Následování Ježíše je cesta

Osmý týden: Život jako duchovní cesta

Brian McLaren poukazuje na Ježíšův pobyt na poušti jako na zásadní součást jeho duchovní cesty, na kterou vyzývá i své učedníky:

Nebezpečí zdomácnění a zastrašování pro učedníky

Ježíš potřeboval čas přípravy na poušti. Potřeboval si ujasnit své poslání ve vlastním srdci, aby se nenechal uchvátit očekáváním obdivovatelů ani zastrašit hrozbami zuřivých kritiků. Pokud se odvážíme následovat Ježíše a hlásat radikální rozměr Boží dobré zprávy jako on, budeme čelit stejnému dvojímu nebezpečí zdomácnění a zastrašování…..

Být učedníkem není lehké

Brzy začal zvát vybrané jednotlivce, aby se stali jeho následovníky….. Stát se rabínovými učedníky znamenalo vstoupit do přísného programu proměny, naučit se novému způsobu života, novému souboru hodnot [a] dovedností. Znamenalo to … čelit na cestě novým nebezpečím. Jakmile se důkladně vyučili učedníky, měli být vysláni jako apoštolové, aby všude šířili rabínovo kontroverzní a náročné poselství. Učednictví se neříkalo lehce. [1]

Kontemplativní spisovatelka Joyce Ruppová se zamýšlí nad Ježíšovým obtížným učením pro následovníky „vzít svůj kříž a následovat ho“:

Učednictví někdy znamená břemeno a těžkosti

Co si myslel zástup, který Ježíše následoval, když pronesl tento tvrdý výrok [L 14,27]? Přemýšleli o tom, co znamená nést kříž? Měli pochybnosti o tom, zda ho mají doprovázet? Ježíš chtěl, aby jeho následovníci věděli, že cesta, na kterou se vydají, zahrnuje poznání a oživení učení, které prosazoval. Jinými slovy, Ježíš je varoval: „Rozhodnete-li se věnovat tomu, na čem v tomto životě skutečně záleží, bude vás to něco stát. Toto učení budete někdy pociťovat jako břemeno, jako tíhu kříže.“ Všichni byli přesvědčeni, že je to pro ně těžké.

Učedník nemůže jen tak přihlížet či stát na okraji

Nemůžeme jen tak sedět na okraji života a nazývat se Ježíšovými následovníky. Máme si ho více než vážit pro jeho velkorysou lásku a obětavou službu. Neslyšíme Ježíše reptat nad výzvami a nároky tohoto způsobu života. Nevidíme ho „mluvit hezké řeči“, ale nic pro to nedělat. Popisuje svou vizi a pak povzbuzuje ostatní, aby se k němu připojili a převedli toto učení do praxe. [2]

McLaren nás zve, abychom se připojili k dobrodružné a neznámé cestě v duchu Ježíšových prvních učedníků: 

Jsem křesťan nebo Kristův učedník?

Slovo křesťan je nám dnes známější než slovo učedník. V dnešní době se často zdá, že slovo křesťan se vztahuje spíše na lidi, kteří by Ježíše shodili ze skály, než na jeho skutečné následovníky. Možná nastal čas znovu objevit sílu a výzvu onoho dřívějšího, primárnějšího slova učedník, [které] se v Novém zákoně vyskytuje více než 250krát, na rozdíl od slova křesťan, které se vyskytuje pouze třikrát. Možná se nám tyto statistiky snaží něco říci.

Následuj Krista jako učedník

Být živý v Ježíšově dobrodružství znamená slyšet tuto náročnou dobrou zprávu dneška a přijmout ono vzrušující pozvání následovat ho … jako učedník. [3]

Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.

Prameny:

[1] Brian D. McLaren, We Make the Road by Walking: A Year-Long Quest for Spiritual Formation, Reorientation, and Activation (New York: Jericho Books, 2014), 94. 

[2] Joyce Rupp, Jesus, Guide of My Life: Reflections for the Lenten Journey (Notre Dame, IN: Ave Maria Press, 2023), 20–21.

[3] McLaren, We Make the Road, 94.

Image credit: Jeremy Bishop, Untitled (detail), Australia, 2016, photograph, public domainClick here to enlarge image.

The desert and the new sprout of spring green are part of the journey.