Ročník I.
Č. 1, 13. září 1918
Redakce ve Spálené 15, Praha 1 je sídlem Ústřední záložny lidové a vedení družstevních podniků. Úvodník „Náš směr“ prozrazuje orientaci nového časopisu: Buďme demokraty srdcem, aristokra- ty mozkem a křesťany svědomím. Předchází o několik týdnů vznik nového státu, ale již usiluje o „velkou symfonii v národě“: zbožností, šetrností, střídmostí, obětavostí, snahou po vlastním zušlechtění a láskou k práci.
JUDr. František Nosek: Peníze, mince, měna. Finanční komisař z Prahy Karlína vstupuje jako publicista do veřejného prostoru sérií konzultací. Článek svědčí o klasickém vzdělání, je laděn akademicky, jakoby přednáška z dějin peněžnictví (ještě se připravoval na dráhu univerzitního učitele). Pojednání o inflaci válečné a poválečné (ještě před koncem války!), znehodnocení měny, je v dnešním jazyce kurzem „finanční gramotnosti“ pro mladé. Historie směny a prostředků smě- ny má i mravní rozměr, je kritikou spekulativních zisků využívajících rozvratu hospodářství. Text o dvou stranách pokračuje v Č. 2 dokončením o zákonných úpravách mincovních soustav od pl- nohodnotné měny až k „drobným“ (3 strany).
Č. 4 (str. 61–62), Č. 5 (76–77), Č. 6 (92–93), Č. 7 (dokončení str. 110): JUDr. František Nosek: O různých formách vládních. Článek na pokračování z dějin státu a práva mapuje vývoj od an- tiky s despociemi neomezené vlády či diktátorskými republikami přes monarchie, vlády dědič- ných panovníků a konstituční monarchie až k parlamentní demokracii. Zde jde o lekci občanské výchovy pro mladé. Citace v závěru ze sv. Pavla (není vrchnosti leč od Boha…) je argumentací ve prospěch parlamentní demokracie nového státu, k němuž se autor jednoznačně hlásí, a má uvést na pravou míru víru části katolíků, kteří se identifikovali s monarchií jako jedinou přijatel- nou formou. Argumentuje učením Církve. Je třeba poslouchati i zvoleného „presidenta“. „Repub- lika je dar Boží prozřetelnosti. … Je to útvar krásný, ale hodným se může osvědčiti a také si jej zachovati může jenom národ mravně pevný, poctivý a v každém směru spravedlivý. Jinak i o té nejsvobodnější republice platí hluboká věta sv. Augustina: Říše bez spravedlnosti jsou jen velké peleše lotrovské.“
15. listopadu publikuje Předsednictvo Sdružení katolické mládeže Prohlášení ke vzniku českoslo- venského státu (určené již mládeži katolické). V Č. 4 je také inzerce Řečnického kursu pro mladé (opět ve Spálené 15, 16.–18. 2. 1919).
Ročník II.
Č. 10, titulní strana: JUDr. František Nosek: Ústavní listina Československé republiky. Autor je již poslancem a referuje o schůzi Národního shromáždění (28.–29. 2. 1920). Vysvětluje právní základy nového státu, co znamená „lid je jediný zdroj veškeré státní moci“ (s odkazem na svůj předchozí článek). Čeština je státním jazykem: tím se vrací stav do doby předbělohorské (Obno- vené zřízení zemské z r. 1627 zavedlo rovnoprávnost němčiny s češtinou; historický vývoj však nakonec vedl k tomu – jak všichni víme –, že čeština zůstala omezena jen na „vnější styk se stra- nami“). Vymezuje se proti těm, kteří chtějí dosáhnout změny právních řádů i za cenu sociální re- voluce („Chceme v Čechách spravedlivě po křesťansku vládnout“). Je také proti oblíbené tenden- ci „vzdychat stále pro nepřízeň neosobního ‚Osudu‘“. Až bude docházet ke změnám v Ústavním systému – nechť je jednání zakončováno písněmi Hospodine pomiluj nás a Sv. Václave, vévodo české země, pros za nás Boha, svatého Ducha, Kriste eleison.
Č. 14: Úvodník „Naše vítězství“. Tím má být výsledek parlamentních a zemských voleb, nikoli však co do počtu získaných mandátů (lidovci 33, soc. dem 74, čsl. soc. 24, republikáni 28), ale po- dílem SKM na dosaženém výsledku. Mezi zvolenými za Čechy je už dr. František Nosek, finanční komisař, Karlín, a P. Jan Šrámek, prof. bohosloví za Moravu a Slezsko. Poté „druhý“ a „první“ muž v lidové straně.
Č. 15: II. výroční valná hromada SKM v Čechách. Poslanec dr. Nosek zde varuje mládež před
„vlky v rouše beránčím“ – v právním státě nelze dopustit odnímání kostelů katolíkům ve prospěch nové církve čsl. husitské („nejsme v Mexiku“).
Ročník III.
Č. 5–6, str. 69–70: Poslanec JUDr. Frant. Nosek: „Střádejme!“ V reakci na dotaz zdola formu- luje praktický systém střádání skupin SKM na předplatné časopisu i na výlohy spojené s účastí na sjezdech SKM. Zřizuje k tomu běžný účet u Poštovního úřadu. Apeluje: buďme průkopní- ky nejen mravního, ale i hospodářského pokroku! Na závěr cituje píseň: „Sadila, sadila fialinku v roli, jak ji zasadila, hned Boha prosila, aby jí dal pohodu. Dej, Bože, deštíčku, tichého větříčku, aby se ujala, modrá fialinka.“ Ukázka spojení racionální praktičnosti s až dětskou důvěrou v Boží pomoc – v osobě politika.
Ročník IV.
Č. 9 „Budeme šetřit“. Nepodepsaný redakční úvodník nese stopy autora, který promlouvá do duše mladých kritikou poměrů v mladém státě. Zmínka o zřízení Parlamentní úsporné komise, v níž pak byl dr. Nosek několik let aktivním členem, to jen potvrzuje. Zde mluví pro mladé, a tak dodá- vá: šetřit, ne však na dobré knize!
Č. 20 „Rozmach lidové strany“. Úvodník (1. 7. 1922) je vyjádřením nespokojenosti s hospoda- řením socialisticko-agrární koalice. Ta je oslabována útěkem části sociálních demokratů do nově
založené komunistické strany. Náboženství dosud vytýkané lidovcům („záludní Rakušáci“ – „po- chopi Habsburků“!) přestává v politice vadit. Platí loajalita k novému státu, práce a morálka. V tom je příležitost mladých!
Ročník V.
Č. 16–17: Šestý valný sjezd SKM (str. 276–8). Sídlo ve Spálené ulici, tamní kostel Nejsv. Trojice jako místo pro bohoslužby. Navazování kontaktů s mladými odboráři, studenty, organizacemi tovaryšů. Vzdělávací činnost začíná „dětskými besídkami“. „Bratr bratru“ je citací z Pohorské vesnice Boženy Němcové: reakce na zkalení vztahů se Slováky jako důsledek nepoctivců a „svo- bodných“, kteří se už za krátkou dobu existence nového státu postarali o ztrátu vzájemné důvěry. Pro slovenské katolíky byl pád Mariánského sloupu zklamáním: „Těším se na den, kdy v naší matičce Praze se sejdou věkovití bratři Čech a Slovák a mezi nimi zavládne znovu upřímný duch.“
Ročník VI. (1923–24)
Č. 10: Kdo šetří, má za tři. Provolání sekretariátu SKM k zakládání úsporných účtů. Odka- zy na zkušenosti a příklady z ciziny (Lucembursko) i koncepce účtů jednotlivců, skupin SKM a okresních sdružení SKM nese stopy autora, který o šetření mladých psal již dříve.
Č. 16–17: Sjezd mládeže a 7. valná hromada SKM v Praze. Dr. Nosek uvítán jako host a zástupce pánů ministrů a poslaneckého klubu lidové strany (str. 248–9). Navazuje na pozdrav arcibiskupa Kordače a mládež upozorňuje na správu věcí veřejných: „Katolicismus nesmí zůstat doma, musí i do parlamentu.“
Ročník VII. (1924–25)
Č. 17: Pozvání na první organizačně sociální kurs třídenní. Předsednictvo SKM v Čechách připravuje na 6.–8. 12. 1925 kurs s účastí dr. Noska. Mezi 18 tématy má poslanec téma „Moderní družstevnictví“.
