Šestý týden: Zkušenost, Písmo a tradice
V biblickém příběhu Hagar nachází teoložka Delores Williamsová (1937-2022) potvrzení a podporu pro zkušenosti černošských žen.
Náboženské zkušenosti černošských žen na „poušti“
Ačkoli mnohá témata v dějinách afroamerických žen korespondují s mnoha tématy Hagarina příběhu v Bibli, nic nespojuje …. ženy dohromady tak pevně jako jejich náboženské zkušenosti na poušti [viz Genesis 21]….. Mnoho afroamerických otrokyň po sobě zanechalo autobiografie, v nichž vyprávějí, jak se vytrácely na poušť nebo do „stohů sena, kde je zastínila Hospodinova přítomnost“. [1] Některé z nich řídily svůj život podle rady svých matek, že nebudou mít „na širém světě nikoho, na koho by se mohly obrátit, kromě Boha“ [2] – jako Hagar v závěrečné fázi svého příběhu měla jen Boha, na kterého se mohla obrátit…..
Ze situace blízké zkáze, jim Bůh ukázal směr
Pro mnoho dnešních černošských křesťanek je „poušť“ nebo „zkušenost s pouští“ symbolickým termínem, který se používá k vyjádření situace blízké zkáze, v níž Bůh dává věřící osobně směr, a tím jí pomáhá najít cestu z toho, o čem si myslela, že není cesty. Se symbolickým smyslem pro divočinu u černošských žen jsem se nedávno setkal, když jsem v roce 1992 přednášel na Howard Divinity School. Přišel jsem dříve, než byla má přednáška naplánována, a vydal jsem se na jeden ze seminářů, kterého se účastnily téměř výhradně černošské ministryně….. [Jedna] žena začala vyprávět o své zkušenosti z poslední farnosti….. Její služba měla být zničena, řekla. Ale ona sama „vzala svou situaci k Bohu, když se postila a modlila“. Nakonec k ní Bůh „přišel“ a dal jí směr. To byl pozitivní zlom a její služba přežila a stala se jednou z nejvýznamnějších v okrese. Ostatní ženy u stolu na semináři se začaly dělit o to, co označily za své zkušenosti z divočiny ve službě.
Williamsová poukazuje na podobnost utrpení a víry, kterou černošské ženy sdílejí s Hagar:
Biblická Hagar a její zkušenost z pouště
V biblickém příběhu se Hagarina zkušenost s divočinou odehrála v pusté a osamělé poušti, kde těhotná, prchající před brutalitou své otrokářky Sarai a bez ochrany – měla náboženské zkušenosti, které jí a jejímu dítěti pomohly přežít, když se přežití zdálo být odsouzeno k zániku. Jak pro Hagar, tak pro afroamerické ženy znamenala zkušenost s pouští, že zůstaly zcela osamoceny uprostřed vážných problémů a mohly se spolehnout pouze na Boží podporu.
Spoléhat se na pomoc od Boha
V důsledku těchto těžkých zkušeností a setkání s Bohem se u Hagar a mnoha afroamerických žen projevila víra v riskování….. Mnoho afroamerických žen (otrokyň i svobodných) vážně riskovalo v osvobozeneckém boji černošské komunity. Například Harriet Tubmanová se uprostřed násilí a brutality, které provázely otroctví v Americe, s odměnou na hlavě odvážila osvobodit více než tři sta otroků…. Říká se, že se spoléhala pouze na pomoc a sílu Boha; neměla nikoho jiného, ke komu by se mohla obrátit. O Hagar a mnoha afroamerických ženách tak můžeme mluvit jako o sestrách na poušti, které bojují o život a s pomocí svého Boha se vyrovnávají se situacemi, které mají destruktivní potenciál.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
[1] Elizabeth, Memoir of Old Elizabeth, a Coloured Woman (Philadelphia: Collins, 1863), 7. See Six Women’s Slave Narratives, ed. Henry Louis Gates, Jr. (New York: Oxford University Press, 1988).
[2] Elizabeth, Memoir, 4.
Delores S. Williams, Sisters in the Wilderness: The Challenge of Womanist God-Talk (Maryknoll, NY: Orbis Books, 1993, 2013), 96–97.
Image credit: A path from one week to the next—Benjamin Yazza, Untitled 7. Jenna Keiper, Bisti Badlands. Benjamin Yazza, Untitled 6. Used with permission. Click here to enlarge image.
The landscape of our own lives informs how we understand Scripture and Tradition.