Dvanáctý týden: Mysticismus všedního dne
Otec Richard píše o setkání se Zmrtvýchvstalým Kristem v naší obyčejnosti a zraněnosti.
Když učedníci proměnili své nitro nepotřebovali měnit svůj zevnějšek
Všiml jsem si v evangeliích, že i po dvou zjeveních Zmrtvýchvstalého Krista se apoštolové vracejí ke své staré práci – k rybolovu (Jan 21,3). Nevstupují do kněžského stavu, nesnaží se získat práci v chrámu, nechodí na další rekolekce, neskládají sliby, neopouštějí své ženy ani nezískávají zvláštní tituly. Není zde ani zmínka o tom, že by se navzájem křtili nebo nosili zvláštní oděv nad rámec oděvu pocestného nebo „dělníka“ (Mt 10,9-10). Když je nitro zcela proměněno, nepotřebujeme symbolická vnější potvrzení, zvláštní klobouky ani honosné insignie.
Po autentickém setkání s Kristem zůstávejme pokorní i my
Můžeme si také všimnout, že Zmrtvýchvstalý Kristus se nikdy neprojevuje jako nadpřirozená postava, ale v jednom případě je zaměněn za zahradníka, jindy za pocestného na cestě a pak za rybáře, který nabízí radu. Zdá se, že po zmrtvýchvstání vypadá jako všichni ostatní (Jan 20,15; Lk 24,13-35; Jan 21,4-6), a to i s viditelnými ranami! V evangeliích se zdá, že se všichni můžeme po jakémkoli autentickém setkání s Bohem vrátit k „rybaření“ a vědomě si nést své ponižující rány, jen nyní pokorněji. To je náš jediný odznak cti. Ve skutečnosti je to právě naše zranění, které nám dává jakýkoli zájem o samotné uzdravení a samotnou moc uzdravovat druhé. Jak správně řekl Henri Nouwen, jediní autentičtí léčitelé jsou vždy zranění léčitelé. Dobří terapeuti často říkají totéž.
Mystická brána pro obyčejný život je široká pro každého
Pravá mystika nám jen umožňuje „lovit“ z jiné strany lodi a s jinými očekáváními, co by mohl znamenat úspěch. Po celou dobu jsme si naprosto jisti, že již a vždy plujeme na velkém, hlubokém, životem naplněném rybníku. Mystické srdce ví, že poblíž je kolega Rybář, který je vždy k dispozici pro dobrou radu. Stojí a láká z břehů, z okrajů každého běžného života, každé nenáboženské chvíle, každého „světského“ zaměstnání, a stále hovoří s pracujícími lidmi, kteří stejně jako první učedníci nejsou důležití, vlivní, zvlášť „svatí“, vzdělaní v teologii, nebo dokonce vzdělaní. To je mystická brána, která není úzká, ale široká a přívětivá. [1]
Matthew Fox potvrzuje mystickou zkušenost jako dar:
Mystika je o úctě a vděčnosti, o uvolnění a nechání být, o zrození a tvořivosti a o soucitu
V hloubi duše je každý z nás mystikem. Když se napojíme na tuto energii, znovu ožijeme a zrodíme se. Z kreativity, kterou uvolňujeme, se rodí prorocké vize a dílo, které všichni toužíme uskutečnit jako svůj dar světu. Chceme sloužit v jakékoliv funkci, kterou můžeme. Navázání kontaktu s mystickým nitrem je počátkem naší hluboké služby…..
Mystika je o úctě a vděčnosti, o uvolnění a nechání být, o zrození a tvořivosti a o soucitu – včetně léčení a oslav a vytváření spravedlnosti -, které náš svět tolik potřebuje….. Každý mystik je léčitel. My všichni jsme léčitelé. [2]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, Eager to Love: The Alternative Way of Francis of Assisi (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2014), 16–17.
[2] Matthew Fox, introduction to Christian Mystics: 365 Readings and Meditations (Novato, CA: New World Library, 2011), 3, 5.
Image credit: Benjamin Yazza, Untitled (detail), New Mexico, 2023, photograph, used with permission. Click here to enlarge image. During the course of every day, mystical moments are available to us, like sharing a moment with a grasshopper.