Ročník VIII. (1926)
Č. 1 Věstník organizační (str. 12–13): Zpráva o prvním sociálně organizačním kursu SKM (Pra- ha 6.–8. 12. 1925). Šlo o „pokus“, pochybnosti byly vyvráceny. 93 účastníků vydrželo. Kurs měl duchovní základ v proslovech kněží (katechismus, liturgie, eucharistie). František Nosek – již mi-
nistr – poukázal na důležitost politiky pro vrcholnou veřejnou činnost ve státě, zvláště na příkladu lidové strany. Tím potvrdil správnost orientace výchovy v SKM. Dále přednášky na témata odbo- rů, družstevnictví, pojišťovnictví.
Č. 15: „Náš svatý Václav“ (1. září 1926). Prof. Ant. Novák: „Svatý Václav má velkou zásluhu, že u nás nevznikl kulturní boj mezi kultem slovanským a latinským, boj, který podvrátil síly Velké Moravy.“
Ročník IX. (1927)
bez záznamu. Dr. Nosek je ve vládě jako ministr.
Ročník X. (1928)
Řídí již P. Adolf Pelikán TJ, zodp. redaktor Jan Janoušek
Č. 9–10, květen: „Naše začátky“ (Prof. Ant. Novák) „10 let od kolébky SKM“ (str. 122–124). Prvním duchovním vůdcem byl P. Chlumský, rodák ze Žižkova. Mezi těmi, co se „stavěli vždy do bitevní čáry“ byl jmenován dr. Nosek na prvním místě. Autor jako první předseda SKM byl v té době studentem 4. ročníku filosofie. Heslem roku 1919 bylo „Opřít se o lid, když opora státní odpadla“ a to bylo správné. Pozoruhodné: „Nám se pracovalo snáze, poněvadž katolíci byli pro- následování, a pronásledování budí vyznavače“ (oproti těm, kdo jsou nespokojeni dnes). Další postřeh: „Politická strana … v žáru boje zapomněla na mládež, a byla to škoda.“
Č. 11: Jubilejní valná hromada. 15 mladých exercitátorů připutovalo do Prahy z Hájku pěšky. Slavnostní večírek ve Sladkovského sále Reprezentačního domu, mezi hosty vítán ministr No- sek, poslanec P. Boh. Stašek, posl. J. Novák, P. Metod Klement benediktin. Slavnostní mše (na sv. Jana Nepomuckého u sv. Josefa, Nám. rep.). Sněmování mládeže (17. 5. 1928) opět ve Sladkov- ského sále. Zprávu předsednictva SKM přednesli P. Pelikán a J. Janoušek, generální duchovní rádce a tajemník (jmenovaný rovněž arcibiskupem!).
Č. 22: Volby do zemského zastupitelstva a katolická mládež vypsané na 2. 12. 1928. JUDr. Frant. Nosek, ministr pošt a telegrafů podal obsáhlý referát z dějin veřejné správy v čes- kých zemích (str. 281–284). „Kdo chce správně chápat současnost, nemůže jinak, než se sna- žiti, aby poznal i příslušné události dřívější, neboť jen tak je možno postřehnouti vzájemnou jejich souvislost.“ Výklad státoprávní situace začal revolučním rokem 1848. Časem se vyvinulo dvojí úřadování, jedno samosprávné, volené, druhé státní, s úřednictvem jmenovaným císařem, už ne tak naše, spíše cizí… Po roce 1918 jsou i ty státní úřady naše. Ale zůstává dvojí princip správní a také odborné profesní povolání a čestné funkce laiků. Respekt k historickým hrani- cím jednotlivých zemí v župním zákoně je zásluhou mj. ministra lidové strany P. dr. Šrámka. Dr. Nosek vyzývá mladé, aby se zúčastnili i volebních schůzí: „Tím se připravte na své příští
poslání v zastupitelstvech obecních, okresních… Využijte svého mládí a postavte se vědomě do služeb pravdy, spravedlnosti a práva.“
Ročník XI. (1929)
Co se stalo v lednu (str. 37): Vzdělávací kurs SKM v Praze 6.–13. 1. 1929. Pozváno bylo 60 mladých mužů, přijelo 30. Protektorem byl celý týden ministr dr. Nosek, který se frekventantům plně věnoval. Co se připravuje: Na Sušicku 28. dubna celodenní pracovní kurs SKM v Sušici. Referuje ministr dr. Frant. Nosek (+ P. Pelikán TJ, Jan Janoušek a předseda hosp. družstev).
Č. 13: Program slavnosti Svatováclavských dnů Orelstva v Praze (29. 6 – 7. 7. 1929) Národopisný krojovaný průvod Prahou. Na slavnostním sjezdu katolické mládeže z Čech, Moravy, Slovenska a delegátů z přátelské ciziny (6. 7.) ve Velkém sále Slovanského ostrova (Žofín) promluvil ministr dr. Nosek jako hlavní řečník na téma „Idea svatováclavská ideou katolické mládeže“.
Č. 17: Co se připravuje: Přibyslav – velká manifestace svatováclavská, ref. dr. Frant. Nosek, taj. Janoušek (str. 255).
SKM našim dětem (str. 277). První Jubilejní dětská kolonie sv. Ludmily OSKM v Přibyslavi (perokresba domu). „Slavnostní předání se konalo při příležitosti svatováclavské oslavy tamtéž. V neděli 8. září po slavnostní řeči p. ministra Noska na náměstí u sochy sv. Jana Nepomuckého, za účasti a po proslovu P. Jana Ev. Urbana OFM za přečetné účasti mládeže a starších z místa i z okolí. P. Alfons Hornek, okresní duchovní rádce SKM, předal do rukou taj. J. Janouška darova- cí listinu pro koupi pozemku; úryvek z ní o prázdninové kolonii: „Jež by své chovance vedla lásce k Bohu, pro lásku k Bohu k lásce k jeho tvorům, k lásce k vlastní práci a k úctě a vážnosti před prací cizí, zkrátka k františkánské, vpravdě křesťanské radosti ze života, posvěceného na každém kroku službou Bohu a úctou k jeho svatému zákonu a prozářeného teplými paprsky jasného slun- ce a provanutého vonným dechem lesa.“
Mládež celého kraje projevila vzácné porozumění pro tuto akci a slíbila, že ji bude všemožně podporovati. … Průběh celé slavnosti byl velmi povznášející a srdečný. … Dětská prázdninová kolonie, která vždy bývala naším snem, má již svou hospodářskou základnu.
Volby 27. října buďtež volbami v duchu svatováclavském (str. 291–292). Podrobná politologic- ká analýza předvolební situace ve státě pracuje i s interními informacemi ze sněmovny, a tak lze důvodně předpokládat, že na jejím znění měli svůj podíl poslanci lidové strany angažovaní v SKM (Nosek, Novák). Argumentace demokratickými principy vládnutí se vymezuje nejen vůči sna- hám socialistických stran, ale i republikánů – agrárníků, o diktát z pozice síly. „V demokratickém státě nesmí býti diktatura jedné strany.“ Zejména zakládání lidových záložen a hospodářských družstev vázaná na souhlas příslušných ministerstev (financí a zemědělství) vyvolala podezření z protežování zájmů těch stran, v jejichž gesci se ministerstva ocitla. Lidové peněžnictví a druž- stevnictví v tom vidělo hrozbu diskriminace.
Ministr dr. Fr. Nosek, neúnavný pracovník a příznivce katolické mládeže. Při volbách vede kandidátku župy Praha A. (fotoportrét dr. Noska) str. 298.
Z našeho života organizačního (str. 316). Dny mládeže ve formě celodenních pracovních kur- sů pro mládež. Dr. Fr. Nosek jako referující ve Václavicích u Vodňan, Chrudimi, Vodňanech, Poličce a Vlašimi (listopad–prosinec 1929).
Ročník XII. (1930)
Sdružení katolické mládeže a Mladá generace (MG) lidové strany. (Resoluce valné hromady SKM ve Velké Praze.) Prohlášení ukazuje na problematické vztahy mezi lidovou stranou a SKM.
„SKM vysílá své členy do politické činnosti teprve tehdy, když prošli výchovnou školou SKM.
