Dvacátý osmý týden: Praxe lepšího
Otec Richard učí, že nové způsoby bytí ve světě můžeme praktikovat pouze tehdy, pokud si zachováme určitou míru nepoutanosti k systémům kolem nás:
Měj nadšení pro Boží království
Chtěl bych trvat na tom, že základem Ježíšova sociálního programu je to, co nazvu neidolatrií, neboli stažení našeho nadšení ze všech království kromě Božího království. To podporuje mnohem lepší program než pocit potřeby útočit na věci přímo. Neidolizace (osvobození od loajality k lidmi vytvořeným, dominujícím systémům) je nejlepší způsob, který znám, jak ochránit lidi před náboženským fanatismem nebo jakýmkoli druhem antagonistického myšlení či chování. Není proti čemu být. Jen se soustřeďte na Velkou věc, pro kterou jste!
V něm jsme všichni jedno v Kristu Ježíši
Pavel se snaží pro toto velké poselství vytvořit několik „audiovizuálních pomůcek“, které nazývá „církve“ (tento termín Ježíš použil pouze dvakrát a pouze v jednom evangeliu (Mt 16,18 a 18,17). Potřebuje živé, viditelné modely tohoto nového druhu života, aby bylo zřejmé, že Kristův lid skutečně následuje cestu odlišnou od masového vědomí. Jsou to lidé, kteří „mohou být nevinní a opravdoví… a mohou zářit jako hvězdy mezi lstivou a podloudnou smečkou“ (Flp 2,15). Lidem, kteří se ptali: „Proč bychom měli věřit, že je možný nový nebo lepší život?“, odpověděli: „Ano, je. Pavel mohl říci: „Podívejte se na tyto lidi. Jsou jiní. Tohle je nový společenský řád.“ V Kristu „už není rozdílů mezi Židem a Řekem, otrokem a svobodným, mužem a ženou, ale všichni jste jedno v Kristu Ježíši“ (Galatským 3:28).
Jenže se to nedaří
V Pavlově myšlení jsme měli žít uvnitř alternativní společnosti, téměř utopie, a z takové plnosti „jít do světa“. Místo toho jsme vytvořili model, podle něhož lidé žijí téměř výhradně ve světě, plně se zapojují do jeho postojů k penězům, válce, moci a pohlaví – a občas „chodí do kostela“. Zdá se, že to nefunguje! Skupiny jako Amišové, Bruderhof, černošské církve a členové některých katolických řeholních řádů mají pravděpodobně větší šanci skutečně udržet alternativní vědomí. Většina z nás ostatních nakonec myslí a funguje do značné míry stejně jako naše okolní kultura.
Možná jsou počátkem Pavlovy cesty skupinky a komunity
Mnoho lidí však dnes nachází tuto solidaritu v myšlenkových centrech, podpůrných skupinách, modlitebních skupinách, studijních skupinách, projektech na stavbu domů, léčebných kruzích nebo organizacích zaměřených na komunitu. Možná, aniž bychom si to plně uvědomovali, se často vydáváme správným směrem. Některé nové studie naznačují, že křesťané ani tak neopouštějí křesťanství, jako spíše se sjednocují se skupinami, které žijí křesťanské hodnoty ve světě – namísto toho, aby se v neděli opět scházeli jen k poslechu čtení, recitaci vyznání víry a zpěvu písní. Ježíš nepotřebuje náš zpěv; místo toho musíme jednat jako společenství. Skutečné křesťanské chování možná právě roste více, než si uvědomujeme. Chování má zcela jiný důraz než sounáležitost.
Hledej Boží srdce
Pamatujte, že nezáleží na značce. Jde o to, aby Boží srdce bylo na této zemi dostupné a aktivní.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version). nadpisy vložil překladatel
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, The Universal Christ: How a Forgotten Reality Can Change Everything We See, Hope for, and Believe (New York: Convergent, 2019, 2021), 197, 200–201.
Image credit: Claudia Retter, Three Fish (details), photograph, used with permission. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
This week’s image appears in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: We might find ourselves swimming against the current, but we’ve made a conscious decision to practice something different in response to an inner call.