Týden čtyřicátý první: Osm základních zásad CAC
Šestá základní zásada CAC: Život je více o objevování správných otázek než o správných odpovědích. Otec Richard tuto protimluvnou moudrost rozšiřuje:
Objevovat nebo vlastnit pravdu?
Tato zásada nás udržuje na cestě neustálého rozlišování, které je darem Ducha svatého (1 Kor 12,10). Klíčovým pojmem je zde kontrast mezi slovy „objevovat“ a „mít“. Rozlišující a zkoumající duch z nás učiní objevitele, kteří jsou v kontaktu se svým skrytým nevědomím a hlubší pravdou. Glosující duch „já mám odpovědi“ z nás dělá ochránce klišé. Odpovědi jsou úžasné, pokud jsou pravdivé a udržují nás na lidské a duchovní cestě. Odpovědi však nejsou báječné, když se stanou něčím, co máme jako vlastnictví ega a co nám umožňuje být arogantními, falešně sebevědomými a uzavřenými jedinci.
Duchovní zvědavost je cenná
„Mé myšlenky nejsou vaše myšlenky, mé cesty nejsou vaše cesty. . . . Jak vysoko jsou nebesa od země, tak jsou mé myšlenky nad vašimi myšlenkami“ (Izajáš 55,8-9). Hloubka a tajemství Boha nás všechny zanechává jako věčné hledače a hledající, stále nováčky a začátečníky. Je to úzká a temná cesta víry. „Hledejte a naleznete, tlučte a budou vám otevřeny dveře,“ říká Ježíš (Lk 11,9). V postoji duchovní zvědavosti a vytrvalého „klepání“ je cosi vnitřně cenného.
Ego spíše soutěží a odděluje se, ale duše se vidí v Bohu a ve všem co stvořil
Ego se formuje smršťováním, duše se formuje rozšiřováním. Ego se stahuje do sebe tím, že se porovnává, soutěží a odděluje od ostatních: Říká: „Já nejsem takový,“ říká. Duše však dělá přesný opak: „Já jsem to.“ (Tat Tvam Asi, jak říkají hinduisté). Vidí se v Bohu, v druhých, v květinách a stromech, ve zvířatech, a dokonce i v nepříteli: podobnost místo oddělenosti. Podílí se na lidském dilematu, místo aby se stavělo nad všechna napětí a mimo ně. Dlouhá cesta proměny nás vede k tomu, abychom si kladli nové otázky o vlastní dobrotě a o tom, v čem dobro skutečně spočívá; abychom rozpoznali vlastní spoluvinu na zlu a v čem zlo skutečně spočívá. Je to ponižující.
Duchovní neustálé hledání je cesta do Boží náruče
Pouze ti, kdo jsou Duchem vedeni ke stále hlubšímu vidění, naslouchání a odevzdání – duchovní hledači a sebezpytci – se dostanou do rukou živého Boha. Vždy to bude „úzká brána a těžká cesta“, kterou „projde jen málokdo“ (Mt 7,14).
Prosté a pokorné hledání Boha je cestou duchovních lidí
Chceme povzbudit těch několik málo a pozvat mnoho dalších na cestu hledání Boha. V šestém století svatý Benedikt řekl, že jediným požadavkem pro přijetí mnicha je, aby „skutečně hledal Boha“. [1] Ne jistota nebo postavení, ne vzdělání, ne role a tituly, ne portfolio odpovědí, ale prosté a pokorné hledání Boha. Duchovní hledání učiní z člověka věčného a pokorného studenta místo spokojeného kariéristy, hledače místo usedlíka, vždy netrpělivého, toužícího a toužícího milence. Na takové duchovní hledače si vsadím kdykoli. Ti jsou na skutečném a jediném hledání.
Prameny:
[1] The Rule of St. Benedict, chap. 58.
Adapted from Richard Rohr, “Questions versus Answers,” Radical Grace 25, no. 4, The Eight Core Principles (Fall 2012): 33–36.
Image credit: Claudia Retter, The Villa Stairwell (detail), used with permission. Claudia Retter, Via Galuzza (detail), photograph, used with permission. Arthur Allen, Untitled 1 (detail), 2022, photograph, France, used with permission. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
This week’s images by Claudia Retter and Arthur Allen appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: Stairs and buildings provide structure for our movement and safety. The CAC’s eight core principles guide us in exploring the context and substance of our lived experiences.