… Chceme být školou těchto veřejných pracovníků, chceme je vypěstovati v pravé křesťanské charaktery, nezištné, obětavé. … Nechceme kariéristů a politických šplhavců.“ Pokud má být MG spolkem konkurujícím SKM, pak tento počin odsuzujeme. Máme pro tuto svou orientaci podpo- ru episkopátu a jeho rozhodnutí je pro nás směrodatné. … Lidová strana potřebuje lidí prošlých školou sebezapření a výchovy. Chceme jako dosud v politice pomáhat, ale ji v Mladé Generaci nedělat.“
Poslanec JUDr. Fr. Nosek: Jubilejní prázdninové kolonie ve Dvorku u Přibyslavi a v Jílovi- cích u Třeboně a jejich výchovný význam“ (str. 72–73). Obě kolonie mohly vzniknout díky dárcům (viz výše P. Alfons Hornek a nejmenovaná korporace z Prahy). Obě umožňují přijmout o prázdninách 30–40 dětí, kluků a děvčat odděleně. V obou je kromě jídelny a ložnic kaple. SKM spolupracuje zde s boromejkami a se sestrami Apoštolátu sv. Františka vedenými P. Janem Ev. Urbanem OFM. Katolická mládež si musí uvědomit, že kolonie jsou jejími vlastními podniky, a ty si vyžadují i osobní oběť: výzva ke sbírání peří draného i nedraného, přispívání na prádlo ložní i stolní, pokrývky, sklo, nádobí… Co jsme vybudovali za cenu vlastních obětí, to je nám dražší a milejší než to, co bychom získali bez oběti od jiných. Při provozu obou kolonií bude příležitost i k darování potravin, vajec, mouky, mléka, másla atp. Dobrý skutek nám pomáhá vítězit nad osobními sobeckými sklony a dopomáhá nám tak k větší svobodě a pevnějšímu panství nad zo- tročujícími vlivy lidské přirozenosti nakloněné více ke zlému než k dobru. Osobní obtíže v pro- vozu nás nesmějí odvrátit od vytčeného cíle. … Někdy i hrubý nevděk snášejí sestry a pokračují v práci. … Pro svět jsme nezačali a pro svět také nepřestaneme. Dr. Nosek cituje sv. Odila, opata:
„Já chci raději pro snad někdy nemístné milosrdenství býti milosrdně souzen, než pro tvrdost srdce bez milosrdenství býti odsouzen.“
Následují pokyny jak finančně podpořit podniky SKM. Dr. Nosek díky své finanční odbornosti poukazuje i na formy úložky u záložny Velehrad, z jejíž úroků by šlo poskytovat trvalé příspěvky. Závěrem stati odkazuje dr. Nosek na kázání P. Prokopa benediktina na svátek sv. Prokopa na Sá- zavě na téma „Kdykoliv uslyšíte hlasu Páně, nezatvrzujte srdcí svých“. Jako ilustrace jsou fotky obou kolonií, před budovou ve Dvorku stojí P. Hornek, min. Nosek a K. Nerad.
Telegramy o činnosti SKM: Sjezd mládeže v Hostomicích na Podbrdsku. 4. května 1930 na 300 mladých vyslechlo přednášku ministra m. sl. dr. Noska o úkolech katolické mládeže v našem ná- rodě a poslání SKM z toho plynoucím (str. 149).
Co se připravuje: Sjezd Pacovska na Stražišti 1. června. Dr. Nosek a Jan Janoušek jako referující (str. 150).
Naše XIII. valná hromada. Dny plné radosti pro 600 delegátů zastupujících 150 skupin SKM. V malém sále Slovanského ostrova uvítací večer (24. května 1930). Přítomen i ministr. m. s. dr. Nosek s chotí. V části zábavné i malý Fanoušek a Anuška Noskovi přispěli svou recitací k pro- gramu (str. 154).
Č. 13–14: OSKM na Jilemnicku. „V neděli 23. 3. 1930 proběhla pracovní konference, na niž ni- kdy nezapomeneme. K přítomným 150 delegátům promluvil náš milý přítel dr. Fr. Nosek slovy hluboce procítěnými, z nichž vanula láska k mládeži. Podobnou řečí nebylo k nám již dávno promluveno. Pan tajemník Janoušek přednesl svůj referát organizační. Vzácná slova našich milých referentů budou jistou směrnicí pro další činnost. Mládeži, věř, že jedině život dle naší
sv. víry přináší opravdové štěstí. Zdař Bůh!“ Doprovází skupinová fotografie části účastníků s dr. Noskem uprostřed.
Počaply u Berouna, skupina, z níž vyšel předseda celého SKM. Skupina má 30 členů, p. K. Skle- nička jeden z nich. Vlastní oslavu svatováclavskou měla skupina 15. září, přítomen byl i přítel mládeže dr. Nosek.
Č. 20. Co se připravuje: Turnov, Krajský sjezd katolické mládeže v neděli 19. října 1939. Před- náška ministra m. sl. dr. Fr. Noska „Jednoho je naší mládeži zapotřebí“.
Úpice, řečnický kurs 26.–28. října. Referuje dr. Nosek, ministr m. sl. a Jan Janoušek, taj. SKM.
Litomyšl 28. října, „Den mládeže“. V Lidovém domě referuje ministr. m. sl. dr. Fr. Nosek.
Č. 23–24: Co se připravuje. Samosprávný kurs pro pracovníky SKM 8. 12. 1930 ve Spálené 15.
Referuje ministr m. sl. dr. Fr. Nosek, senátor dr. Fr. Karas, P. Chlumský aj.
Hrochův Týnec: „Den mládeže“ 14. 12. 1930. Referuje ministr m. sl. dr. Fr. Nosek a taj. Jan Janoušek.
Ročník XIII. (1931)
Č. 1 1. 1. 1931 Zdařilý sjezd mladých vůdců SKM (str. 4). Konal se 6.–8. prosince 1930. SKM má
424 skupin, 12 500 členů, DOROST má 9 500 odběratelů. Vychovává ve smyslu encyklik Lva XIII. pro křesťanský solidarismus, pro dělnické odborové hnutí a pro družstevnictví (ve dvou odborech – zemědělský a zaměstnanecký). Duchovním základem jsou eucharistické odbory a kroužky, eucharistické akce. Tiskový apoštolát DOROSTu vykazuje za rok 1930 semináře a přednášky se zaměřením hospodářským (320), sociálně výchovným (150), samosprávním a politickým (210).
P. Jan Ev. Urban OFM zaslal sjezdu písemný pozdrav, mezi významnými hosty je jmenován na předním místě dr. František Nosek.
Č. 2 15. 1. 1931 Pokračování – 2. a 3. sjezdový den (str. 18). Jan Janoušek jako tajemník měl organizačně zaměřenou přednášku, duchovní vůdce P. Nesrovnal TJ mluvil o „výchově celého člověka křesťana v životě soukromém i veřejném“. Dr. Frant. Nosek (ministr m. sl.) měl přednáš- ku „o základech samosprávy a jejím vývoji“.
Co se připravuje: přednáška dr. Noska: Tábor 28. Ledna, samosprávný kurs.
Č. 3: Co se připravuje: přednáška dr. Noska: Čáslav 1. února, samosprávný kurs.
Č. 4–5: Jdeme jedině správnou cestou (titulní strana). P. Ferd. Nesrovnal TJ referuje o odpo- vědi kardinála Pacelliho na vznesený dotaz arcibiskupa Kordače. Ten jménem čsl. konference biskupů reagoval na žádost vedení lidové strany, aby SKM bylo včleněno do její Mladé generace (jak to činí jiné politické strany ve snaze vychovávat si mládež). Odpověď potvrzuje, že SKM je vedeno podle principů Katolické akce a podřizuje se hierarchii církve, která pro ně jmenuje du- chovní rádce. SKM tedy jde cestou nevázající se na jednu politickou stranu.
Co se připravuje: přednáška dr. Noska: samosprávný kurs Miličín 22. 2, Mělník 1. 3.
SKM Josefov: „Dorost je nám opravdovým kamarádem a rádcem. Názory na život formují knížky Schilgenovy, které nám laskavě daroval p. ministr dr. Nosek“ (str. 70).
Č. 7, str. 102: SKM Hrochův Týnec: „V neděli 14. 12. 1930 zavítal k nám dr. Nosek s taj. Ja- nouškem a uspořádali u nás „den mládeže“. Dr. Nosek po mši sv. promluvil neobyčejně poutavě k přítomným rodičům. Odpoledne v hostinci měl přednášku o sv. Františkovi doprovázenou svě- telnými obrazy.“
Č. 7, str. 103: Pardubice SKM – „den mládeže“ (21. 12. 1930) v sále Katolického domu. Před- nášky generálního duchovního rádce P. Nesrovnala, dr. Noska a Jana Janouška. 80 účastníků, založena skupina SKM (dnes 25 členů). Témata pracovního programu SKM a výchovy v životě soukromém a veřejném. 1. května už společná oslava Rerum novarum se Všeodborovým sdruže- ním křesťanského dělnictva.
Č. 9 (str. 134): OSKM Poličska – sjezd a manifestační shromáždění s účastí J. Janouška a dr. Noska. Č. 10, str. 149: Sekretariát SKM sděluje pokyny ke XIV. Valné hromadě: v pondělí 1. června bude přednáška dr. Noska „Vylidňování venkova, nebezpečí moderní civilizace“.
