Šestý týden: Zkušenost, Písmo a tradice
To, že používáte Písmo, a to i způsobem, který potvrzuje Boha, ještě neznamená, že používáte Písmo pro život a lásku, růst a moudrost – a pro dobro Boha nebo druhých. -Richard Rohr, Co děláme s Biblí?
Richard se s vámi podělí o to, jak vykládá Písmo tím, že následuje Ježíšovo vedení:
Jakou metodou vykládáme Bibli?
„Hermeneutika“ je jednoduše metodologie výkladu Bible. Pokud nemáme jasnou hermeneutiku neboli „čočku“, můžeme jakýkoli text podřídit momentálnímu rozmaru. To je jeden z důvodů, proč velká část světa nebere křesťany vážně. Lidé viděli, že používáme Písmo jakýmkoli způsobem, abychom vyjádřili to, co jsme se již rozhodli vyjádřit!
Nejlepší odpověď je pravděpodobně ta nejjednodušší
Vilém z Ockhamu (asi 1285-c. 1349), středověký františkánský učenec, zastával myšlenku odstřihnout se od všech přílišných racionalizací a teorií. Tato myšlenka se stala známou jako „Ockhamova břitva“. Nejlepší odpověď je pravděpodobně ta nejjednodušší. Vím, že to s sebou nese i mnohá nebezpečí, ale v tomto případě si myslím, že zjistíme, že Ockhamova břitva by mohla křesťanství velmi dobře oholit.
Jak používal Písmo Ježíš?
Moje jednoduchá hermeneutika a břitva zní takto: Měli bychom používat Písmo tak, jak to dělal Ježíš. Říkám tomu Ježíšova hermeneutika. Historicky křesťané říkali, že celou Bibli je třeba vykládat „ve světle Ježíše“, ale chápali jsme to sebestředně, falešně jsme se domnívali, že křesťanství vytěsnilo judaismus, a tím ho učinilo irelevantním a pouhým „starým“ zákonem. Šli jsme tak daleko, že jsme předpokládali, že Mojžíš a Izajáš byli jen předskokany Ježíše. To není čestné, není to pravda a není to ani spravedlivé vůči Ježíši. On na jejich moudrosti stavěl, a ne si myslel: „Ukazují na mě!“. Musíme provést tento jasný myšlenkový přepínač.
Ježíš je ideálním vzorem vykladačem jako ten, kdo:
– Ctí svou vlastní náboženskou tradici, kdykoli je to možné, a zbytečně proti ní nereaguje.
– Ignoruje (nebo se dokonce staví proti) části vlastního Písma, které byly jakkoli trestající, imperialistické, vylučující nebo představovaly Boha jako stejného.
– Úspěšně spojuje jednotlivé body a nachází, kam trajektorie směřuje a k čemu se staví.
– Jasně dochází k závěru, že text směřuje k inkluzivitě, milosrdenství a spravedlnosti. Ty Ježíš vnímá jako jasný záměr a dílo svého Boha JHWH.
Vykládat v Ježíšově světle znamená dívat se jeho optikou
V tomto smyslu skutečně vykládáme Bibli „v Ježíšově světle“, ne proto, abychom dokázali, že je synem Božím, ale abychom se řídili jeho hermeneutikou či optikou!
Zákon říká a já vám říkám
Ježíšova hermeneutika nám dává šablonu pro pasáže, které můžeme ignorovat (Cituje někdy Jozueho nebo Soudce nebo se na ně odvolává?); se kterými můžeme otevřeně nesouhlasit nebo je vylepšovat („Mojžíš vám to dovolil jen kvůli tvrdosti vašeho srdce.“). Mt 19,8); které je třeba chápat jako raný základ pro další poselství („Zákon říká, já říkám“, šestkrát opakované v Mt 5,21-48); a šablonu pro to, co lze pevně vyvodit z toho, kam směřuje oblouk milosti a dějin.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version),mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, “The Jesus Hermeneutic,” The Mendicant 3, no. 3 (Fall 2013), 1.
Image credit: A path from one week to the next—Benjamin Yazza, Untitled 7. Jenna Keiper, Bisti Badlands. Benjamin Yazza, Untitled 6. Used with permission. Click here to enlarge image.
The landscape of our own lives informs how we understand Scripture and Tradition.