Apokalypsa

Snění o harmonické Zemi

Brian McLaren: V mém snu by naše životodárné spojení se sebou navzájem a s živou Zemí bylo základní, ústřední a posvátné… a všechno ostatní, od ekonomiky přes vlády až po školy a náboženství… by se znovu vyjednalo tak, aby z tohoto základního spojení vycházelo. V mém snu bychom poznávali Boha nikoli odděleně od stvoření, ale jako živé světlo a svatou energii, s níž se setkáváme ve stvoření a skrze něj: vtěleného, inkarnovaného, v proudu a toku minulosti, přítomnosti a budoucnosti, poznaného nejblíže v energii lásky. 

Nalaďme se k vděčnosti

Myslím, že to vychází z mystického a kontemplativního vhledu, který uznává, že všichni jsme součástí tohoto velkého řetězce bytí, že jsou to bratři a sestry, a proto je nesmíme znevažovat. Bůh tato stvoření miluje. Bůh jim dal tolik dobrých věcí. Samozřejmě se předpokládá, že když je Bůh miluje, jsou objektivně milovaní; proto je máme milovat. To se stává počátkem Františkova univerzálního světonázoru: všechny stvořené věci jsou zrcadlem, které odráží Stvořitele.

Bůh v galaxiích a v lidstvu

Kristus, druhá osoba Trojice, Kristus, Stvořitel vesmíru nebo možná mnoha vesmírů, který dobrovolně a s láskou opouští veškerou svou moc a přichází na tuto ubohou, hříchem naplněnou planetu, aby s námi několik let žil a ukázal nám, jací bychom měli a mohli být. Kristus k nám přišel jako Ježíš Nazaretský, zcela lidský a zcela božský, aby nám ukázal, co to znamená být stvořen k Božímu obrazu. Ježíš, jak nám připomíná Pavel, byl prvorozený z mnoha bratří [Římanům 8,29].