Poslanec dr. Fr. Nosek: „Mravní smysl lidské práce“ (str. 163–165). Stať doprovázená dvěma ilustracemi prof. Schumachera z Mnichova z jeho obrazového cyklu „Kristus – dělník“. (Následu- je článek Fr. Dobeše o encyklice RN a činnosti katolických družstevníků v Čechách).
SKM v ČSR a jeho činnost za rok 1930 (str. 168). Seznam zakládajících členů, osobností kato- lické církve, církevních hodnostářů a významných laiků.
Č. 11: Věnováno památce nezapomenutelného Otce křesťanstva, sociálního papeže Lva XIII., přítele Slovanů, k 40. výročí slavné encykliky „Rerum novarum“. Sdružení katolické mládeže. Č. 12 „Skvělá manifestace všestrannosti programu SKM“: Valná hromada jako oslava 40. Výročí RN.
„Večer přišli mezi mládež její staří věrní přátelé, ministr m. sl. dr. Nosek, faráři Chlumský a Klement.“ Č. 13–14, str. 209: odkaz na přednášku dr. Noska o vylidňování venkova (pro zemědělský odbor SKM).
Co se připravuje – OSKM Pyšely: okresní sjezd (19. července). Na prostranství před zámkem ref. dr. Fr. Nosek (str. 222).
Č. 15–16: SKM Jablonec – Zpráva o oslavě RN společně s Lidovou stranou. Zde přečten článek Fr. Noska „Mravní smysl lidské práce“.
OSKM Litomyšl: v únoru zde proběhla Duchovní obnova pro 200 mladých. Referáty P. Nesrovna- la a Fr. Noska přispěly značně k utužení myšlenky SKM na okrese – upřímný dík!
Č. 19: Úvodník „Bude zima, bude mráz, stavte bídě, hladu hráz“ (1. října 1931).
Co se připravuje (str. 292): Den mládeže v Ledči nad Sázavou (11. 10) – referuje dr. Fr. Nosek.
OSKM Hradec Králové: okresní sjezd ve Smiřicích. „Slavnostním řečníkem bude p. ministr
m. sl. dr. Fr. Nosek, známý přítel katolické mládeže. Zveme členstvo i ze sousedních okresů.“
Č. 20: Náš podzimní pracovní program: Jde o projekt třídenního organizačně-řečnického kursu v 8 městech (Horažďovice, Tábor, Něm. Brod, Hradec Králové, Litomyšl, Mladá Boleslav, Praha, Jílovice u Čes. Budějovic). Mezi přednášejícími je dr. Nosek s tématem „Církev a stát“ (90 minut).
„Státní útvar přirozeného práva je dokonalou společností a má býti i Boží obcí. Kompetence státu a společné zájmy Církve a státu.“ Další téma pro 1. den: „Prázdninové kolonie a dětské patronáty“ (60 minut). 2. den: Dr. Nosek: „Zákon o právu spolkovém a shromažďovacím a zákon proti útis- ku“ (60 minut). Konečně 3. den: Dr. Nosek: „Program čsl. strany lidové“ (120 minut).
Mezi dalšími přednášejícími je i univ. prof. Josef Beran, dále P. Nesrovnal TJ, Jan Janoušek.
Č. 23–24 (str. 346): Sněmování výboru zemědělského odboru SKM. Dr. Nosek podal výklad zákona o míchání lihu s benzinem a otázce lihovarnické. Poté se dr. Nosek účastnil jako host i pracovní porady odboru zaměstnaneckého, kde se řešila otázka zániku povolání, nezaměst- nanosti, poraden pro volbu povolání a organizování zprostředkovatelen práce. „Dosud však ne- zaměstnanému, chce-li se nějakým způsobem poctivě živiti, místo rad a pomoci jsou kladeny co největší překážky.“
Ročník XIV. 1932
Č. 2: Výcvik 300 mladých vůdců skončen (společná fotografie).
Zhodnocení programu inzerovaného v Č. 20 minulého roku. Na každém kursu přednášelo nej- méně 8 řečníků, celkem 28 osobností, mezi nimi i P. Jan Ev. Urban OFM. Dr. Nosek opakovaně. Katolické rodiny v Táboře, Jílovicích a Litomyšli poskytly účastníkům kursů i obědy a večeře, všude pak ubytování: solidarismus v praxi!
Č. 6: Z administrace: OSKM Hlinsko dvě přednášky dr. Noska: 9. 4. „O blahoslavené Anežce“,
10. 4. „Nebezpečí bolševismu nad Evropou“.
Ze schůze předsednictva SKM: (str. 78): Plán valné hromady 22. května. Sobota večer přátelský večírek na Slovanském ostrově. V neděli po mši sv. přednáška o blahoslavené Anežce České, od- poledne prohlídka kláštera „Na Františku“.
Schváleno vyslání chlapců a dívek do prázdninových kolonií na červenec a srpen, v Jílovicích a v Dvorku u Přibyslavi. Celkem 4 tábory (2 + 2).
Č. 9: Den mládeže v Trhanově na Domažlicku (25. 4.). Dr. Nosek mluvil na téma základů kato- lické výchovy opírajících se o Desatero Božích přikázání. Nabádal mládež, aby řádně plnila své povinnosti, a dával jí za vzor skrytý život Krista Pána (str. 105).
Č. 11–12: Netušeně skvělý zdar XV. valné hromady SKM. Sobotního večírku v malém sále na Slovanském ostrově se zúčastnil i dr. Fr. Nosek s chotí. V neděli po mši sv. u sv. Ignáce pak průvod hlavními ulicemi na Slovanský ostrov, kde ve velkém sále má úvodní proslov dr. Nosek, jehož mládež vítá s upřímným nadšením. Dr. Nosek kreslí obraz současné doby a odhaluje příči- ny obecné krize. Ukazuje myšlenkový vývoj od rozvratného individualismu kořenícího v protes- tantismu přes racionalismus k hmotařství minulého století, tak vystupňovaného v přítomnosti.
„Lidská společnost se řítí do záhuby a jediným jejím zachráncem jest obroda v Kristu“
Už nemůžeme mlčet (Náš projev k veřejnosti o letošní valné hromadě), (str. 137–138).
Krise hospodářská a sociální má původ v krizi mravní. „Část lidské společnosti po celá desetiletí zapomínala na Boha, místo Něho uctívala zlato, a touha po zisku vedla k překotnému chvatu ve výrobě. Citace sv. Otce Pia XI „… Touha po zisku učinila místo nezkrocené ctižádosti po nad- vládě. Veškerý hospodářský život se stal hrozně tvrdým a nesmiřitelně krutým“ (encyklika O soci- álním řádu). Dále citovány jeho výroky o nebezpečí „… Anebo zahyne v plamenech bolševického ohně.“ Mladí katolíci jsou potom voláni k odpovědnosti a k obětavé práci pro nápravu. Nemohou se vyhýbat práci v životě veřejném! („Neuplatní-li se zde náš názor křesťanský, přijde k moci názor pohanský.“) Nezaměstnanost, vyřazení několika set tisíc lidí ze zaměstnání je hlavní pro- blém doby. Mladí jsou první na řadě. SKM se hlásí jako složka Katolické akce k práci veřejné. Konkrétní návrhy odrážejí i generační problém: žádají o dobrovolný odchod do důchodu všech, kdo mají na penzi již nárok, a také rodiny, kde jsou oba manželé zaměstnáni a slušně placeni, aby se spokojily s jedním platem! Duch křesťanského solidarismu se týká také ohroženého venkova. Provolání končí zvoláním: „Mladí přátelé! Za příkladem Ježíše Krista do boje pro vítězství křesťanského řádu sociálního v naší vlasti!“
Co se připravuje: 10. června otevření a posvěcení kolonie SKM v Jílovicích u Čes. Budějovic a 26. června ve Dvorku u Přibyslavi. Referuje dr. Nosek. Inzerce pobytu v prázdninových koloni- ích, zahradní slavnosti v Čes. Budějovicích ve prospěch kolonie v blízkých Jílovicích.
3. července: Pouť SKM ke sv. Prokopovi na Sázavu. Na odpoledním táboru mládeže referuje dr. Nosek.
Č. 13: XV. valná hromada připomenula výročí blah. Anežky České: P. Jan Ev. Urban OFM
mluvil o jejím životě a díle. Její tři velké vlastnosti: Smiřovala. Bůh jí byl vším. Budovala chrámy
a sociální dílo. Její odkaz: jednota a svornost má určovat katolické hnutí. Všechno naše úsilí má sloužit jen k Němu v duších a k charitě.
