Dvacátý pátý týden: Emocionální střízlivost
Otec Richard uvádí meditace tohoto týdne o citové střízlivosti:
Odpoutání od emocí
Bill Wilson (1895-1971), zakladatel Anonymních alkoholiků, považoval citovou střízlivost za to, kam by mělo Dvanáct kroků nakonec vést. Cílem není jen přestat pít, ale stát se duchovně probuzeným člověkem, který našel určitý stupeň odpoutání od vlastních emocionálních, narcistických reakcí. Jak je možné, že se všichni tak snadno necháme zaháčkovat, tak snadno se chytíme často dočasných nebo dokonce iracionálních věcí?
Emoce nemusí být pravdivá
Pokusím se popsat tento proces. Slovo „emoce“ (z latinského emovere) znamená pohyb. Je to reakce založená na těle v daném okamžiku, která mě okamžitě a naléhavě zachytí a cítím se jako „já“. Někteří lidé říkají, že bychom měli emoce nazývat „narcistickými reakcemi“, a my musíme uznat, že jimi do značné míry jsou! Vzhledem k tomu, že tělo nese veškerý náš stud, naše podmínění a vzpomínky z dětství, naši vinu a naše předchozí zranění, může být velmi těžké „odpojit“ návykové vzorce našich emocí. Emoce se cítí jako pravda – ale nemusí jí být.
Ego se rádo drží nacvičených emocí
To neznamená, že bychom měli emoce ignorovat. Je třeba je procítit; jejich upřímné poselství je třeba vyslechnout. Teprve pak se můžeme osvobodit od jejich fascinace nad námi. Jsou to nezbytné rosničky, které nám pomáhají rychle a možná i do hloubky číst situace. Jsou to však také naučené a nacvičené nervové reakce, často založené na egu, které mají jen málo společného s pravdou a mnohem více s příběhovými liniemi, které jsme se naučili a vytvořili. Ego se rádo drží takových emocí, aby se ospravedlnilo, bránilo a prosazovalo svou moc. Není nad to, když rozzlobený člověk ovládá celou konverzaci!
Naše malé já a emoce daného okamžiku
Velká část práce na emoční zralosti spočívá v tom, že se naučíme rozlišovat mezi emocemi, které nabízejí užitečnou zprávu o nás samých nebo o daném okamžiku, a emocemi, které jsou pouze narcistickou reakcí na daný okamžik. Troufám si tvrdit, že dokud nenajdeme svůj duchovní střed a půdu pod nohama, většina našich emočních reakcí je obvykle příliš sebereferenční (1a), než aby byly užitečné nebo pravdivé. Čtou okamžik, jako by „já“ se svými okamžitými potřebami a bolestmi bylo referenčním bodem objektivní pravdy. Není tomu tak. Malé, defenzivní „já“ nemůže tento prostor udržet. Tento prostor má realita/Bůh/stvoření. Trvalé používání malého „já“ jako objektivního referenčního bodu v dlouhodobém horizontu pouze vytvoří hlubší problémy; nevyřeší je.
Procítit emoci a pak se od ní odpoutat
Pokud nám emoce nepomáhá lépe a pravdivěji číst situaci, musíme ji nechat jít – pro naše vlastní dobro. Většina z nás je přirozeně dobrá v připoutanosti, ale v odpoutání se nebo v odpouštění se trénujeme jen velmi málo. Musíme podstoupit riziko legitimního připoutání (plně procítit emoci), naučit se její důležité poselství a pak mít přítomnost a záměr se od této fascinující emoce odpoutat poté, co vykoná svou práci. To je dar a síla emocionálně zralého člověka.
(1a pozn. Překlad)sebereference – (z fr. référence = odkaz, odvolání na autoritu) – rozšíření významu reflexivity z oblasti vědomí na jakýkoliv jiný systém za předpokladu, že i v něm lze reflexy chápat jako určitý psych. proces.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, Emotional Sobriety: Rewiring Our Programs for ‘Happiness’ (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2011). Available in CD, DVD, and MP3 download; and
“Introduction,” Oneing 6, no. 1, Anger (Spring 2018): 14–15. Available in print or PDF download.
Image credit: Carrie Grace Littauer, Untitled 8 (detail), 2022, photograph, Colorado, used with permission. Jenna Keiper, Untitled (detail), 2022, New Mexico, used with permission. Arthur Allen, Untitled 6 (detail), 2022, photograph, France, used with permission. Jenna Keiper, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: As we learn the art of detachment, we see the simplicity and truth of each passing moment: anger, resentment, excitement, a tree, bark, marbles in the dirt.