Znovu objevení společného dobra
Otec Richard Rohr nám objasňuje význam spravedlnosti a charity pro dosažení společného dobra.
„Musíme vytvořit společnost, kde je pro lidi snazší být dobří,“ řekl Peter Maurin (1877–1949). [1] To je dnes obtížné. Jsme obklopeni dobrými, dobře naladěnými lidmi, kteří jsou zmítáni proudem rozmělněných různorodých možností. Nejen, že je být dobrý stále obtížnější, ale je dokonce obtížné rozpoznat co je vlastně dobré. Zdá se, že bohatá společnost mlží jasné kontury života a smrti. Nemyslím si, že bohatí jsou více nebo méně hříšní než chudí; jen si myslím že mají více dalších různých způsobů, jak zamlžit svůj hřích nějakou viditelnou ctností. Určitě je dnes potlačováno podvědomí o pravém dobru a pravém zlu.
Charita
Jednu oblast je například nutné objasnit: není jasné kam zařadit spravedlnost a kam charitu. Charita byla v historii tradičně považována za nejvyšší ctnost, byla považována za velkodušnost, spojená s darováním sebe sama s nezištným motivem. Pokud jsme se občas dostali na úroveň charity tím, že jsme darovali jídlo, věci nebo peníze např. o svátcích nebo v časech nějaké krize, mohli jsme se považovat za lidi na nejvyšší úrovni ctnosti.
Spravedlivý svět nelze nahradit charitou
To, co nám ale chybělo, byla ctnost spravedlnosti. Spravedlnost a dobročinnost se totiž vzájemně doplňují a nejsou oddělované v nauce církve, ani v encyklikách všech papežů v minulém století. Dárcovství a starostlivý duch charity v nich motivuje a dotváří náš smysl pro spravedlnost. Ctnost dobročinnosti však nemůže legitimně nahradit spravedlnost. Osoby schopné vytvářet spravedlivý svět nesmí tuto činnost nahradit jen charitou. I když to na papíře v církvi všude čteme, řekl bych, že nám právě tohle chybí v praktickém kázání a hlavně ve skutečném životním stylu církve. Základní povinností je vytvářet spravedlivý svět a ten spojovat i s charitou! Po staletí jsme se spokojili pouze s dočasným zarovnáním děr (abychom se dobře cítili ) ale zároveň udržujeme i nadále institucionální struktury, které ony díry vytváří (např. vykořeněním lidí na okraj společnosti). Nyní nás naše lhostejnost ke spravedlnosti dohnala k velké chudobě mnohých, k obrovským rozdílům v příjmech, ke kulturnímu odcizení a ke zneužívání lidí i životního prostředí.
Pravá dobročinnost
Ježíš káže společenský řád, který umožní pravou dobročinnost, nabízí způsob, jak s ním komunikovat, jakým způsobem s ním spolupracovat a jak vytvářet společenství, která dávají smysl. Ježíš nabízí svět, kde všichni sdílejí moc Ducha a to „každý podle svého daru“. A že „Duch je dán každému člověku v zájmu společného blaho“ (1. Korintským 12:7 – „Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.“ ). To je správný klíč ke křesťanské komunitě a křesťanské sociální spravedlnosti. Není to vize nějaké totalitní rovnosti, ani nabídka kapitalistická soutěže („totiž nadvládu těch nejschopnějších“). Je to svět, ve kterém je prvořadá spolupráce, společenství, soucit a Kristův způsob dobročinnosti – a té jsou všichni podřízeni. „Společné dobro“ je první zásadou katolické sociální doktríny – i když to ví jen málo katolíků.
[1] Peter Maurin, quoted in The Long Loneliness: The Autobiography of Dorothy Day (Harper and Brothers: 1952), 280.
Adapted from Richard Rohr and Others, Grace in Action, ed. Teddy Carney and Christina Spahn (Crossroad: 1994), 3–5.
Image credit: Rose B. Simpson, River Girls in situ (detail), 2019, sculpture. Photo by Kate Russell. Used with permission.
We featured the artist of these sculptures, Rose B. Simpson, at our recent CONSPIRE conference—so many of us were impacted by her creations that we decided to share her work with our Daily Meditations community for the month of November.
Image inspiration: This is a piece that was specifically about missing and murdered Indigenous women and girls. It was about empowerment and companionship and the moment of heartbreak and how do we find strength to create a new reality. I called them River Girls because there was a young girl from my tribe that was found in the river real close to my studio as I was making these. I made these pieces and every bead on their arms was a prayer, every day that I worked in the clay was a prayer for strength and for protection and for clarity… —Rose B. Simpson, from CONSPIRE Interview, 2021
Learn more about the Daily Meditations Editorial Team.