Skryté zlato

Třicátý druhý týden: Nesmrtelný diamant

Buddhistická učitelka meditace a autorka Tara Brachová popisuje naši pravou přirozenost jako „milující vědomí“:

Dobrota je základem našeho bytí

V průběhu let se pro mě důvěra v toto milující vědomí jako podstatu toho, kým všichni jsme, stále více stávala vůdčím světlem. Bez ohledu na to, jak špatně nebo nedostatečně se můžeme cítit, jak jsme chyceni v odloučení nebo jak jsme uvězněni v pasti poselství, porušení a nespravedlnosti společnosti, ve které žijeme, tato základní dobrota zůstává podstatou našeho bytí. 

Příběh hliněného Budhy, který byl ve skutečnosti zlatý

Krásný příběh v sobě tuto pravdu skrývá. V polovině padesátých let minulého století začala v thajském Bangkoku vlivem horka a sucha praskat obrovská hliněná socha Buddhy. Když ji přišlo prozkoumat několik mnichů, posvítili si baterkou do největší z prasklin. To, co uviděli, všechny překvapilo. Hluboko pod šedou hlínou se třpytilo zlato. 

Nikdo netušil, že uvnitř této populární, ale obyčejně vypadající sochy se skrývá masivní zlatý Buddha. Jak se ukázalo, socha byla před šesti sty lety pokryta omítkou a hlínou, aby byla chráněna před útočícími armádami. Přestože všichni mniši, kteří v té době v klášteře žili, byli při útoku zabiti, zlatý Buddha, jehož krása a hodnota byly zakryty, přežil nedotčen.  

Někdy pochybujeme, že uvnitř nás je zlato nebo ho skrýváme za vnější obal

Stejně jako mniši zakrývali krásu zlatého Buddhy, aby ji ochránili v nebezpečných dobách, zakrýváme i my svou vrozenou čistotu a dobrotu, když se setkáváme s náročným světem. V dětství byli mnozí z nás kritizováni, přehlíženi, nepochopeni nebo zneužíváni, což nás vedlo k pochybnostem o tom zlatu, které v nás je. Jak dospíváme, stále více si osvojujeme soudy a hodnoty naší společnosti a dále ztrácíme kontakt se svou nevinností, tvořivostí a něžným srdcem. Zlato zakrýváme, když hledáme uznání druhých a hledáme u nich měřítko své hodnoty – zda jsme dost dobří, dost chytří, dost úspěšní. 

Brach vypráví o tom, jak se falešné já vyvíjí a udržuje, i když Pravé já je nezničitelné:

Naše nejhlubší intuice říká, že existuje něco, co přesahuje náš obvyklý příběh odděleného a izolovaného já

Když přidáváme jednu vrstvu za druhou, abychom se ochránili, ztotožňujeme se se svým obalem a věříme, že jsme odděleni, ohroženi a nedostateční. Ale i když nevidíme zlato, světlo a lásku naší pravé podstaty nelze ztlumit, pošpinit ani vymazat. Denně nás volá skrze naši touhu po spojení, naši touhu porozumět realitě, naši radost z krásy, naši přirozenou touhu pomáhat druhým. Naše nejhlubší intuice říká, že existuje něco, co přesahuje náš obvyklý příběh odděleného a izolovaného já: něco obrovského, tajemného a posvátného….. 

I když zlato vaší pravé podstaty může být pohřbeno pod strachem, nejistotou a zmatkem, čím více budete důvěřovat této milující přítomnosti jako pravdě o tom, kdo jste, tím plněji ji budete vyvolávat v sobě i ve všech, kterých se dotýkáte.

A v našich společenstvích, jak si my lidé budeme toto zlato stále více připomínat, budeme se k sobě navzájem i ke všem bytostem chovat s rostoucí úctou a láskou. 

Prameny:

Tara Brach, Trusting the Gold: Uncovering Your Natural Goodness (Boulder, CO: Sounds True, 2021), 2–3, 5. 

Image credit: A path from one week to the next—Izzy Spitz, Field Study 1 (detail), oil pastel on canvas. Taylor Wilson, Field of the Saints (detail), print. Taylor Wilson, Isha (detail), watercolor and cyanotype. Used with permission. Click here to enlarge image

Artist Statement (Taylor Wilson): This collection is an exploration of the iconic visuals we are culturally familiar with.… Playing and replaying with what the ancients already knew and then taking the responsibility of sacred knowledge forward through modern expression with the Spirit.