Třicátý druhý týden: Utrpení a přežití
Richard Rohr se od alkoholiků a Dvanácti kroků naučil, že teprve když se dostaneme na dno, uvědomíme si, jak je naše utrpení a Boží utrpení propojeno:
Klást Bohu správné otázky
Jen ten, kdo si vyzkoušel dýchat pod vodou, ví, jak důležité je dýchání – a už nikdy ho nebude považovat za samozřejmost. Jsou to ti, kteří neberou ztroskotání nebo utonutí na lehkou váhu, ti, kteří dokážou správně pojmenovat „uzdravení“, ti, kteří vědí, před čím byli zachráněni, a jediní, kteří rozvíjejí trpělivost a pokoru, aby kladli správné otázky Bohu i sobě.
Chytnout se Boha za ruku
Zdá se, že jen ti, kdo přežili, znají celou hrůzu přechodu, paže, které je při tom všem držely, a sílu překonaných překážek. Mohou jen děkovat Bohu, že to zvládli! Pro nás ostatní jsou to pouhé spekulace, teorie spásy a „teologie“.
Pít ze studny Boží lásky
Ti, kdo přešli k uzdravení a střízlivosti, nakonec nacházejí mnohem větší svět vytrvalosti, smyslu, naděje, sebeúcty, hlubší a opravdové touhy, a především bezednou studnici lásky, a to jak uvnitř, tak navenek.
Projít duchovní zkušeností
Východní církevní otcové nazývali tuto proměnu theosis neboli proces zbožštění lidské osoby. Této hluboké proměny se nedosahuje pomocí magie, zázraků nebo kněžského umění, ale prostřednictvím „vitální duchovní zkušenosti“, která je dostupná všem lidským bytostem. Vede k citovému vystřízlivění, nesmírné svobodě, přirozenému soucitu a pocitu božského sjednocení, které je nejhlubším a nejuniverzálnějším významem onoho tolik používaného slova spása. Pouze ti, kteří prošli tímto světem, znají skutečný význam tohoto slova – a vědí, že to vůbec není jen slovo.
Setkání utrpení Boha a lidí
Právě v tomto bodě se mohou trpící Bůh a trpící duše setkat. Právě v tomto bodě dává lidské utrpení duchovní smysl, a to nikoliv racionálnímu rozumu, logickému rozumu, nebo dokonce rozumu „spravedlivému a poctivému“, ale logice duše, kterou bych vyjádřil takto:
Utrpení lidé mohou milovat trpícího Boha a důvěřovat mu.
Pouze trpící Bůh může „zachránit“ trpící lidi.
Spolu s trpícím Kristem získáme svobodu Božích dětí
Ježíš je víc než cokoli jiného Bohem všech trpících – víc než jakýkoli bůh, kterého lze zahrnout do jednoho náboženství. Ježíš nesoutěží s žádným světovým náboženstvím, ale pouze nepřetržitě soutěží se smrtí, utrpením a tragickým smyslem života jako takového. To je jediná bitva, kterou chce vyhrát. Vítězí tím, že to vše zahrnuje do svého těla, „sténá v jednom velkém porodním aktu … čeká, až budou naše těla zcela osvobozena“ (Římanům 8,22-23).
Kristus v nás
Trpící bytosti tohoto světa mají božskou bytost, která je nesoudí ani neodsuzuje, ani nijak nestojí stranou jejich těžké situace, ale naopak bytost, která s nimi visí a proudí skrze ně, a dokonce jim v jejich zoufalství vychází vstříc.
Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, Breathing under Water: Spirituality and the Twelve Steps (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2011, 2021), 116–119.
Image credit and inspiration: Jenna Keiper, barbed (detail), 2021, photo, Albuquerque. Click here to enlarge image. Even in the midst of twisted barbs, green life survives and thrives.