Dvanáctý týden: Pěstování mysli začátečníka
Psychoterapeutka Fiona Gardnerová popisuje myšlenku dětské nebo „začátečnické mysli“ ve východní spiritualitě:
Dětská mysl je odpradávna součástí východního myšlení
Východní myšlení již dlouho chápe hodnotu dětské mysli u dospělého člověka, který usiluje o duchovní zralost. Dětská mysl je vnímána jako místo odevzdanosti, bdělosti a nahoty. Je vnímána jako prostor, kde je jen malé, pokud vůbec nějaké, vědomí sebe sama; kde neexistuje žádné posuzování druhých. Je to čas pokory. Zahrnuje uvědomění si nicoty člověka – kdy člověk není ničím.
Dětskou mysl lze rozvíjet tichou meditací
Dětská mysl si uvědomuje svou malost, a přesto souvislost ve schématu věcí, a ve východních praktikách je vnímána jako stav, který lze rozvíjet prostřednictvím tiché meditace, a to často v samotě. Může dojít k zábleskům, průlomům nebo delším obdobím takového uvědomění; je to zkušenostní a nikoliv vědomostní nebo nauka, kterou se lze naučit…..
Dětská prázdná mysl je připravena na nové věci
Buddhismus učí, že v každém člověku je jiskra, která představuje jeho pravou přirozenost; někdy se jí říká Buddhova přirozenost nebo Původní mysl. Tato jiskra je dětská mysl, svěží a vždy zvědavá na zkušenosti. Zen-buddhistický pojem šóšin se někdy nazývá „mysl začátečníka“ a odráží otevřené a nadšené vlastnosti dětské mysli v přítomném okamžiku. Jeden zenový mistr nazval mysl začátečníka dětskou myslí, myslí, která je prázdná a připravená na nové věci. [1]
Zenový mnich Šunrjú Suzuki (1904-1971) pomáhal popularizovat buddhismus ve Spojených státech a učil o „mysli začátečníka“:
V mysli začátečníka je mnoho možností, v mysli odborníka jich je málo.
V Japonsku se používá výraz šošin, který znamená „mysl začátečníka“….
Naše „původní mysl“ v sobě zahrnuje vše. Je vždy bohatá a dostačující sama o sobě. Neměli byste ztrácet soběstačný stav mysli. To neznamená uzavřenou mysl, ale ve skutečnosti prázdnou mysl a připravenou mysl. Je-li vaše mysl prázdná, je vždy připravena na všechno; je otevřená všemu. V mysli začátečníka je mnoho možností, v mysli odborníka jich je málo.
Přílišné nerozlišování, příliš náročná mysl není soběstačná
Pokud příliš rozlišujete, omezujete sami sebe. Jste-li příliš nároční nebo chamtiví, vaše mysl není bohatá a soběstačná. Pokud ztratíme svou původní soběstačnou mysl, ztratíme všechny předsevzetí. Když se vaše mysl stane náročnou, když po něčem toužíte, nakonec porušíte své vlastní přikázání: nelhat, nekrást, nezabíjet, nebýt nemorální atd. Pokud si zachováte svou původní mysl, přikázání se zachovají sama.
V mysli začátečníka není sebestředná myšlenka: „Něčeho jsem dosáhl.“
V mysli začátečníka není myšlenka: „Něčeho jsem dosáhl. Všechny sebestředné myšlenky omezují naši rozsáhlou mysl. Když nemáme myšlenky na dosažení, žádné myšlenky na sebe, jsme opravdoví začátečníci. Pak se můžeme skutečně něco naučit.
Mysl začátečníka je soucitná se všemi bytostmi
Mysl začátečníka je mysl soucitu. Když je naše mysl soucitná, je bezmezná. Dógen-dženji, zakladatel naší školy, vždy zdůrazňoval, jak důležité je obnovit naši bezmeznou původní mysl. Pak jsme vždy věrní sami sobě, soucítíme se všemi bytostmi a můžeme skutečně cvičit. [2]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version),mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
[1] Fiona Gardner, The Only Mind Worth Having: Thomas Merton and the Child Mind (Eugene, OR: Cascade Books, 2015), 57, 58.
[2] Shunryū Suzuki, Zen Mind, Beginner’s Mind, 50th anniv. ed. (Boston, MA: Shambhala, 2020), 1, 2.
Image credit: A path from one week to the next—Jenna Keiper, Winter Bird. Jenna Keiper, Mystic. Jenna Keiper, North Cascades Sunrise. Used with permission. Click here to enlarge image.
There is humility in accepting how much we don’t know.