A já se rozhlédla po té bráně zesnulých a unavených a pomyslela si, že v tomhle světě chci žít. Ten sdílený svět. Ani jeden člověk v té bráně – jakmile přestal zmatený pláč – nevypadal, že by se bál někoho jiného. Vzali si sušenky. Chtěla jsem všechny ty ostatní ženy také obejmout. Tohle se pořád může stát kdekoli. Ne všechno je ztraceno.
Společenství stvoření
otomek Čerokézů: Chápu to tak, že naší odpovědností jako původních obyvatel je být strážci země. To znamená celek všech ekosystémů a všech lidských systémů….. To je můj úkol na zemi.
Ježíšovo dílo Šalom
To je úkol těch, kdo chtějí následovat Ježíše: žít ve spravedlivých vzájemných vztazích, pracovat na obnově celistvosti těch lidí a vztahů, které oni sami i ostatní porušili, a co nejlépe napravovat to, co se napravit nedá. Tato praxe obnovy a nápravy vztahů mezi lidmi a Bohem a mezi lidmi navzájem není nepodobná praxi, kterou se zabývá současná restorativní justice.
Rozšiřující se kruhy lásky
Jedno z nejužitečnějších učení Jana Dunse Scota (asi 1266-1308) říká, že křesťanská morálka ve své nejlepší podobě usiluje o „harmonii dobra“. Harmonizujeme a vyvažujeme nezbytnou péči o sebe s neustálým přesahem za hranice sebe sama k lásce k druhým.