Co se připravuje: Poutní sjezd a velké pracovní shromáždění katolické mládeže 3. a 4. července na Sázavě. Referuje dr. Nosek: „Jak Evropa odpadla od křesťanství až k modernímu bolševismu“. SKM je pravou cestou k nápravě.
Pouť katolické mládeže na Svatou Horu u Příbrami (10. července). Na táboru mládeže v zahradě Katolického domu je dr. Nosek ohlašován mezi pozvanými řečníky.
Č. 14–15: Libějovice u Vodňan: sjezd OSKM 31. 7., refer. dr. Nosek.
Nasavrky – pracovní konference SKM při příležitosti otevření Domova sv. Kláry (14. 8.). Řeč- níci: P. Jan Ev. Urban OFM a dr. Frant. Nosek.
Drobnosti z kolonií SKM: 2. června posvěcení kolonie v Jílovicích. Polní mše sv., odpoledne selská svatba. Promluví dr. Nosek a taj. J. Janoušek.
Naše prázdninové kolonie: 50 dětí z Prahy vypraveno do Dvorku u Přibyslavi (kolonie posvěcena
P. Urbanem za účasti dr. Noska. Do Skalice u Litoměřic odjelo 22 chlapců, 30 dívek je v Jílovicích. Pouť mládeže na sv. Horu 16. 7. – zpráva o průběhu včetně proslovu dr. Noska.
Č. 20: Třídenní sociální a organizačně řečnický kurs v Lázních Poděbrady (28.–30. 10.). Dr. Frant. Nosek ref. na témata „Soukromý a veřejný život ve světle křesťanského světového ná- zoru“ a „Současný radikalismus extrémních směrů a křesťanské stanovisko k nim“. Otec Urban
„Eucharistické a exerciční hnutí“ (str. 233).
Č. 22–23 Příprava SKM na sjezd v r. 1933. Podzimní pracovní a revisní dny OSKM: Týn nad Vlta- vou 27. 11. Odpoledne referuje dr. Nosek: „Svatá Alžběta a blahoslavená Anežka Česká“.
Ročník XV. 1933
Č. 6. Co připravujeme: OSKM Jilemnicko – 11. 6. sjezd, referuje dr. Nosek a Jan Janoušek.
Č. 12–13: Slavnostní číslo k Manifestačnímu sjezdu SKM v Praze 1.–2.7. Dr. Nosek v čestném předsednictvu.
Č. 18: Sjezd okresních předsedů a předních pracovníků SKM v Praze (23.–24. září). Zastou- peno 48 okresů 70 delegáty. Dr. Nosek přednáší o současné hospodářské situaci (str. 213). Vyložil příčiny nynější hospodářské a sociální tísně a uvedl možné cesty k nápravě. „Základní je výchova nezištných a obětavých pracovníků ve veškerém našem životě – hospodářském, sociálním i veřej- ném, aby jednotlivec nehledal jedině osobního prospěchu, ale chtěl sloužit v zájmu celku, jakožto jeden článek v tomto božím řádu.“
Co se připravuje: Říjen: Chotěboř, „Dny výchovy a hospodářské práce“, poté Dvůr Králové, Německý Brod, Sedlčany.
Č. 19–20: Totéž listopad: Přibyslav, Ledeč nad Sázavou, Polička, Sušice. Č. 23–24: Prosinec: totéž Jilemnice (dr. Nosek).
Inzeruje se Sociálně organizační škola SKM na 7.–14. ledna 1934, v programu 40 odborných přednášek.
Ročník XVI. 1934
Již podtitul „Časopis katolické mládeže“.
Č. 3: Týden sociální koly SKM v Praze (str. 87). Dr. Nosek „Sociální soulad z doby středově- kých cechů vzorem při budování nového sociálního řádu“. Mezi přednášejícími také Alfréd Fuks, Josef Beran (sebevýchova v SKM a výchova vůdců), Nesrovnal (výklad QA), P. Jan Ev. Ur- ban OFM (Sociální práce a charita získávají zase masy Království Božímu). Co předcházelo vizi národního hospodářství podle zásad křesťanské morálky. Informace o Rooseveltově hospodář- ském plánu. Exkurse do Waltrovky v Jinonicích a Košířích (výroba leteckých motorů).
Č. 8: Sjezd katolické mládeže a valná hromada SKM v ČR ke 40. výročí 1. křesťanského sociál- ního sjezdu v Litomyšli (1894). Lidový dům v Litomyšli 23. května, přednáší dr. Nosek, poslanec, hlavní referát má prof. dr. Bedřich Vašek z Olomouce. Nosek při zahájení exercicií uváděn mezi kněžími (dr. Kros SJ, dr. Doležal). Patronát nad akcí měl dr. M. Pícha, biskup královehradecký. Č. 10: Za obrodu sociální, národní, náboženskou. Obšírná programová pozvánka taj. J. Ja- nouška. QA proti marxismu, oddanost vlasti, proti vylidňování venkova. Krize sociální má původ v krizi mravní.
Č. 11: Co se připravuje: Litoměřicko – zájezd do Doksan. Referuje posl. dr. Nosek (odložen na 3. 6.).
Č. 12: Ze sjezdové rezoluce četl taj. Jan Janoušek: hlavní myšlenky: Odstranění třídního boje, dorozumění mezi stavy a vytvoření stavovských organizací naplněných křesťanským duchem, v zájmu uzdravení národního hospodářství. Urgentní je rychlá a účinná pomoc nezaměstna- né mládeži. Sjezd se vyslovil proti „pacifismu“ a proti „husitsko-luteránskému pokrokářství“. Za OSKM České Budějovice mluvil P. Plojhar, který „temperamentním projevem za sjednocení katolické mládeže strhával znovu a znovu k bouřlivému potlesku“ (!?).
Ročník XVII. 1935
Č. 3: Týdenní zemědělská škola v Praze (23.–3. 3. 1935). Dr. Nosek inzerován mezi přednáše- jícími.
První Zemědělská škola SKM ve Dvorku u Přibyslavi. V neděli odpoledne po přednášce prof. inž. Kopeckého (o plánu zemědělské výroby), za debaty vchází poslanec dr. Nosek. „Svým klid- ným a věcným způsobem líčí poválečnou cestu českého katolicismu od popřevratových dob pl- ných zavilé nenávisti ke všemu katolickému až k dnešním dnům, kdy začíná se chápati i v našem parlamentě, že bez mravních zásad, které hlásá katolicismus, není možno se obejít ani ve správě státu, ani v národním hospodářství. Ukazuje ohromnou mravní sílu křesťanských myšlenek, které vítězí v době, kdy všechny materialistické teorie zklamaly, a učí nás mladé podívati se každému problému nepředpojatě v tvář, jíti každé věci až na kořeny“ (Autor Elda, účastník školy).
Č. 9 (25. dubna 1935): „Zemřel náš přítel dr. Fr. Nosek“ (dr. J. Krlín).
Přímá citace z textu: „František Nosek podřizoval každý svůj čin příkazu odpovědnosti před Stvo- řitelem, zanechává tak po sobě vzpomínku čisté harmonie a vznešené jednoty. To je jeho závěť, jež bude mluvit i tehdy, kdy vymizí vzpomínka na podobu, na vnějšek i na hodnosti. … Vyrostl
z víry, která mu byla vkládána věřícími rodiči v srdce a v duši, v dospívajících letech ji prohlubo- val u vědomí, že s hřivnou je třeba hospodařit. … Základy pravdy víry křesťanské poznával stu- diem stále víc a více a poznání dával křídla láskou. Čím hlouběji pronikáme ke kořenům pravdy, tím více ji milujeme. Čím více ji poznáváme a milujeme, tím opravdověji v jejím duchu utváříme své konání, svůj život. Pravda trůní nad naší bytostí, kterou oblažila dříve, než pronikla naše dílo. A požehnání našeho díla, které tehdy je v souladu s naším životem, je odměnou, již dává Pán těm, kdo ho milují a žijí podle jeho svatých přikázání. … Od svého mládí přes studentská léta, pak jako úředník, poslanec a ministr nikdy nezapomínal na velikost myšlenky, na studium křesťanské na- uky. Studium zaléval modlitbou a rozjímáním, a tak jeho život vyrostl v nádherný, čistý, bělostný květ, tak oslňující, že připadal jako život člověka cele stravovaného láskou k Bohu a bližnímu.
