvisí s nadějí. Energii nám nedodává to, co již máme, ale to, co je zaslíbeno a co má být dáno. -Walter Brueggemann, Prorocká imaginace.

V roce 1980 vedl Richard Rohr sérii přednášek o hebrejských prorocích. Zde hovoří o nadějné imaginaci, k níž nás proroci a Bůh zvou: 

Prorok vytváří nové, osvobozující vědomí

Proroci vychovávají a vyvolávají nový způsob myšlení. Dávají nám obrazy a slova, která rozvracejí náš systém a říkají nám, že jsme ještě neviděli celý obraz. Prorokům nejde jen o společenskou změnu pro společenskou změnu. Jde jim především o proměnu a svobodu srdce, a z tohoto svobodného srdce pak prorok říká: „Poslouchejte.“ Proroci se snaží o to, aby se jejich srdce proměnilo. Prorok vytváří nové, osvobozující vědomí, které nám umožňuje slyšet Boží slovo. 

To, co nám dává energii a sílu jít dál, je příslib, sen

Uprostřed této svobody proroci zasévají příslib, alternativu a novou vizi. Ta se v hebrejské představivosti stala zaslíbenou zemí. Tento příslib se však nikdy ve skutečnosti nenaplní. Dráždí nás a zároveň trápí nespokojeností – a přesto nás volá vpřed! Není to tak, že by si s námi Bůh nebo proroci hráli. Jde o to, že nás naděje na Boží zaslíbení nabíjí energií. To, co nám dává energii a sílu jít dál, je příslib, sen, vize toho, co by mohlo být a co je za hranicí tohoto okamžiku. Prorok to ví a Bůh to ví. V exodu Bůh zasazuje zaslíbení do Mojžíšova srdce a Mojžíš je pak dává lidu.

Prostě jít o kousek dál – znovuzrození

Tato zaslíbení nejsou lží. Jsou pravdivá, ale ne vždy jsou taková, jaká očekáváme nebo v jaká doufáme, a tak nás Bůh vyzývá, abychom šli o kousek dál. To je způsob, jakým božská láska roztahuje naše srdce. To je skutečné znovuzrození. To je způsob, jakým se znovu a znovu rodíme, dokud skrze smrt nevstoupíme do zaslíbeného hlubšího života. 

Zavedená kultura se snaží sebe sama udržet

Zavedená a dominantní kultura nemá autentické přísliby, protože se snaží udržet sama sebe. Systém má materialistické a sebezáchovné sliby o více penězích a lepším životě; povzbuzuje nás ke stále větší spotřebě. Nedokáže nabídnout slib, který by naplňoval a rozšiřoval srdce za hranice sebe sama do širšího světa. 

Boží zaslíbení nás vedou dál k hlubšímu životu

Boží zaslíbení nabíjejí a rozšiřují srdce, prohlubují naši schopnost žít a kvalitu našeho bytí v tomto světě. Vkládají do nás autoritu. To je nakonec jediné překonání smrti, jediná odpověď na absurditu, že tento čas skončí. Právě to dělají Boží zaslíbení – vedou nás ke zkušenosti hlubšího života. Autoři evangelií to nazývají vzkříšením. 

Prameny:

Adapted from Richard Rohr, The Prophets (San Antonio, TX: Catholic Charismatic Bible Institute, 1980), audio recording. No longer available for purchase. 

Image credit: A path from one week to the next—Alma Thomas, White Daisies Rhapsody (detail), 1973, acrylic on canvas, Smithsonian. Alma Thomas, Snoopy—Early Sun Display on Earth (detail), 1970, acrylic on canvas, Smithsonian. Alma Thomas, Snow Reflection on Pond (detail), 1973, acrylic on canvas, SmithsonianClick here to enlarge image

A rainbow hope, curved and welcoming, bends toward the horizon.