Shrnutí osmnáctého týdne 28. dubna – 3. května 2024
Neděle
Ježíš byl zcela svobodný. V jeho životě šlo jen o to, aby plnil vůli toho, kdo ho poslal, toho, koho nade vše miloval. Pro Ježíše to bylo tak jednoduché. -Richard Rohr
Pondělí
Pouze díky prostotě můžeme najít hlubokou spokojenost, místo abychom neustále usilovali a žili nespokojeně. -Richard Rohr
Úterý
Když si prostotu osvojíme celým srdcem a na celý život, vede k často až zarážejícímu klidu. -Paula Hustonová
Středa
Když souhlasíme s tím, že budeme žít jednoduše, stavíme se mimo možnost druhých podplatit nás, falešně nás odměnit nebo nás ovládat penězi, postavením, platem, trestem a ztrátou či ziskem. -Richard Rohr
Čtvrtek
Když přijmeme jednoduchost, rosteme ve velkorysosti. Jsme schopni držet všechny věci zlehka a v případě potřeby je nechat jít – náš majetek, peníze, naše nároky, dokonce i náš hněv, naše předsudky a naše obavy. -Margaret Guentherová
Pátek
Jít na nejhlubší úroveň komunikace, / kde tam a zpátky se nikdy nezastavil. / Kde nejsem iniciátorem, ale samotným přenosovým drátem. -Richard Rohr
Vědět, co stačí
Praxe v osmnáctém týdnu
Sophfronia Scottová se na základě života a spisů Thomase Mertona ptá:
„Co bychom ještě mohli vidět jasněji, kdybychom dokázali držet své věci volněji?“
Jak se k tomu přimět? Můžeme se modlit. Mezi Mertonovy vlastní psané modlitby patřila i tato:
Zastavte moji chtivost
„Zastavte ve mně velkou ránu chtivosti a hladů, které vyčerpávají mou přirozenost svým krvácením.“ [1]
Musíme však pochopit, k čemu modlitba skutečně slouží. Nejde o to, abychom se bili za to, že chceme hezké věci. Nejde o to, abyste si nekoupili to nové auto, když ho vaše rodina potřebuje. Jde o přetvoření našeho vědomí – přejít od jednoho způsobu myšlení a bytí k úplně jinému způsobu…..
Ptejte se sami sebe- proč to chci?
Zkuste se přistihnout, že něco chcete. Ptejte se, zda v tom není nějaký jiný hlad nebo chudoba ducha – něco hlubšího, co tato touha nemůže naplnit. Pokud reagujete na reklamu a myslíte si, že věc, kterou vlastníte, nějak chybí, zastavte se a zamyslete se nad tím, co máte a v kolika ohledech to stačí…..
Mám přece dostatek!
Jak píše Merton, tento pocit „dostatku“ musíme uplatňovat. Musíme si však také uvědomit jisté napětí, které je s touto citlivostí spojeno – nejde o to, abychom byli lakomí nebo vždy vycházeli z pozice chamtivosti a nedostatku. Dále poznamenává:
Říkat si – dost!
Vědět, kdy už nepotřebujete další. Jednat tak, aby to stačilo. Říkat dost. Přestat, když je toho dost. Něco se může promarnit, příroda je marnotratná. Harmonie se nevykupuje šetrností. Přesto zastavit se znamená „pokračovat“… [2].
Jít dál a už si nevšímat
Pro mě „jít dál“ vypadá tak, že si něco zamiluju, ale jsem ochotná to nechat jít – ne proto, že se toho musím zbavit v návalu nadšení, ale proto, že to musí opustit můj život, když si to vyžádá nějaký zvrat událostí. A vědět, že je to v pořádku.
Pramneny:
[1] Thomas Merton, New Seeds of Contemplation (New York: New Directions, 1972), 44–45.
[2] Thomas Merton, Turning toward the World: The Pivotal Years; The Journals of Thomas Merton, vol. 4: 1960–1963, ed. Victor A. Kramer (San Francisco, CA: HarperSanFrancisco, 1997), 119.
Sophfronia Scott, The Seeker and the Monk: Everyday Conversations with Thomas Merton (Minneapolis, MN: Broadleaf Books, 2021), 26, 28–29.
Image credit: Benjamin Yazza, Untitled (detail), New Mexico, 2023, photo, used with permission. Click here to enlarge image. When we let go of anything other than what is right here, right now, we can fly.