… Ve svých 34 letech vstupoval do Národního shromáždění v dobách vážných pro Církev i pro národ jako hotový muž, jenž přijímá své poslání jako apoštolát. To již víra, poznaná v celé kráse, pokud je to pokornému člověku možné, vykonala své požehnané dílo. To je prvá věta odkazu, kterou nám, katolická mládeži, zanechává dr. Nosek. … 15 let byl veřejně činný. … Byl si vědom, že úrodnost apoštolátu myšlenkou a činem je podmíněna příkladností života, bezúhonností cha- rakteru, pokornou myslí. … Světlo, kterým chci na svém místě proniknout ostatní, jako by si říkal, musí zářit nejprve z mé osoby. Jsem slabým tvorem před tváří Boží, a když mne Bůh postavil na určité místo, pak musím vykonati Jeho vůli, a to dokážu jen tehdy, když dovedu rozumět Jeho hlasu. Čím důvěrněji jej budu chápat, tím více se budu přibližovat k Dárci vší dokonalosti. … Čer- pal sílu ze mše svaté. … V rodině učinil růženec poutem spojujícím všechny v jednotu štěstí, víry a naděje. … Denně přistupoval ke stolu Páně.
Stal se údem třetího řádu sv. Františka a jako zakladatel tohoto řádu sv. František z Assisi hleděl se co nejvíce připodobniti Kristu milujícímu, odpouštějícímu, pomáhajícímu a konečně i trpícímu. Kristus, který znal upřímnost svého oddaného syna, přijal to odevzdání služebníka, zalil ho bo- lestí, pronásledováním, vzal mu sestru, drahého synáčka, ženu. I vzbudil mu nepřátele mezi bývalými přáteli, pomluvy, snesl je. Pracoval dále, odpouštěje všem, maje na zřeteli jen čest a slá- vu Boží a dobro národa. Toť druhá věta jeho závěti pro katolickou mládež, která má před sebou těžkou budoucnost a vznešené poslání přispět k duchovní obrodě národa.
Prozřetelnost určila za působení jeho apoštolátu parlament, úřad ministra, práci v různých insti- tucích katolických. Uplatnil se v nich, vnesl v každý úkol, kterým byl pověřen, poctivost křesťana, opravdovost a píli charakterního inteligenta, skromnost věřícího, jenž ví, že všichni, i ti nejprostší, jsou povoláni do ráje a vykoupeni Krví Kristovou. Hodnost neznamenala pro něho vyznamenání, nýbrž odpovědnost, práci. … Každý problém co nejdůkladněji prostudoval, promyslil… Hanbil by se, kdyby přistoupil k určitému předmětu s polovičatostí a neznalostí a jen frázovitostí si musel vypomáhat. Proto i jeho političtí odpůrci v parlamentě si ho hluboce vážili. … To potvrzují i mnozí mladí z jeho přednášek, vždy mluvil jako ten, kdo věci rozumí. Mají-li katolíci, to praví další věta z nepsané závěti dr. Noska, vykonávat pronikající a blahodárný vliv ve společnosti, v dílnách, úřa- dech, musí dokonale ovládat svůj předmět, dobře dělat svoje dílo, s láskou, nejen pro postavení, pro jméno, pro zaopatření hmotné, nýbrž z lásky, poněvadž je to povinností, již nám ukládá naše vyvolení Synů Božích, naše odění bojovníků Božích, přátel Božích.
Dr. Nosek velice miloval mládež a tato láska mne při něm často nejvíce dojímala. … Nesčetněkráte mluvil k mladým na sjezdech i na schůzích a nikdo neví, jaké množství knih jim rozdal. Neza- nechal jmění, ale zanechal v tomto apoštolátu mezi mládeží símě, které již dnes přináší plody. Znaje sílu slova mluveného i psaného, chtěl, aby tou silou vzrostla katolická mládež. … Hloubkou svých myšlenek, vřelostí svého přednesu, obsažností svých odpovědí v debatách, pokorou, s níž vyvracel leckdy nejnesmyslnější nápady, upřímným stiskem ruky zapálit pro ideu, to dovedl, jak víme všichni. Žádali jste ho na své přednášky a dr. Nosek, upracovaný a unavený po těžké
práci v parlamentních komisích, starostmi, jichž bylo tolik a tolik, vám přece vyhovoval, přijížděl k vám, nedávaje najevo žádnou únavu, nehledě na to, jede-li do města, nebo na vesnici, neboť vás měl opravdově rád, čekal od vás veliké věci a připravoval vás na ně. … Opláceli jste jeho lásku svou láskou a jste povinni ve jménu lásky celým svým životem plnit jeho závěť života a díla.
Ještě jeden hlas mluví z hrobu dr. Noska. Co vypráví jeho láska ke sv. Františkovi, sv. Václavovi, ke sv. Alžbětě, k blahoslavené Anežce… Kolikrát vám o nich mluvil s vroucím zanícením… Světec je z nejkrásnějších hlasů, jímž se Bůh rozhovořívá k lidstvu. Světec na žebři dokonalosti vystoupí nejvýše k Tomu, který je dokonalost, svatost sama. Světce dává Bůh, aby mluvili…
Ročník XVIII. 1936
Tajemství Golgoty. U hrobu dr. Noska – sloupek úvodní stránky. 1. výročí úmrtí. Proč vzpo- mínat v radostných velikonočních dnech tragédie golgotské? Byl jsem u hrobu dr. Noska a opět lépe jsem porozuměl velkému tajemství kříže. Jako i učedníci Kristovi teprv v den Vzkříšení začali rozuměti Velkému Pátku (následuje citace z cesty učedníků do Emaus a slova Mistrova).
… Bylo tyto dni – o výročí úmrtí dr. Noska – vzpomínáno jeho velkých zásluh. Já jsem si vzpo- mněl, co mi v prvních letech veřejné činnosti 80letý výtečný, zkušený řeholník řekl, když jsme se navždy loučili: „Pamatujte, pořídíte-li něco Bohu milého, stane se to pomocí modlitby a oběti, jinak nic! Však uvidíte.“ … A život dr. Noska mi to znovu potvrdil. Nejdojemnější ze všech vzpo- mínek na něho, teď ve výroční den jeho smrti, byly ony bolestné rány, jimiž Všemohoucí zkoušel zbožného služebníka Jemu tak věrně oddaného: nejen předčasné úmrtí manželky, syna, jiných příbuzných, ale také jiné události působící kruté bolesti. Ale to je nejlepší záruka, že jeho práce a oběti vynesou požehnaného ovoce nám, pro které pracoval, a jemu samému účasti na slávě vzkříšeného Spasitele. Nebylo od doby sv. Štěpána a sv. Pavla až po naše dny ani jednoho svědo- mitého pracovníka Božího, který by si byl chtěl jinou cestou zasloužiti zalíbení Boží, než kterou kráčel Spasitel světa: „Zdali nemusil Kristus trpěti a tak vejíti do slávy své?“
Dnes stojíme před úkoly tak velkými, tak těžkými, že všechna naše lidská moudrost a zdatnost na ně nestačí. Svět je bezradný a bezmocný. Ale není bez rady a bez moci Bůh, v něhož dr. Nosek věřil a doufal vírou a důvěrou nezlomnou a jehož zalíbení si zabezpečoval modlitbou a láskou ke kříži. Tento příklad ryzí zbožnosti je nejvzácnější odkaz, který nám zanechal – važme si ho, abychom i my svědomitě Bohu sloužili a tím pomáhali bezradný a bezmocný dnešní svět zachrá- niti.
(Vedlejší sloupek, str. 115, má název „Slyšme poučení z nejpovolanějších úst“ a je Listem sv. Otce brazilskému episkopátu o Katolické akci. Titulky – klíčová slova – „sbory horlitelů“, „pracovní dny a studijní kursy“, „pomoc Boží a spolupracovníci“, „řehole a dorost pro Katolickou akci“ jsou výstižnou paralelou k dílu dr. Noska. Kouzlo nezamýšleného.)
Ročník XIX. 1937
Témata přiléhající k odkazu dr. Noska: Nová velká encyklika Pia XI. (str. 85), prof. Bedřich Vašek Základy křesťanské sociologie (str. 86, 104, 121, 137, 155, 193, 240, 272, 305).
Ročník XX. 1938
Pokračování kursu základů křesťanské sociologie prof. B. Vaška (str. 75, 91, 164, 190, 206, 259, 275) a jeho stať „Mravouka zaměstnavatele“.
Křesťanská spravedlnost, základ nové společnosti (str. 23, 38, 56).
Ročník XXI. 1939
Noskova škola. Konala se 27. 2. – 5. 3. v Praze u Františkánů. Většina účastníků byla z venkov- ských SKM (společné foto).
Redaktorem už je P. Adolf Kajpr, TJ. Ten také hovoří na Večeru bl. Anežky Přemyslovny pořáda- ném dívčím odborem SKM (str. 110).
