Pád lidí

Kontemplace a ráj

Po pádu – Čtvrtek, 12. února 2026

V dílech kontemplativního spisovatele a mnicha Thomase Mertona objevuje psychoterapeutka Fiona Gardnerová, jak bychom mohli znovu zažít ráj:

Nostalgie po ráji a touha po návratu

Nostalgie po tom, co bylo ztraceno, přetrvává dlouho po dětství a může hledající přimět k tomu, aby hledali toto ztracené místo, čas a stav mysli jak v sobě, tak ve světě. Pro Thomase Mertona je to nostalgie po ráji nebo intuice ráje a touha po návratu nebo obnovení původního stavu bytí, kterým je Eden. Pro něj jde o zvrácení pádu a odloučení od Boha.

Obnovení jednoty a harmonie v pravém já

 Je to cesta vpřed k počátku, „obnovení té prvotní jednoty a harmonie veškerého stvoření v Bohu“, a je to součást toho, co znamená být autentický.

Pro něj cesta začíná uvnitř sebe sama jako falešného já … které vede k rozdělení a odcizení od reality, a tak se život v ráji stává nemožným. Pouze skrze odevzdání se falešnému já … lze ráj znovu získat. Být v ráji, píše Merton, znamená znovuobjevit své pravé já….

Thomas Merton – touha po ráji

Pro Mertona znamenalo touha po ráji oddanost obnovení nevinnosti. Píše:

Nevinnost a čistota srdce, které patří do ráje, jsou úplnou prázdnotou já, ve které je vše dílem Boha, svobodným a nepředvídatelným vyjádřením [Boží] lásky, dílem milosti. V čistotě původní nevinnosti je vše konáno v nás, ale bez nás. [1]

V pokoře žít zároveň v poušti i v ráji

… Obnovení ráje se u dospělého odehrává v pokoře a duchovní nahotě. Jinými slovy, ne sebevědomě, ale jako malé dítě, které je prostě přítomné a zranitelné. Merton si uvědomil, že obnovení ráje je v nás vždy skryto jako možnost a je to obtížný boj zahrnující opakované cykly smrti a vzkříšení v psychice, takže křesťan na své cestě je zároveň v poušti i v zahradě. [2]

Kontemplativní praxe vytváří příležitosti k návratu k „kouzlu“ zahrady:

Vědomí přítomného okamžiku spočívá ve vytvoření mezery v neustálé zaneprázdněnosti mysli…. Právě díky takovému jasnému prostoru se rodí nové a kreativní možnosti…. Uprostřed rušného života může existovat vnitřní podnět k zamyšlení, možná k zastavení a zvážení…

Zaměřit se na vnitřní touhu po znovuzrození

Zaměření je pak na vnitřní touhu po té žíznivé vodě života. Jinými slovy, přesunout se na místo obnovy a znovuzrození, kde může být v dospělosti zahlédnut život za stínem a přetvářkou a kde lze zažít, i když jen letmo, ducha dítěte. Jedním ze způsobů, jak se začít vymanit ze zastřeného způsobu života falešného já, je začít rozvíjet vědomí, probudit smysly, dívat se, poslouchat, cítit a dotýkat se jako malé dítě – vrátit se ke svým smyslům. [3]

Translated with DeepL.com (free version)

Prameny:

[1] Thomas Merton, “The Recovery of Paradise,” Selected Essays, Patrick O’Connell ed. (Orbis, 2013), 56.

[2] Fiona Gardner, The Only Mind Worth Having: Thomas Merton and the Child Mind (Cascade Books, 2015), 135–136, 138.

[3] Gardner, Only Mind, 126–127.

Image credit and inspiration: Abishek Rana, untitled (detail), 2020, photo, UnsplashClick here to enlarge imageA serpent in a garden invites us to pause. We are reminded that maturing means discerning between venom and challenge. Can we step from innocence into experience—while being held in intimate relationship with God?