Třicátý osmý týden: Vidět očima lásky-Pondělí, 15. září 2025
Moje děti, budu s vámi už jen krátkou dobu. Dávám vám nové přikázání, abyste věděli, kde jsem a kdo jsem: Musíte se navzájem milovat. —Jan 13:33–35, parafráze Richarda Rohra
Otec Richard Rohr hovoří o Ježíšově přikázání milovat se navzájem v Janově evangeliu:
Jak mohu vylepšit svět kolem sebe?
Sestry a bratři, energie, s jakou věci děláme, je důležitá. Milovat znamená stát v jiném prostoru. Láska není jen to, co děláme, ale také to, jak to děláme. Když stojíme v lásce, kterou nám Ježíš nabízí, žijeme v jiné energii. V těch chvílích nejsme zcela zabráni sami sebou. Snažíme se starat o svět. Jsme schopni říci: „Mám jeden život a když odtud odejdu, chci se ujistit, že tento svět bude o něco lepší, protože jsem tu byl.“ Co by se mohlo stát, kdybychom se každý den probouzeli s tímto záměrem: „Jak může moje existence na této zemi zvýšit kvalitu života na této planetě?“
Bůh je Láska
Ježíš říká: „Budu s vámi už jen chvíli, proto vám zanechám znamení, že jsem stále tady. Zjevím se v přítomnosti milujících lidí“ (Jan 13:33–35, Richardova parafráze). To je jediný způsob, jak může kdokoli poznat Boha. Pokud jsme nikdy nikoho nenechali, aby nás miloval, a pokud jsme nikdy nenechali lásku proudit skrze nás – bezdůvodně, velkoryse, nezaslouženě – směrem k ostatním, pak nemůžeme vědět, kdo je Bůh. Bůh je jen teorie nebo abstrakce. Pokud „Bůh je láska“ (1 Jan 4:8), pak ti, kdo žijí v lásce, žijí v Bohu a poznávají Boha zkušenostně.
Láska je to, kým jsme
Neexistuje žádný jiný způsob, jak poznat, kdo je Bůh – nebo kdo skutečně jsme – než milovat a být milováni. Berte to jako absolutní pravdu!
Láska není něco, pro co se občas rozhodneme. Láska je to, kým jsme! Naše základní, fundamentální existence – stvořená k obrazu Trojice – je láska. Pamatujte, že Trojice říká, že Bůh není izolovaná božská bytost. Bůh je samotná kvalita vztahu, událost společenství, nekonečný proud vylévání. Stručně řečeno, Bůh je spíše čin než substance.
Rozhodnout se být láskou
Láska, stejně jako odpuštění, je rozhodnutí. Je to rozhodnutí v našich myslích a v našich srdcích. A je lepší se rozhodnout brzy, protože jakmile se několik hodin nacházíme v nízké úrovni zášti, hněvu nebo zklamání, je příliš pozdě. Když se nerozhodneme pro lásku, použijeme jakoukoli výmluvu, abychom byli nešťastní nebo podráždění. Už jsme nešťastní a pak nám něco dá záminku, abychom to dali najevo. Přesný předmět našeho neštěstí je ve skutečnosti libovolný. Neštěstí prostě potřebuje předmět – stejně jako štěstí a láska. Musíme si předem uvědomit, kdy nežijeme v lásce. To je jistě důvod, proč je ranní modlitba nebo cvičení tak důležité – aby nám umožnilo rozhodnout se milovat každý den.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, “Love Is Not What as Much as How,” homily, April 24, 2016.
Image credit and inspiration: Sankhadeep Barman, untitled (detail), 2019, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. The person lingers in awe, wholly present with the flowers, letting herself be consumed by their quiet beauty, choosing to behold and simply be with them.