Devátý týden: Rýnští mystikové
Jezuitský učenec Harvey Egan píše o nizozemském mystikovi Janu Ruusbroecovi:
nejvýmluvnější trinitární mystik Západ Jan Ruusbroec
Jan Ruusbroec, „Obdivuhodný“ [1293-1381], je označován za největšího kontemplativního a mystického spisovatele křesťanské tradice. Byl také chválen jako nejvýmluvnější trinitární mystik Západu, jemuž se nic nevyrovná v jeho schopnosti popsat jednotný život. Pokud však mají ti, kdo něco vědí o křesťanské tradici, vyjmenovat velké mystiky, málokdy je Ruusbroec jmenován na prvním místě – pokud je vůbec jmenován.
se uchýlil ke kontemplativnějšímu životu do lesa
Jan se narodil v Ruusbroecu v jižním Brabantsku, asi pět mil od Bruselu. Když mu bylo 11 let, odešel žít ke svému strýci, který byl kanovníkem [starším knězem] bruselské katedrály….. Ruusbroec byl vysvěcen ve 24 letech a strávil 26 let v kostele sv. Guduly. Zde udržoval úzké kontakty s místními beguíny. V 50 letech se Ruusbroec … uchýlil ke kontemplativnějšímu životu do lesa Soignes v Groenendaalu (zelené údolí) nedaleko Bruselu….. Zde Ruusbroec žil „bohulibým“ životem 38 let, než ve věku 88 let zemřel. [1]
James Finley doporučuje číst Jana Ruusbroeca a jemu podobné mystiky rozvážným, kontemplativním stylem:
využil dar vyjádřit slovy velmi jemné stavy jednoty s Bohem
Když se díváme na spisy tohoto mystika, to, kvůli čemu podle mého názoru stojí za to ho číst, je poetická výmluvnost jeho jazyka. Je prostě znamenitý. V některých pasážích dosahuje určité vznešené výšky. Je to jeho dar vyjádřit slovy tyto velmi jemné stavy jednoty s Bohem. Můžete ho číst po odstavcích, načrtnout si ho a sedět s ním, vnímat ho, procházet se s ním; je to jako bohatá vnitřní krajina probuzeného srdce, velmi pečlivě vyladěné, bohaté a uzemňující místo. [2]
Zveme vás, abyste využili Finleyho návod k posezení s tímto úryvkem ze slavného Ruusbroecova textu Božské esperanty, v němž popisuje důvěrné spojení s Bohem „bez rozdílu“:
V jeho textu náš duch a Boží duch, na sebe vrhají zářivé světlo
V této bouři lásky zápasí dva duchové – Duch Boží a náš duch. Bůh se prostřednictvím Ducha svatého sklání [k Bohu] a my jsme tím dotčeni v lásce; náš duch se prostřednictvím Božího působení a milostné síly podněcuje a sklání k Bohu, a tím je dotčen Bůh. Z těchto dvou pohybů vzniká boj lásky, neboť při tomto nejhlubším setkání, při tomto nejintimnějším a nejvroucnějším setkání je každý duch zraněn láskou. Tito dva duchové, tedy náš duch a Boží duch, na sebe vrhají zářivé světlo a každý z nich odhaluje tomu druhému svou tvář. To způsobuje, že oba duchové o sebe neustále usilují v lásce.
a vzájemně si říkají : Buď tím či jsi a přijmi to čím jsi
Každý z nich od druhého vyžaduje to, čím je, a každý druhému nabízí a vyzývá ho, aby přijal to, čím je. Díky tomu se tito milující duchové jeden v druhém ztrácejí. Boží dotek a jeho dávání sebe sama spolu s naším usilováním v lásce a naším dáváním sebe sama na oplátku – to je to, co staví lásku na pevný základ. [3]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Prameny:
[1] Harvey D. Egan, An Anthology of Christian Mysticism, 2nd ed. (Liturgical Press, 1991), 344.
[2] Adapted from James Finley, “Turning to John Ruusbroec,” Living School for Action and Contemplation, 2014. Unavailable.
[3] John Ruusbroec, The Spiritual Espousals and Other Works, trans. James A. Wiseman (Paulist Press, 1985), 115.
Image credit and inspiration: Augustin Fernandez, Untitled (detail), 2020, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. With the Rhineland mystics, we share the ability to gaze with love at the plants of the earth, appreciating the food we eat, and across time and place, we are invited to step through the doorway into the Great Mystery.