Čtrnáctý týden: Jonášovo znamení
Ve Svatém týdnu víme, že vzkříšení a naděje jsou na cestě, ale ne dříve, než budeme spolu s Ježíšem čelit zoufalství ze zrady, opuštění a smrti. Bratr Jan z Taizé přirovnává Ježíšovo utrpení k Jonášově zkušenosti s mořskou hlubinou:
Ježíš je až na dně vzdálen od Boha
Ježíš je přiveden na dno, na místo, kde se vše milující Bůh zdá nekonečně vzdálený. Vstupuje do vesmíru naprosté samoty, nesmyslnosti a roztříštěnosti. Stejně jako proroka Jonáše ho zachvátí chaos: „Vrhl jsi mě do hlubiny, do nitra moře, a obklopila mě povodeň; všechny tvé vlny a vlnobití mě potopily … Vody se nade mnou zavřely, pohltila mě hlubina“ (Jonáš 2,3.5; Mt 12,39-40).
Znamená to, že naděje jednou provždy pohasla? Je Ježíšovo poslání neúspěšné? [1]
Podle emeritní profesorky CAC Cynthie Bourgeaultové Ježíšovo utrpení odhaluje moudrost, která nám umožňuje „obrátit směr“ od zoufalství k posílení v našich vlastních životech:
… je mučen
Vášeň je ve skutečnosti tajemstvím všech tajemství, srdcem křesťanské zkušenosti víry. Slovem „umučení“ zde myslíme události, které ukončují Ježíšův pozemský život: jeho zradu, soud, popravu na kříži a smrt…..
Ale umučení Ježíše není střed posvátného tajemství…
Na něm bylo založeno tolik špatné, manipulativní a vinu vyvolávající teologie, že je na místě se ptát, zda je nějaká naděje začít znovu. Věřím, že moudrost tuto možnost otevírá. Klíč spočívá v … čtení Ježíšova života jako svátosti: posvátného tajemství, jehož skutečným účelem není vzbudit empatii, ale vytvořit zmocnění. Jinými slovy, Ježíšovi nejde nijak zvlášť o to, aby zvýšil vaši vinu nebo oddanost, ale spíše o prohloubení vaší osobní schopnosti uskutečnit přechod do jednoty života…..
…Ale to že nás naučil zemřít sám sobě a svému egu
[Ježíš] jistě velmi intenzivně prožíval těžké zkoušky zrady, opuštění, bezdomovectví a smrti. Muselo to tak být? Pokud zde skutečně byl s božským posláním, zdá se, že mu mohla být dána snazší kariérní cesta: velekněz, politický vůdce, Mesiáš, kterého od něj lidé očekávali, že bude…. Žádná z těchto příležitostí se však nenaplnila. Proč ne? Protože cesta, po které kráčel, je přesně ta, která by nejplněji uvolnila proměňující sílu jeho učení. Modeloval a zároveň posvětil ucho jehly [tým DM: nebo břicho velryby], kterým musí každý z nás osobně projít, aby zde podle jeho učení uskutečnil „jedinou nutnou věc“: zemřít sám sobě. Nemluvím samozřejmě o doslovném ukřižování, ale mluvím o doslovném položení našeho „života“, alespoň tak, jak ho obvykle rozeznáváme. Naším jediným skutečně zásadním lidským úkolem je zde, jak učí Ježíš, přerůst pudy přežití zvířecího mozku a egoistického operačního systému do kenotické radosti a velkorysosti plné lidské osobnosti. Jeho posláním bylo ukázat nám, jak toho dosáhnout. [2]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
[1] John of Taizé, Life on the Edge: Holy Saturday and the Recovery of the End Time (Eugene, OR: Cascade Books, 2017), 32.
[2] Cynthia Bourgeault, The Wisdom Jesus: Transforming Heart and Mind—a New Perspective on Christ and His Message (Boston, MA: Shambhala, 2008), 104, 105–106.
Image credit: A path from one week to the next—Jenna Keiper, North Cascades Sunrise. Jenna Keiper, Photo of a beloved artpiece belonging to Richard Rohr (Artist Unknown.) McEl Chevrier, Untitled. Used with permission. Click here to enlarge image.
One of Richard Rohr’s favorite art pieces about the prophet Jonah and the whale.