Mravní smysl lidské práce (str. 110–111). Stať dr. Noska opakovaně publikovaná je upou- távkou k inzerci sborníčku jeho proslovů, který uspořádal Jan Janoušek, a pod názvem
„Dr. Nosek mladým“ vydal sekretariát SKM. „Jsou to většinou jeho slova, která mládeži věnoval a která mají dnes pro nás stejný význam. Kéž u čtoucích roznítí znovu odhodlání jíti za Kristem tak upřímně a nesmlouvavě, jak to dovedl dr. Nosek.“
Ročník XXII. 1940
České jesličky pro velechrám sv. Víta. Fotografie díla Heleny Johnové je uměleckým návr- hem pro katedrálu na titulní straně ročníku DOROSTu za protektorátu.
Ježíškovi přinášejí dary zástupci všech krajů českomoravských. Přátelé národního umění a Jedno- ty pro dostavbu chrámu sv. Víta jsou vyzýváni ke sbírce na české jesličky. K přátelům jesliček patřil dle pamětníků i zvěčnělý dr. Nosek, i v letech jeho ministerského angažmá ve vládě. Jde o symbo- lickou první tečku za jeho dílem, umlčeným totalitou hnědou, proti níž se jasně vymezoval.
Ročník XXIII. 1945
(podtitul „Časopis duchovního života katolické mládeže“).
Na titulní stránce časopisu sousoší „Ze mdloby útisku“.
Poválečná nejistota, zda vůbec pokračovat ve vydávání DOROSTu. Církev už vnímá, že není ve ve- řejném prostoru vítána. Proto i změna podtitulu (už jde o „duchovní život katolické mládeže“). Redaktorem je P. Frant. Mikulášek.
Č. 1, 8. září 1945
Ročník XXIV. 1946
- ledna 1946 Odkaz dr. Noska byl v nových poměrech nepřijatelný. Komunističtí poslanci ho znali ještě z parlamentu a z jeho veřejných přednášek proti bolševismu.
Ročník XXV., 1947
(další změna podtitulu „Časopis katolické mládeže“)
Nabídka exercicií duchovní obnovy, vydání Nového Zákona Pána našeho Ježíše Krista (Vyšehrad). Dále VIII. vydání knihy někdejšího duchovního rádce SKM dr. A. Pelikána SJ „Hra o duši“ pro do- spívající mládež. Poznámka na inzerci „letos to bude zvláště těžké, vybrat to nejlepší, co byste dali svým milým na Štědrý den pod stromeček“.
Výjimku tvoří „Sborník na paměť Fr. B. Vaňka“, jednoho z nejbližších spolupracovníků dr. No- ska, k uctění památky českého kněze, spisovatele a statečného vlastence umučeného v Dachau (Nakladatelství Vyšehrad). Ani v tomto případě se nepřipomíná angažovanost na veřejném poli družstevnictví a lidových záložen.
V říjnu 1947 se ještě konal sjezd SKM za účasti 700 delegátů. Ročník XXVI., 1948, Časopis pro katolickou mládež.
16. května bývalo setkání delegátů skupin SKM. 16. května 1948 došlo ještě k jakémusi bi- lancování jubilea 1918–48. Rekapitulace jmen duchovních vůdců SKM a redaktorů DOROSTu (P. Chlumský, P. Vajs, P. Metod Klement, P. Adolf Pelikán TJ, P. Ferdinand Nesrovnal TJ, ústř. taj. Jan Janoušek, P. dr. František Krus, TJ, sociolog). Usilování o nový sociální řád v křes- ťanském duchu bylo ukončeno druhou totalitou rudou. To už ale bilancování neříká, text je viditelně poznamenán autocenzurou.
V Kostelci nad Černými lesy, 5. července 2024 Za výběr z rešerší a správnost citace Lubomír Irenej Mlčoch OFS
Role JUDr. Františka Noska ve výchově mladých katolíků
1. Časopis DOROST jako marné snažení?
Časopis Sdružení katolické mládeže (SKM) DOROST vycházel necelých 26 ročníků, od roku 1918 do roku 1948. Dr. Nosek se na něm podílel od samého začátku 16 let, čelil veřejnosti po 1. svě- tové válce katolíkům kriticky naježené, měl velkou zásluhu na obnově důvěry a reputace církve během 20. let, kriticky se vymezoval vůči nebezpečí obou totalit. DOROST byl za protektorátu zastaven a po únoru 1948 definitivně zrušen. Po 2. světové válce se tam Noskovo jméno už neob- jevilo. Na první pohled vedl boj, který prohrál.
2. Katolická kultura v české společnosti jen zbožným přáním?
Časopis měl od počátku velkou ambici: poskytnout české mládeži platformu postavenou na křes- ťanské, katolické kultuře v tom nejširším slova smyslu. Ta zahrnovala cíle hnutí a jejich nábožen- ský základ v podobě katecheze, eucharistie, liturgie, nabídek exercicií. Byly zde rubriky věno- vané poesii a literatuře, umění, hudbě, filmu. Cílovou skupinou byla dospívající mládež a mladí lidé zakládající rodiny, a tak zde byly rubriky jako škola sebevýchovy, dívčí okénko, skauting, sport, později články věnované mladým mužům v povinné vojenské službě. Hnutí mělo práci jako podstatný cíl: hlídka zemědělská byla nejdůležitější, venkov stále ještě převažoval, ale časo- pis směřoval i k zaměstnancům a odborářům. Práce, její mravní a duchovní smysl včetně účasti na veřejném životě, práce politická, to byla témata, jež patřila k těm nejdůležitějším ve „věstníku SKM“. Kde jsme dnes s těmito ambicemi?
3. Vize křesťanského sociálního řádu mezi úskalími dvou totalitních svedení
Redakce časopisu byla na stejné adrese jako Ústředí lidových záložen a Svazu lidových hospodář- ských družstev (Spálená 15, Praha 1). Tam se JUDr. Nosek nejvíce angažoval. Hospodářská lidová družstva se stala obětí politického tlaku agrárníků a za 2. republiky jim podlehla. Po válce a ko- munistickém převratu došlo k jejich zestátnění na podniky zemědělského zásobování a nákupu (ZZN); lidové záložny se staly zase součástí státního peněžnictví. Idea družstevnictví na venkově byla v 50. letech už nikoliv dobrovolnou svépomocí a křesťanskou solidaritou, prosadila se mimo- ekonomickým přinucením, pod politickým nátlakem, a tak došlo k jejímu vážnému poškození, až diskreditaci. Po pádu komunismu je jak zemědělství, tak peněžnictví postaveno převážně na prin- cipech akciových společností zhodnocujících kapitál. Křesťanský solidarismus byl potlačen stejně jako časopis, který ho propagoval.
4. Sociální učení církve přijaté se vší vážností a odpovědností: pro vyvolené mladé
JUDr. František Nosek byl už za dob studií osloven sociální encyklikou Lva XIII. Rerum novarum, a tak spolu s družinou svých přátel učil a vychovával mladé katolíky v katolické sociální nauce. SKM slavilo výročí RN a pořádalo pracovní semináře k nové encyklice Quadragesimo anno (40. let po RN). V letech krize tady hledali recepty na její zažehnání. V tomto úsilí byli v ČR a v církvi výjimeční a důležité bylo zejména oslovení mladé generace, její nadchnutí pro vizi křesťanského sociálního řádu. SKM se tak stávalo katolickou elitou v tom nejlepším slova smyslu. Dr. Nosek argumentoval ve prospěch poučení se z etiky hospodaření středověkých cechů a obchodních gild: vnitřní kontrolní mechanismy fungující uvnitř jednotlivých řemesel a obchodů vytvářely záruky
vzájemné důvěry a kvality služby veřejnosti. Tedy ne individualistická konkurence ničím neváza- né svobody, ale vzrůst kvality služby ve vzájemnosti a bratrském soutěžení.
5. Sdružení katolické mládeže mělo za cíl předpolitickou výchovu pro demokracii
Poslanec a ministr Nosek vedl mladé k občanské výchově, k pocitu odpovědnosti za republiku a demokracii. Sám byl aktivním špičkovým politikem, ale podporoval duchovní vedení mladých nejprve v růstu odborných a morálních kvalit, v nichž viděl jedinou záruku zdravých kořenů celého politického systému. Teprve zralí a vyspělí mladí, se zvláštním povoláním, měli vstupovat sami do aktivní politiky. Vycházel přitom z vlastní zkušenosti: on se na vstup do politiky připra- voval celých 15 let, od začátku vysokoškolských studií.
Moudrost této orientace, potvrzené i oficiálním stanoviskem Vatikánu v podobě listu kardinála Pacelliho (pozdějšího papeže Pia XII.), připomíná mnohem pozdější argumentaci kardinála Jose- pha Ratzingera o potřebě předpolitických záruk demokracie uplatněnou v debatě s předním ně- meckým filosofem Jürgenem Habermasem v Mnichovské akademii. Politické stranictví bez těch- to kořenů je stavbou na písku i tehdy, když se snaží zaštiťovat křesťanstvím
- Eucharistické hnutí, liturgie a duchovní cvičení jako nejhlubší základ výchovy a práce Pracovní semináře, vzdělávací konference a kursy v „Noskově škole“, jak se jim po smrti jejich iniciátora říkalo, byly nejen dle jejich programu, ale i podle svědectví přímých mladých účastníků kombinací exercicií – duchovních cvičení, a praktických odborných vzdělávacích hodin a exkursí v praxi. Bez Krista nemůžete dělat nic: a tak duchovní vůdci SKM vedli mladé k nejvyšší úctě k eu- charistii, šlo přímo o eucharistické hnutí, zakládání eucharistických skupin. Vzdělávání a výcho- va mladých začínala mší svatou, liturgií, Božím slovem. Od tohoto duchovního základu dokázal dr. Nosek přecházet bezprostředně a zcela organicky k tématům ryze odborným a praktickým. Modlitba a práce ruku v ruce, to bylo silné znamení Noskovy školy.
7. Svatost všedního dne: SKM jako předchůdce nových hnutí v církvi
Noskův zpovědník a duchovní rádce P. Jan Ev. Urban OFM později zastával jako školu v růstu víry teologii svatosti všedního dne. Listování v DOROSTu vyvolává u čtenáře asociace na pozdější, poválečná nová hnutí v církvi, orientovaná na duchovní růst laiků: pokusy o navrácení dělníků církvi v hnutí dělnických kněží, pozdější Hnutí Fokolare s jejím vedením GEN a konceptem eko- nomie společenství Kláry Lubichové…
Počtem svých členů se SKM řádově příliš nelišilo od tehdejšího Třetího řádu sv. Františka, postupem let si vytvářelo i vnitřní hierarchickou strukturu okresních a krajských konferencí SKM. Duchovní vůdci pro SKM byli kanonicky ustanovováni, a dokonce i laici ve funkcích předsedů a tajemníka SKM byli jmenováni arcibiskupem. Tak ani v tomto bodu nebylo velkého rozdílu v porovnání s 3. řá- dem sv. Františka, jehož řediteli byli ustanovení katoličtí knězi. To, v čem byl však podstatný rozdíl, to byla cílevědomá duchovní příprava laiků pro „život ve světě“, kterému bylo třeba se učit rozumět a odborně, prakticky v něm obstát „bez ztráty kytičky“ života podle evangelia.
8. Noskova vize ekonomiky zrozená před 100 lety připomíná „Františkovu ekonomiku“
Jak již bylo řečeno, DOROST byl svým zaměřením kulturním periodikem v širokém slova smyslu, do něhož organicky patřila krása poesie, literatury, umění, krása přírody. Životní styl mladých měl být přípravou na manželství a rodinu. V prázdninových koloniích jako Noskovy invence byl mladí činěni odpovědnými za výchovu těch ještě mladších, dětí. Ale i k jejich založení a provozu bylo zapotřebí peněz, solidarity, dárcovství. Vedení lidových záložen a hospodářských družstev potřebovalo cílevědomou výchovu mladých. V „Noskově škole“ šlo o promyšlenou a promodlenou
alternativu vůči hlavnímu proudu ekonomiky postavené na zhodnocování vloženého kapitálu.
„Ekonomie společenství“ v hnutí Fokolare a vize ekonomiky odkazující až na sv. Františka v po- dání současného papeže Františka s jejich hodnotovým světem svépomoci, vzájemnosti, solidari- ty, dárcovství neznamenají popření potřeby srovnávat náklady a výnosy podnikání; jen ze zisku nečiní modlu. Tou nejvyšší motivací není touha po maximalizaci zisku, ale připravenost ke službě bližním. Ekonomie „bližního jako sebe sama“, jak říkával bratr František Lev Nosek, pravý násle- dovník sv. Františka pro dobu po osmi stoletích od jeho života.
- Potřeba nové spirituality jako syntézy snah svatých – Benedikta, Ignáce, Františka Výchova a vzdělávání v SKM a v „Noskově škole“ je podivuhodnou syntézou tří spiritualit. Ve spo- lečnosti sice již průmyslové, ale stále ještě živené tradičním zemědělstvím s vysokým podílem venkovského obyvatelstva, je DOROST časopisem pro „benediktiny žijící ve světě“ první poloviny
20. století. Jeden z prvních duchovních vůdců P. Klement patřil k této řeholi.
Zde je společný tisíciletý základ hospodaření člověka v souladu s přírodou. Poté následovalo ně- kolik duchovních vůdců z Tovaryšstva Ježíšova. V jejich podání je duchovní výchova a odborné vzdělání mladých neodlučitelně spojeno: mystika se snoubí s vysokou racionalitou. A dvojice zpovědníka a penitenta z rodiny sv. Františka – kněz františkán Jan Ev. Urban a „ministr – slu- žebník“ František Lev Nosek reprezentují zde tu ctnost ze všech první: lásku. „Bůh je (nejprve) Láska, (teprve potom) Rozum – jak otec Urban říkal. Svorníkem „Noskovy školy“ je láska k Bohu, Nejvyššímu Dobru a k mladým lidem, budoucnosti Církve i Vlasti.
10. Vrátit Čechy Bohu jako ambice Noskovy družiny
Myšlenka vrátit Čechy Bohu spojovala kněze – zpovědníka Jana Ev. Urbana OFM a bratra Františ- ka Noska, jeho penitenta z III. řádu sv. Františka. Prof. Antonín Novák, autor „samizdatu“ vzpo- mínek na přítele a spolupracovníka jeho rodného bratra (Josefa Nováka), bilancuje v DOROSTu prvních 10 let SKM a dochází k pozoruhodnému závěru: jako katolíci byli pronásledováni a pro- následování budí vyznavače. Po dalších deseti letech pronásledování nabylo drsnějších forem vyvolaných dvěma ideologiemi křesťanství nepřátelskými, a tak vybudilo ještě odhodlanější vyznavače. Dr. Nosek tuto dobu sice už nezažil, ale stačil se proti novým nepřátelům vyslovit natolik jasně a otevřeně, že není až tak nesnadné spekulovat, „jak by asi byl býval dopadl“ za války a po ní. Soudit lze z osudů jeho spolupracovníků. Jan Ev. Urban byl vězněm komu- nismu víc než 13 let. V „Noskově škole“ přednášel i prof. bohosloví dr. Josef Beran, pozdější kardinál: ten byl nacisty vězněn a komunisty internován.
Děkan a papežský prelát František B. Vaněk, jeden z nejbližších Noskových spolupracovníků na poli družstevnictví a lidového peněžnictví, zemřel jako mučedník v Dachau; v jeho Pelhřimově je dodnes vzpomínán s velkou úctou. Poslední redaktor DOROSTu P. Adolf Kajpr TJ byl nacisty vězněn a zemřel v komunistickém vězení (probíhá proces jeho blahořečení).
P. Jan Ev. Urban po návratu z vězení a uvolnění politické situace v závěru 60. let dodal k oné velké ambici dvě důležitá vysvětlení. V Písmu nejde najít nikde oporu, že spása bude dopřána všem, ná- rodu jako takovému. Na druhé straně, Bůh má mnoho lidí, které nemá církev. (A církev má i mnohé lidi, které nemá Bůh.) Jestliže se nám zdá ambice Čech navrátivších se k Bohu nenaplněná, nezna- mená, že život z víry „Noskovy družiny“ byl marným bojem. Joseph Ratzinger krátce před svým zvolením papežem analyzoval situaci na našem kontinentu a došel k závěru, že Evropa sv. Bene- dikta z Nursie se nachází v krizi kultury. Snaží se i postihnout onu krizi i její příčiny. Terapie one- mocnění je samostatným vážným problémem. Nicméně směr, jakým byl veden časopis DOROST i hnutí mladých katolíků, jasně ukazuje, že duchovní vůdcové Noskovy školy si byli dobře vědomi
rizik ve vývoji společnosti. Ambice Františka Noska a jeho zpovědníka zůstává, jako „bláznovství pro Krista“ je věčná. Díky Bohu za život a dílo našeho bratra Františka Lva Noska.
V Kostelci n/Č. l., sv. Benedikta L. P. 2024 Lubomír Irenej Mlčoch, redaktor rešerše